Oznámení Evropské komise o označování zboží ze židovských osad pokládá česká sněmovna za politické vymezení vůči Izraeli. Vláda by měla odmítnout podle něj postupovat, uvedla v usnesení dolní komora. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) postoj sněmovny ocenil. Posouvá podle něj Česko mezi země, které odmítají diskriminaci. Podle českého ministerstva zahraničí je ale označování zboží ze židovských osad jen technikálie.
Evropská komise tvrdí, že zboží pocházející z území, která Izrael okupuje, nemůže být v EU prodáváno jako zboží vyrobené v Izraeli. Izrael pokládá opatření za diskriminační, přijaté z politických důvodů.
Předkladatel usnesení ve sněmovně Robin Böhnisch (ČSSD) pokládá výkladové oznámení komise za tlak na Izrael. Argumentaci EK, že jde o službu pro evropské spotřebitele, označil za absurdní.
Laudát (TOP 09): Připomíná to značkování v období druhé světové války
Za nepřijatelné, nešťastné a nevhodné pokládá oznámení o označování zboží také František Laudát z TOP 09. „Může evokovat nepříjemné vzpomínky na značkování příslušníků židovského národa za druhé světové války,“ řekl.
Podle Zdeňka Soukupa (ANO) je Izrael jedinou výspou západní demokracie v oblasti.
„Pokud padne stát Izrael, tak nakonec padne i Evropa,“ prohlásil Marek Benda (ODS). V záležitosti se podle něho nejedná o označování zboží, ale o novodobý projev antisemitismu části evropských elit.
Vláda se podle ministra kultury Hermana věcí zabývala a její stanovisko odpovídá postoji dolní komory. Je třeba odmítnout snahy vedoucí k diskriminaci Izraele, řekl.
Valenta (KSČM): ČR je nekriticky proizraelská
Naopak předseda KSČM Vojtěch Filip pokládá za nešťastnou politizaci problému. Jeho stranický kolega Jiří Valenta poukazoval na právo spotřebitele na informace o původu zboží. „Česko je nekriticky proizraelské,“ uvedl. Analogii s označováním Židů v době holocaustu označil za nesmyslnou.
EU začala o zavedení jasného značení zboží z židovských osad na okupovaných územích usilovat už v době, kdy její diplomacii vedla Catherine Ashtonová. V roce 2013 byla ale kampaň zastavena na žádost amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který se tehdy snažil obnovit mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci.
Rozhovory stále stagnují a nástupkyně Ashtonové Federica Mogheriniová otázku označování zboží znovu otevřela. Letos v dubnu Mogheriniovou požádalo o zavedení značek 16 unijních zemí, Česká republika ani Slovensko mezi nimi nebyly.
Británie, Belgie a Dánsko už zboží z osad prodávají s etiketou, na níž je to jasně vyznačeno. Jde hlavně o ovoce a zeleninu vypěstované v osadách v údolí Jordánu.
České ministerstvo zahraničí: Označování zboží z židovských osad je jen technikálie
Označování zboží ze židovských osad, které prosazuje Evropská komise, je podle ministerstva zahraničí jen technické opatření, sdělilo tiskové oddělení ministerstva. Ministerstvo nesdělilo, zda vláda poslancům vyhoví. Uvedlo pouze, že Česko bude dále plnit své mezinárodní i unijní závazky.
Izrael, s nímž má Česká republika dlouhodobě nadstandardní vztahy, je podle vyjádření dál strategickým partnerem.
„Ze strany Evropské komise se jedná o technické opatření, které vysvětluje platnou legislativu ve věci označování věci původu a má za cíl sjednotit praxi mezi jednotlivými členskými státy EU,“ říká stanovisko ministerstva. Poslanci ho vnímají jako jasný politický tlak na Izrael.
Stanovisko sněmovny říká, že sdělení pouze ukazuje názor komise a nezakládá povinnost vnitrostátních orgánů členských států EU podle něj jednat. Vláda by proto měla tuto iniciativu komise odmítnout.
Ministerstvo dále uvedlo že Česká republika postupuje v souladu se svými mezinárodními závazky a bude se jimi řídit i nadále. K tomu, zda vláda vyslyší výzvu poslanců, se diplomacie nevyjádřila.
Izraelský velvyslanec sněmovně za její usnesení poděkoval
Česko a Izrael pojí dlouhodobě nadstandardní vztahy. V reakci na usnesení sněmovny to připomněl izraelský velvyslanec v Česku Gary Koren. Prohlásil, že Izrael věděl, že se může spolehnout na to, že Česko se proti opatření postaví.
Podle odpovědi ministerstva Izrael zůstává pro Českou republiku významným partnerem. „ČR považuje Izrael za svého strategického partnera a má zájem na rozvoji a intenzifikaci ekonomických vztahů,“ stojí v prohlášení.
EU neuznává legálnost území, která Izrael dobyl v šestidenní válce
Evropská unie neuznává přítomnost Izraelců na Západním břehu, na Golanských výšinách ani ve východním Jeruzalémě jako legální. Izrael tato území obsadil za války v roce 1967 a jejich další osud měl být součástí rozhovorů s Palestinci a Syřany. Obojí ale zkrachovalo.
Pouze s Palestinci Izrael v 90. letech vyjednal dohodu o částečné autonomii, takže část území Západního břehu Jordánu je pod kontrolou palestinské samosprávy. Izrael však na části tohoto území stále rozšiřuje osady, ve kterých žije přes 300 tisíc Židů.
