Plzeň – O své místo přijde do konce roku padesát výpravčích a dozorců výhybek, kteří pracují ve stanicích mezi Plzní a Chebem. Až skončí optimalizace této trati, bude celý úsek dálkově řídit nový dispečink v Plzni. Ten již nyní ovládá koleje v úseku Plzeň–Stříbro, kde již modernizace skončila. Na svých místech tak již nepracuje jedenáct výpravčích a několik dozorců výhybek, řekl ředitel regionálního centra provozu ČD v Plzni Josef Chaloupka. Na celé trati zůstanou po skončení prací na konci roku 2011 výpravčí pouze v Plané a v Mariánských Lázních.
„Nový koridor z okraje Plzně do Chebu už je zhruba z poloviny hotový,“ uvedl Chaloupka. Práce probíhají ve třech fázích, první z Plzně do Stříbra je hotova, mezi Stříbrem a Plnou by mělo být hotovo do konce příštího roku a až do Chebu povede optimalizovaná trať v listopadu 2011. Celá stavba si vyžádá 13,5 miliardy korun. Vyměněny budou nové koleje, sloupy trakčního vedení, výhybky a zabezpečovací a sdělovací zařízení. V části trasy přibude druhá kolej.
Celou trať budou po dokončení prací řídit dva dispečeři. Úsek z Plzně do Stříbra zatím hlídá jeden z nich. Na šesti počítačových terminálech vidí průjezdy vlaků, časy, poruchy, dálkově může prohlížet kamerou dění na stanici, čidla mu ukážou nepovolané vstupy do drážních objektů a může také například z plzeňské kanceláře elektricky ohřívat výhybky. Na celé trati bude 80 kamer, z nichž bude moci zpětně stahovat záběry.
„Dálkové řízení provozu koridoru zajistí zejména bezpečnost na trati a zvýší komfort cestujících. Na celé trati se zkrátí cestovní doby mezi Chebem a Plzní o deset minut oproti současnému grafikonu,“ řekl Chaloupka. Po skončení výstavby by se na trať měly dostat nové vagony.
Druhý dispečer bude až do úplného dokončení stavby trati Plzeň-Cheb pracovat na starém ruském zařízení z roku 1967. „Ve své době bylo velmi moderní, byli jsme 20 let jedinou dálkově řízenou tratí v zemi,“ řekl Josef Konop, vedoucí oddělení řízení pro oblast Plzeň. V letech 1980–1990 byla trať Plzeň–Cheb nejfrekventovanější jednokolejnou tratí v Evropě, po níž směřovaly vagony sokolovského uhlí do celé republiky. Starý plechový dispečink je mnohokrát větší než nový, sousední místnost velikosti školní třídy je plná stojanů s relé. Zájem o něj mají technická muzea.
