Třetí výročí Blanky připomnělo, co vše chybí. Marně se čeká na vnitřní i vnější okruh Prahy

Tři roky uplynuly od okamžiku, kdy si pražské Holešovice a několik dalších míst výrazně oddychly. Tehdy ještě docela noví vládci Prahy – primátorka Adriana Krnáčová (ANO) a její náměstek Petr Dolínek (ČSSD) – otevřeli spolu s kardinálem Dominikem Dukou tunelový komplex Blanka, který ovšem nepřinesl jen úlevu, ale i komplikace. K nejhůře postiženým místům patří ulice V Holešovičkách. Teprve letos výrazněji pokročila příprava stavby, která má na Blanku navázat.

Video Události v regionech (Praha)
video

Události v regionech: Komplex Blanka zůstává nejdelším silničním tunelem v Česku

Třetí výročí často prochází bez povšimnutí, v případě Blanky to však nejde. Jak zásadní stavba pro Prahu to je, se ukázalo letos na jaře, když tunelový komplex uzavřela na většinu jednoho pracovního dne technická závada a severozápadní okraj městského centra se proměnil v parkoviště. Každý den ale zároveň ukazuje, že Blanka vznikla jako solitér, přičemž by byla potřeba řada navazujících staveb. Ty chybějí dodnes.

Od 19. září 2015, což byla slunná sobota, projelo Blankou přes sto milionů vozidel. Již první měsíce ukázaly, že se „rekrutují“ mimo jiné z řad těch, která dříve jezdila ulicí Bubenskou, Veletržní či Milady Horákové. Těm se výrazně ulevilo, tradiční zácpy, které léta sužovaly Letenskou pláň nebo křižovatku u bubenského nádraží, buď zmizely, nebo alespoň jsou kratší, než bývaly. Jinde se ale situace zásadně zhoršila. Zpočátku bylo velmi špatně v okolí Vítězného náměstí a ve Svatovítské ulici, aut také přibylo v ulici V Holešovičkách. 

Video Studio 6: I po třech letech od otevření je Blanka stále ve zkušebním provozu
video

Studio 6: I po třech letech od otevření je Blanka stále ve zkušebním provozu

Podle mluvčího Prahy 6 Ondřeje Šrámka je v současnosti největší problém v Patočkově ulici. Důvod je ten, že ve špičkách regulují vjezd do tunelu semafory, aby se auta nezastavovala uvnitř. „Kvůli uzavírání tunelu Blanka stojí kolony půl až tři čtvrtě hodiny. Sahají až nahoru na Vypich,“ upozornil mluvčí. Na severovýchodě vyjíždějí auta z tunelu na světelnou křižovatku, hrozba vzniku kolony, která by dosahovala až do tunelu, je tak zcela reálná.

Čekání na Vlastu a Pětsetosmnáctku

Světelná křižovatka u výjezdu z Blanky měla být pouze dočasným opatřením. Je třeba postavit i další část okruhu, na magistrátu však dlouho probíhala zákopová „válka“ o její trasu. V poslední době se trochu uklidnila, radou koncem srpna prošla zakázka na projektovou dokumentaci ve variantě nazvané Vlasta, jejíž součástí by měl být tunel pod Bílou skálou, další u libeňského nádraží a třetí v Malešicích.

„Je 8,8 kilometru dlouhá bez Libeňské spojky – s ní je to deset kilometrů. Asi pět kilometrů z celé stavby je v tunelech,“ vyčíslil mluvčí Institutu plánování a rozvoje Marek Vácha.

Město za dokumentaci zaplatí společnostem Satra a SG 0081 PB celkem 307 milionů korun. Zakázku však Praha zadala proti vůli Trojkoalice, která prosazovala alternativní variantu vedení okruhu, kde by byl jen jeden tunel.

Další chybějící stavbou, která vystavuje Blanku i okolní ulice většímu náporu, je severní část vnějšího Pražského okruhu. Kvůli tomu, že okružní dálnice zatím ani zdaleka nestojí, je navíc tunelový komplex od počátku formálně ve zkušebním provozu. Ve stavebním povolení je podmínka, že se Blanka nemůže otevřít, dokud vnější okruh nebude. Příprava staveb 518 a 519 v úseku Ruzyně – Suchdol – Březiněves je přitom ještě více pozadu než příprava dokončení okruhu vnitřního.

Jak poznamenal dopravní expert Zdeněk Lokaj z ČVUT, odklady kolaudace stavby souvisejí také s „některými detaily, co se týče bezpečnostních systémů“. Ujistil však, že nejde o problémy, které by bránily provozu.