Školské odbory zahájily kampaň Konec Levných Učitelů, kterou navazují na svůj požadavek minimálně desetiprocentního zvýšení platů pro rok 2017. Pokud by uspěly, vyšplhal by průměrný hrubý plat učitele na 29 686 korun. Hypotetický nárůst na 130 procent průměrné mzdy v Česku, což je pomyslná cílová meta odborářů, by nyní znamenal průměrný učitelský plat 34 407 korun. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) si učitelé zvýšení platů zaslouží, přidal by jim pět procent. Bude to ale záviset na výběru daní.
Konkrétní protestní akce zatím odbory neplánují, počkají na výsledky vyjednávání. Platy učitelů a dalších pracovníků škol rostly loni pomaleji než v jiných sektorech tuzemské ekonomiky. Zatímco průměrné hrubé platy v nepodnikatelské sféře se zvýšily o 3,5 procenta na 26 787 korun, pracovníkům škol a školských zařízení rostly platy o 2,2 procenta na 23 579 korun.
Učitelům i nepedagogickým pracovníkům se sice zvýšila tarifní složka platu, ale klesly odměny. Peníze, které školy od státu získaly, totiž nepokryly nárůst počtu pracovníků v souvislosti s nárůstem počtu žáků. Průměrný hrubý plat učitelů byl loni 26 987 korun, nepedagogové, kterých je asi 60 000, si průměrně vydělali 15 188 korun měsíčně.
Odboráři upozorňují, že je potřeba sledovat celkový balík peněz, který dává vláda na vzdělávání. „Pokud kapitola školství nebude posílena, tak bude neustále docházet k tomu, že si řadu věcí platí učitelé ze svého,“ uvedl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Vedle kompenzace vyššího počtu dětí stále učitelé doplácejí i na asistenty pedagoga.
V mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách a konzervatořích podle statistik ministerstva školství aktuálně působí více než 153 000 učitelů. V přepočtu jde o více než 130 000 plných úvazků. Čeští učitelé jsou svými výdělky trvale výrazně pod průměrem států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
V přepočtu podle cenové úrovně v jednotlivých zemích, což OECD dělá v zájmu objektivity srovnání, byly podle posledních statistik OECD z roku 2013 průměrné hrubé platy českých učitelů na prvním stupni základních škol podle tehdejšího kurzu dolaru 34 900 koruny měsíčně. Na druhém stupni brali učitelé 34 800, zatímco středoškolští pedagogové 37 400 korun.
Průměr 24 hodnocených zemí OECD přitom činil od 67 000 do 77 500 korun měsíčně. Ze sousedních států na tom byli nejlépe učitelé v Německu, lépe než v Česku na tom byli i učitelé v Polsku. Méně než čeští učitelé brali ze sousedních zemí pouze jejich slovenští kolegové.
Valachová: Požadavek učitelů je relevantní
„Letos jsem poprvé po deseti letech vyjednala nejen nárůst peněz na tarify, ale i na reálné počty dětí ve školách,“ uvedla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Požadavek na desetiprocentní růst platů je podle ní relevantní. „Přestože vláda navýšila objem prostředků do školství, peníze jsou ve školství stále potřeba,“ uvedla.
Vedle prostředků na platy půjde letos do škol také 1,1 miliardy korun na výdaje spojené s vyšším počtem žáků a 600 milionů korun na asistenty pedagoga. „Slibuji si od toho, že letos se nebude opakovat ta loňská situace a že reálně se platy učitelů zvýší o tři procenta,“ řekla ministryně. Odbory si stěžovaly, že platy učitelů rostly pomaleji než v jiných odvětvích, protože stát nedal školám dostatek peněz na výdaje spojené s vyšším počtem žáků.
Nároky učitelů považuje ministryně za oprávněné. Do vyjednávání o rozpočtu na příští rok proto přišla s požadavkem 13 miliard korun na jejich platy. „Deset procent je legitimní požadavek učitelů. Proto jsem ho uplatnila bez ohledu na to, že je to šokující suma,“ doplnila. Ocenila, že ji podpořil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Podle ministra financí a šéfa koaličního hnutí ANO Andreje Babiše si učitelé zvýšení platů zaslouží, přidal by jim pět procent. Záviset to bude na výběru daní. „Přijdeme s návrhem, který by navýšil výdajové rámce, ale jen v tom případě, že bychom vybrali více daní,“ uvedl. Učitelé jsou podle něj profesí, která si zvýšení platů zaslouží. „Musíme se ale domluvit na celém rozpočtu a nemůžeme říci, že tato profese dostane více a ostatní ne,“ uvedl.
Odborník ODS na oblast školství Václav Klaus mladší je přesvědčen, že by se měla zvýšit především nenároková složka platu učitelů. „Pokud ve školství bude trocha racionality, mohou mzdy snadno přesáhnout 35 000 korun měsíčně,“ uvedl v reakci na dnešní vyjádření odborů. Myslí si, že většinu peněz může ministerstvo školství najít ve vlastních zdrojích, například úpravou počtu dětí ve třídě, počtu odučených hodin nebo zrušením „ideologických projektů“.
Valachová upozornila, že ačkoliv Sobotkova vláda celkem zvýšila objem prostředků na regionální školství o deset miliard, učitelé nemají v peněženkách takřka nic. I pro další roky je tedy nutné pokračovat v trendu, aby se vedle peněz na platy přidávaly i další finanční prostředky do škol, dodala.
