Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) je proti snížení věkové hranice trestní odpovědnosti pod 15 let. V názoru ho podle vlastních slov utvrdilo dvoudenní zasedání zemí visegrádské čtyřky (V4) na zámku Štiřín. Návrhem na snížení této hranice, který nyní leží ve sněmovně, chtějí podle Pelikána pouze někteří politici nahnat laciné body.
Zástupci Česka, Slovenska, Polska, Maďarska a také Chorvatska a Slovinska na jednání V4 porovnávali zkušenosti s hranicí trestní odpovědnosti v jednotlivých státech. „Ukázalo se, že rozdíly jsou větší na papíře než ve skutečnosti. Začínám nabývat dojmu, že by nebylo správné tu hranici snižovat,“ podotkl český ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
V Česku se otázka případného snížení hranice trestní odpovědnosti řeší opakovaně, často v souvislosti s konkrétním trestným činem, který spáchá dítě mladší 15 let.
Ve sněmovně je aktuálně návrh Jeronýma Tejce (ČSSD) a dalších poslanců, který navrhuje snížení hranice na 13 let u takových činů, za něž hrozí dospělým výjimečný trest. Prezident Miloš Zeman v minulosti uvedl, že by snížení věkové hranice podpořil. „Byl bych nerad, kdyby ten návrh prošel. Na toto téma snadno naskakují někteří politici, kteří si chtějí nahnat laciné body,“ řekl k Tejcově iniciativě Pelikán.
Ministr dříve uváděl, že se snížení věkové hranice na 14 let „spíš nebrání“. Ohledně Tejcova návrhu vybízel ke zdrženlivosti, uváděl, že chce, aby problém do léta posoudila odborná komise při ministerstvu spravedlnosti. Se snížením trestní odpovědnosti dětí na 14 let původně počítal i nový trestní zákoník, který je účinný od roku 2010. Zákonodárci ale hranici vrátili na 15 let.
Má snižování trestní odpovědnosti smysl?
Země, kde jsou děti trestně odpovědné v nižším věku než v Česku, podle Pelikána ve skutečnosti s dětskými pachateli zacházejí stejně jako v ČR. Například tam platí, že trestem pro takto mladé pachatele nemůže být odnětí svobody.
Podle ministra se k nesnižování hranice trestní odpovědnosti kloní i experti. „Odborný názor je poměrně jednoznačný – že by to nikomu nepomohlo,“ poznamenal s tím, že uvažuje spíš o možnosti prodloužit trvání výchovných opatření ukládaných nezletilým z 19 až do 21 let věku, jak je to zavedeno v Polsku.
To, zda by se v této souvislosti měly zpřísnit či zmírnit podmínky ve výchovných ústavech, hodnotit nechtěl. „To, co jsem četl o Chrastavě, mě samozřejmě zneklidnilo. Nicméně také nevím, jestli je to skutečně realita. Pokoušet se napravit lidi, které umisťujeme do takového zařízení, je strašně citlivá a zároveň důležitá práce,“ řekl v reakci na výsledky aktuální kontroly, která v chrastavském výchovném ústavu zjistila porušování práv dětí a neadekvátní systém jejich hodnocení.
„Snížení trestněprávní odpovědnosti je jen právním úkonem, systém na to ale připraven není,“ uvedl psychopatolog Andrej Drbohlav s tím, že chybí specialisté pro práci s dětskými delikventy, ať už z řad psychologů nebo soudců. Zásadní podle něho není věk trestněprávní odpovědnosti, ale celý systém výchovných ústavů, které dostatečně nefungují v resocializaci mladistvých delikventů.
