Praha - Tvrzení pes jako nejlepší přítel člověka platí dvojnásob u zdravotně postižených lidí. Asistenční psy využívají především handicapovaní, vodicí pak slouží lidem nevidomým. I když ale zvířata procházejí stejným výcvikem, peníze od ministerstva práce a sociální věcí dostávají pouze majitelé vodicích pomocníků.
Postižení, mezi které patří i Zdeněk Hrabě, vnímají toto omezení jako nesmyslnou diskriminaci. A to z toho důvodu, že také jim psi značně ulehčují život, a mnohdy jej i zachraňují. Když totiž pan Hrabě upadl do bezvědomí na zasněženou ulici, začala osmiletá fenka zlatého retrívra Bára okamžitě jednat. Vběhla do silnice, aby zastavila auta, a do tlamy chytla mobil nastavený na číslo tísňové linky 112. Pomoc poté přivolali kolemjdoucí.
Ovšem majitelé asistenčních psů jako pan Hrabě mají smůlu, stát totiž na jejich čtyřnohé pomocníky nepřispívá. Peníze shánějí výcviková centra, která od státu dostávají až 210 tisíc korun. „Je tady zbytečně diskriminovaná skupina jinak postižených lidí, kterým taky pomáhá pes, a to pes asistenční,“ uvedla Zuzana Doušová, ředitelka občanské sdružení Helppes.
Z právního hlediska asistenční psi ani neexistují. Tuto skutečnost ale chce ministerstvo práce a sociální věcí změnit. „Vypracovali jsme analýzu, na základě které chceme navrhnout přijatelné řešení. Například musíme definovat, kdo může asistenční psy využívat,“ prohlásil mluvčí ministerstva Jiří Sezemský.
Ministerstvo se ale obává zneužívání příspěvků. Zatím pracuje se dvěma variantami. Tou první je posílat peníze přímo handicapovaným, jako druhá se nabízí dávat finance přímo výcvikovým centrům.
