Splnění úkolů, které leží před ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO), začíná připomínat závod s časem. Jeho resort připravuje nové podmínky pro práci exekutorů, vláda se má zabývat rozšířením bezplatné právní pomoci a ve sněmovně stále leží neprojednaná novela zavádějící speciální tým protikorupčních žalobců; na uzákonění veškerých změn přitom ministerstvu zbývá pouhý rok – do sněmovních voleb na podzim 2017.
Pelikánovy váznoucí úkoly: protikorupční speciál i pravidla pro exekutory
„Mezi námi: Ať pan ministr připraví, co chce, tak se to stihne projednat do voleb už velmi těžko,“ konstatoval Pelikánův předchůdce v čele ministerstva spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), a odkazoval se tak na jeden z plánů současného šéfa úřadu: novelizovat exekutorský řád.
Zaprvé: Pravidla pro exekutory
V ČR je 158 soudních exekutorů, kteří působí v 75 obvodech okresních soudů. Zaměstnávají celkem 3100 zaměstnanců a nyní vedou podle údajů komory přes 4,5 milionu exekučních řízení a vymáhají více než 350 miliard korun. O změnách jejich profesních pravidel diskutují čeští politici už řadu měsíců, nejčastěji se hovoří o zrušení současné praxe, kdy může exekutor zasahovat po celém území České republiky. To by ostatně uvítali i někteří exekutoři, podle kterých je současná situace neefektivní, a to například v momentu, kdy musí za exekucí vyjet na druhou stranu republiky.
Se zavedením takzvané teritoriality čili stavu, kdy exekutor působí pouze ve svém regionu, počítá senátní novela, o níž má jednat Poslanecká sněmovna. Přestože se ale jedná o návrh vládních sociálních demokratů, nemá mnoho šancí na úspěch, protože kromě pravicové opozice odmítá novelu i část vládní koalice – v čele s ministrem spravedlnosti Pelikánem.
„Stále si myslíme, že se nejprve musí trh srovnat a připravit na novou situaci. Už víme jak a pracujeme na tom,“ uvádí.
UDÁLOSTI: Spor o pravidla pro exekutory (zdroj: ČT24)
Prvním krokem má být ministerská vyhláška, která od ledna exekutorům sníží tarifní plat o třetinu, a to jak k nelibosti exekutorů (zvažují stížnost k Ústavnímu soudu), tak pravicové opozice; podle poslance za TOP 09 Martina Plíška se totiž jedná o státní zásah do výkonu podnikatelské činnosti.
Současně s tím ministerstvo připravuje úpravu exekutorského řádu, která by měla odmítanou senátní novelu zastoupit. Ministerské plány počítají s tím, že by bylo možné v budoucnu exekuci zastavit, pokud dlužník nemá majetek.
Zároveň se zavádějí povinné zálohy věřitelů na náklady, které vznikají vymáháním dluhu – což ale pro změnu odmítá sociální demokracie. „Jsem proti tomu, aby existovaly povinné zálohy, zejména ve chvíli, kdy by je měly platit matky samoživitelky, které vymáhají výživné,“ vysvětluje poslanec Jeroným Tejc.
Pelikánova novela exekučního řádu pak dílčím způsobem řeší i územní zakotvení exekutora. „V novele je princip koncentrace exekucí jednoho dlužníka vždy u jednoho exekutora, a to je něco, co by mělo pomalu srovnat trh,“ vysvětluje ministr. Zároveň ale sám připouští, že legislativním procesem změna vůbec nemusí do konce funkčního období současné sněmovny a vlády projít; záměr je totiž teprve v připomínkovém řízení.
Zadruhé: Protikorupční speciál
Pokud bych viděl, že v parlamentu nejen není vůle ho přijmout, ale je vůle ho proměnit v něco úplně jiného, tak pak by bylo na čase zatáhnout za záchrannou brzdu a zákon stáhnout.
Do časových potíží se dostává i jedna z vládních priorit: zákon o státním zastupitelství. Norma předpokládá vznik speciálního týmu žalobců, kteří by se měli zaměřit na finanční machinace se škodou větší než čtvrt miliardy, a v systému tuzemské justice vyvolá významnou změnu. Ustavení takzvaného protikorupčního speciálu je totiž provázané se zánikem vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci, včetně jejich protikorupčních odborů.
Politici se dlouho přeli hlavně o to, nakolik má být speciál nezávislý. Pelikán původně nestál o jakýkoliv dohled, nakonec ustoupil a omezenou kontrolu bude nad protikorupčními žalobci vykonávat Nejvyšší státní zastupitelství.
Podle pravicové opozice je to ale nedostatečné; poslanec za ODS Marek Benda hovořil o mizerně připravené normě s vysokým korupčním potenciálem, a když se zákon o žalobcích dostal do sněmovny, šéf TOP 09 Miroslav Kalousek prohlásil, že nebude chtít, aby přešel přes první čtení. Sám Pelikán souběžně avizoval, že než aby poslanci normu přepsali, tak ji radši stáhne.
Nový systém státních zastupitelství
Zákon nyní ve sněmovně leží už několik měsíců a zatím se nedostal na program. „Z mnoha stran tam je dosti malá vůle po tom, aby ten zákon byl,“ konstatuje Pelikán. Výhrady proti němu navíc vedle pravice vznášela i ČSSD a lidovci; podle nich by mu měl předcházet nový trestní řád.
Zatřetí: Bezplatná právní pomoc
Ministr spravedlnosti naráží i s dalšími návrhy. Kvůli rozporům mezi ministry tento týden vláda odložila záměr rozšířit bezplatnou právní pomoc. Robert Pelikán navrhuje, aby měli nemajetní možnost poradit se za státní peníze s advokátem, ročně by se jednalo maximálně o čtyři schůzky s celkovou časovou dotací dvou hodin.
„I chudí mají mít právo na pomoc se vší parádou – to znamená od advokáta. A proti tomu stojí názor, že by pomoc měly zajišťovat nějaké neziskové organizace,“ říká ke sporům ministr spravedlnosti. Podle šéfa vládních legislativců Jiřího Dienstbiera (ČSSD) ovšem Pelikánův záměr okruh poskytovatelů právní pomoci zbytečně zužuje.
Začtvrté: Znalci
Potíže má i zákon o znalcích, který zavádí vstupní zkoušky, pravidelné kontroly a přísnější tresty. Počítá i se zvýšením odměn. K přepracování normy tento týden vyzvali poslanci z podvýboru pro justici.
„Do konce roku bychom to měli zvládnout, po Novém roce bychom se dostali do parlamentu, a to by ještě dávalo velkou naději na to, že to stihneme prosadit,“ doufá Pelikán. Již zmiňovaný občanskodemokratický poslanec Benda je ale stejně skeptický jako jeho kolega Blažek. „Podle mého názoru nebude ani předložen, protože legislativní proces je zoufale zaseknut a nejsou schopni vypořádat připomínky.“