Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu v noci zadrželi pět lidí, které podezírají z teroristických činů kvůli zapojení do rusko-ukrajinské války na straně okupovaných území. Nikdo zatím nebyl obviněn. Na webu o tom ve středu informoval státní zástupce Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství Praze. Zadržené české občany kriminalisté podle několika zpravodajských serverů podezírají, že jezdili bojovat na Ukrajinu na straně Ruskem koordinovaných ozbrojenců, nebo takové cesty chystali či organizovali.
Pražské vrchní státní zastupitelství potvrdilo svůj dozor nad protiteroristickým útvarem NCOZ, „který vede trestní řízení pro podezření ze spáchání trestného činu teroristického útoku, trestného činu financování terorismu a trestného činu podpory a propagace terorismu, přičemž tyto trestné činy souvisí se zapojením českých občanů do bojů na východě Ukrajiny na straně takzvané Doněcké lidové republiky“.
„Policejní orgán zadržel pět fyzických osob, doposud nebyl nikdo obviněn. Policejní orgán provádí standardní úkony trestního řízení,“ uvedl dozorující žalobce. Trestní stíhání proti konkrétní osobě či osobám podle mluvčího NCOZ Jaroslava Ibeheje zatím nezačalo. Kriminalisté v tuto chvíli vyslýchají podezřelé osoby a svědky, dodal. Policie už oznámila, že případ nesouvisí s případem výbuchu muničního areálu ve Vrběticích.
Razie na proruské bojovníky
Policisté z NCOZ podle několika serverů v noci zasahovali po celé republice. Někteří ze zadržených měli vyjíždět na Ukrajinu a přidávat se k bojům na straně Ruskem koordinovaných ozbrojenců, další je pouze podporovali, uvedl Deník N. Podle zjištění Respektu a Aktuálně.cz NCOZ v noci zadržela pětici Čechů, členů paramilitantních skupin, kteří organizovali výjezdy českých občanů na Ukrajinu bojovat za Ruskem koordinované ozbrojence.
„Zásahu se účastnily stovky policistů. Dle podezření výjezdy podněcovali zpravodajci GRU z pražské ambasády Ruska, které Česko vyhostilo,“ uvedly servery. Po vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády v Praze české bezpečnostní složky podle autorů článku pokračují v akci proti ruskému vlivu v Česku.
Možnost podněcování výjezdů zpravodajci GRU považuje za závažnou poslanec a člen výboru pro obranu Jan Bartošek (KDU-ČSL). Požádá proto předsedu výboru, aby byl bod zařazen na jednání v příštím týdnu. „Je to natolik zásadní informace, že to musíme vzít na výbor pro bezpečnost,“ řekl.
Připomněl také výroční zprávu za rok 2016, kdy Bezpečnostní informační služba (BIS) informovala o cestách českých občanů na problematická místa Ukrajiny. „Psala, že některým českým občanům ruští zpravodajci pomáhají odjíždět bojovat do separatistické části Ukrajiny. To znamená, že je tato informace je a není překvapivá. Já jsem moc rád, že NCOZ pokračuje a plní svoji práci,“ dodal Bartošek.
Případné zapojení Čechů do rusko-ukrajinské války na straně okupovaných území vnímá jako rizikové i poslanec a místopředseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). „Naší státní politikou a pozicí je podpora integrity Ukrajiny a snaha o to, aby se vrátily hranice do původního stavu, včetně Krymu. Pokud by se tam pohybovali nějací naverbovaní občané České republiky, kteří by kompromitovali naši státní pozici a podporu Ukrajiny, tak si myslím, že by to opravdu nebylo příjemné. Myslím si, že by to mohlo být určitým problémem nejen ve vztahu k Ukrajině, ale i některým našim dalším partnerům,“ okomentoval.
Podle informací serveru iRozhlas.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se měl zapojit do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci. Kolem poledne policisté podle Radiožurnálu a serveru iRozhlas.cz zasahovali na sídlišti ve Slaném v domě, kde bydlí šéf spolku Kratochvíl.
V sobotu premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že podle českých bezpečnostních složek se na výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích z roku 2014 podíleli členové ruské tajné služby GRU, následovalo vyhoštění 18 ruských diplomatů z velvyslanectví v Praze a následná odvetná akce Moskvy. „Úkony trestního řízení prováděné dnešního dne (ve středu – pozn. red.) NCOZ nesouvisí s kauzou výbuchů ve Vrběticích!“ informovala ráno policie na Twitteru.
České soudy v minulosti řešily několik případů spojených s rusko-ukrajinskou válkou. Český trestní zákoník definuje teroristický útok jako čin spáchaný proti České republice nebo mezinárodní organizaci, zároveň ale uvádí, že české právo poskytuje ochranu proti teroristickým činům i cizím státům.
Zelenskyj je připraven jednat s Putinem
Noční zásah se odehrál v době, kdy se vyhrocuje situace na rusko-ukrajinské hranici. Ruská federace tam přesunula 120 tisíc svých vojáků. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj proto vyzval Vladimira Putina, aby se sešli a zabránili válce. „Pane Putine, jsem připravený jít ještě dál a navrhuji vám sejít se s vámi kdekoli v Donbasu, kde pokračuje válka,“ uvedl.
Putin zatím přímo nereagoval. Ve svém středečním projevu před federálním shromážděním ale zkritizoval Západ za přístup k Rusku. „Pokud někdo vnímá naše dobré záměry jako netečnost či slabost a sám chce spálit či dokonce vyhodit do povětří mosty, měl by vědět, že ruská odpověď bude asymetrická, rychlá a tvrdá,“ prohlásil.
Rusko-ukrajinská válka propukla v roce 2014 po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné ruské anexi Krymu. Boje mezi povstalci a vládě loajálními vojsky tehdy propukly na začátku dubna a od té doby si vyžádaly přes 14 tisíc obětí. Česká republika samozvané republiky Ruskem koordinovaných ozbrojenců neuznává a trvá na tom, že jimi ovládaná území, stejně jako Ruskem anektovaný Krym, jsou nedílnou součástí Ukrajiny.
