Pokuty začnou chodit i zahraničním řidičům, na D1 páchali v létě polovinu přestupků

Česko se připojuje do systému, který umožňuje automatickou výměnu informací mezi registry vozidel jednotlivých států EU. Změnit by se tak měla situace, kdy se cizinci dokáží snadno vyhnout trestům za dopravní přestupky, které spáchají na českých silnicích. Například na dálnici D1, kde se měří rychlost u Vlašimi, se přitom právě cizinci dopustili podle odhadu úředníků bezmála poloviny zaznamenaných přestupků.

Na sedmi kilometrech dálnice D1 u Vlašimi, kde se dlouhodobě jezdí ve zúžených jízdních pruzích a s rychlostním limitem sníženým na 80 km/h, zaznamenal radar za čtyři měsíce téměř 50 tisíc dopravních přestupků. Podle odhadu vlašimských úředníků spáchali během prázdnin 40 až 50 procent přestupků cizinci, respektive řidiči aut se zahraniční registrační značkou. Pokuty jim však na rozdíl od těch českých nechodí.

To se nyní mění. Do evropského systému, který umožňuje automatickou výměnu informací mezi registry jednotlivých států, se totiž připojuje i Česko. To je klíčové pro vymáhání pokut ze zahraničí. Poslední tři měsíce již mohli tuzemští úředníci hledat majitele aut cizinců ručně, ale vzhledem k pracnosti a množství přestupků se do toho zpravidla ani nepouštěli. Teď ale bude vše automatické.

Nahrávám video

„Kamera zachytí registrační značku auta, jehož řidič se dopustí přestupku, systém ji sám propojí s provozovatelem vozidla a vygeneruje dopis s uvedenou pokutou a v jazyce státu, kde je auto registrované,“ popisuje mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Pokuty by se podle něj mohly účtovat i zpětně. „Obeslat tedy mohou i cizince, kteří porušili pravidla třeba před několika měsíci,“ podotkl.

V tunelu stroje nepřečtou značky správně

Automatický systém ale má zatím některé nedostatky. Například v Ostravě přiznávají, že se jim daří zpracovat pouze desetinu dat přicházejících z kamer dálničního tunelu u nedalekých Klimkovic. I chybějící údaje ze zahraničních registrů přitom hrají roli. Dokonce se stává, že systém registrační značku auta přiřadí ke zcela jinému státu, než ve kterém je registrována.

„Spolu s tímto bohužel dochází i k dalším chybám. Například k pravidelné záměně písmena ‚O‘ za číslici nula a obráceně či písmena ‚S‘ za číslici pět,“ upozorňuje na další potíže mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. 

Město ale podle ní jedná s policií a Ředitelstvím silnic a dálnic „ve věci nápravy kvality přenášených informací, kdy věříme, že s uvedením systému do plného provozu závady zmizí“.

Pokuty ze zahraničí již Čechům chodí, hlavně za rychlost a telefonování

Zatímco naprostá většina zahraničních řidičů se tedy zatím pokutám za dopravní přestupky spáchané v Česku vyhnulo, Čechům již dopisy se sankcemi z ciziny chodí. Nejčastěji z Německa, Rakouska či Itálie.

„S přehledem nejčastěji čeští řidiči porušují v zahraničí rychlost a zákaz telefonování za jízdy. Vedle toho jim pak chodí pokuty i za špatné poutání bezpečnostními pásy nebo jízdu na červenou,“ upřesňuje mluvčí ÚAMK Petr Vomáčka.

Země, ze kterých dostávají čeští řidiči pokuty
Zdroj: ÚAMK

Zatím největší postih však podle něj potkal české řidiče za něco úplně jiného. Třem tuzemským motoristům rakouské úřady dočasně zabavily auto, protože bylo ve špatném technickém stavu. Jeden případ je z letošního roku, další dva pak z prosince 2016, kdy Češi vyjeli na vánoční trhy do Vídně. „Krom toho, že musí vozidlo uvést do předepsaného stavu, mohou dostat až 5000 eur pokuty (130 tisíc korun, pozn, red). Ale nevíme, kolik nakonec zmínění řidiči dostali,“ doplňuje Vomáčka 

Největší pokuty za nepovolenou rychlost přitom padají v Čechy oblíbené Itálii a také ve Švýcarsku. Ten, kdo jede o dvacet kilometrů za hodinu rychleji, zaplatí minimálně kolem 170 euro. O poznání nižší sazba je v sousedním Rakousku a Německu – zhruba od 30 euro. To však už neplatí v případě, kdy řidič rozjede své auto na rychlost ještě o deset kilometrů v hodině vyšší. Právě v Rakousku se tak může pokuta vyšplhat až na 2180 euro, což je přibližně 57 tisíc korun. 

Druhý nejčastější dopravní přestupek, který Češi podle ÚAMK v zahraničí páchají, je telefonování za volantem. V Rakousku za to mohou dostat pokutu minimálně 50 euro, na Slovensku 120 euro. V Itálii sankce začíná na 160 euro a nově od léta hrozí i zákaz řízení na 3 měsíce. Zdaleka nejvyšší postih ale na telefonující řidiče čeká v Nizozemsku a Velké Británii – minimálně 230 euro. 

Překročení rychlosti o 20 km/h – sazebník pokut (v EUR)
Zdroj: ÚAMK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 31 mminutami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 1 hhodinou

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 7 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.