Pokuty začnou chodit i zahraničním řidičům, na D1 páchali v létě polovinu přestupků

Česko se připojuje do systému, který umožňuje automatickou výměnu informací mezi registry vozidel jednotlivých států EU. Změnit by se tak měla situace, kdy se cizinci dokáží snadno vyhnout trestům za dopravní přestupky, které spáchají na českých silnicích. Například na dálnici D1, kde se měří rychlost u Vlašimi, se přitom právě cizinci dopustili podle odhadu úředníků bezmála poloviny zaznamenaných přestupků.

Na sedmi kilometrech dálnice D1 u Vlašimi, kde se dlouhodobě jezdí ve zúžených jízdních pruzích a s rychlostním limitem sníženým na 80 km/h, zaznamenal radar za čtyři měsíce téměř 50 tisíc dopravních přestupků. Podle odhadu vlašimských úředníků spáchali během prázdnin 40 až 50 procent přestupků cizinci, respektive řidiči aut se zahraniční registrační značkou. Pokuty jim však na rozdíl od těch českých nechodí.

To se nyní mění. Do evropského systému, který umožňuje automatickou výměnu informací mezi registry jednotlivých států, se totiž připojuje i Česko. To je klíčové pro vymáhání pokut ze zahraničí. Poslední tři měsíce již mohli tuzemští úředníci hledat majitele aut cizinců ručně, ale vzhledem k pracnosti a množství přestupků se do toho zpravidla ani nepouštěli. Teď ale bude vše automatické.

Nahrávám video

„Kamera zachytí registrační značku auta, jehož řidič se dopustí přestupku, systém ji sám propojí s provozovatelem vozidla a vygeneruje dopis s uvedenou pokutou a v jazyce státu, kde je auto registrované,“ popisuje mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Pokuty by se podle něj mohly účtovat i zpětně. „Obeslat tedy mohou i cizince, kteří porušili pravidla třeba před několika měsíci,“ podotkl.

V tunelu stroje nepřečtou značky správně

Automatický systém ale má zatím některé nedostatky. Například v Ostravě přiznávají, že se jim daří zpracovat pouze desetinu dat přicházejících z kamer dálničního tunelu u nedalekých Klimkovic. I chybějící údaje ze zahraničních registrů přitom hrají roli. Dokonce se stává, že systém registrační značku auta přiřadí ke zcela jinému státu, než ve kterém je registrována.

„Spolu s tímto bohužel dochází i k dalším chybám. Například k pravidelné záměně písmena ‚O‘ za číslici nula a obráceně či písmena ‚S‘ za číslici pět,“ upozorňuje na další potíže mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. 

Město ale podle ní jedná s policií a Ředitelstvím silnic a dálnic „ve věci nápravy kvality přenášených informací, kdy věříme, že s uvedením systému do plného provozu závady zmizí“.

Pokuty ze zahraničí již Čechům chodí, hlavně za rychlost a telefonování

Zatímco naprostá většina zahraničních řidičů se tedy zatím pokutám za dopravní přestupky spáchané v Česku vyhnulo, Čechům již dopisy se sankcemi z ciziny chodí. Nejčastěji z Německa, Rakouska či Itálie.

„S přehledem nejčastěji čeští řidiči porušují v zahraničí rychlost a zákaz telefonování za jízdy. Vedle toho jim pak chodí pokuty i za špatné poutání bezpečnostními pásy nebo jízdu na červenou,“ upřesňuje mluvčí ÚAMK Petr Vomáčka.

Země, ze kterých dostávají čeští řidiči pokuty
Zdroj: ÚAMK

Zatím největší postih však podle něj potkal české řidiče za něco úplně jiného. Třem tuzemským motoristům rakouské úřady dočasně zabavily auto, protože bylo ve špatném technickém stavu. Jeden případ je z letošního roku, další dva pak z prosince 2016, kdy Češi vyjeli na vánoční trhy do Vídně. „Krom toho, že musí vozidlo uvést do předepsaného stavu, mohou dostat až 5000 eur pokuty (130 tisíc korun, pozn, red). Ale nevíme, kolik nakonec zmínění řidiči dostali,“ doplňuje Vomáčka 

Největší pokuty za nepovolenou rychlost přitom padají v Čechy oblíbené Itálii a také ve Švýcarsku. Ten, kdo jede o dvacet kilometrů za hodinu rychleji, zaplatí minimálně kolem 170 euro. O poznání nižší sazba je v sousedním Rakousku a Německu – zhruba od 30 euro. To však už neplatí v případě, kdy řidič rozjede své auto na rychlost ještě o deset kilometrů v hodině vyšší. Právě v Rakousku se tak může pokuta vyšplhat až na 2180 euro, což je přibližně 57 tisíc korun. 

Druhý nejčastější dopravní přestupek, který Češi podle ÚAMK v zahraničí páchají, je telefonování za volantem. V Rakousku za to mohou dostat pokutu minimálně 50 euro, na Slovensku 120 euro. V Itálii sankce začíná na 160 euro a nově od léta hrozí i zákaz řízení na 3 měsíce. Zdaleka nejvyšší postih ale na telefonující řidiče čeká v Nizozemsku a Velké Británii – minimálně 230 euro. 

Překročení rychlosti o 20 km/h – sazebník pokut (v EUR)
Zdroj: ÚAMK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 1 hhodinou

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 2 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 7 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 8 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 11 hhodinami
Načítání...