Češi platí za zdravotní péči více peněz než v době, kdy museli hradit zdravotnické poplatky. Připlácejí hlavně za léky – za volně prodejné i za ty na předpis. A to přesto, že v roce 2015 snížil stát DPH z 15 na 10 procent. Česká televize to zjistila z nových dat statistického úřadu. Kompletně je úřad zveřejní v polovině února.
Podle Českého statistického úřadu vzrostla celková spoluúčast pacientů v roce 2017 na 54,5 miliardy korun. To je o 5,5 miliardy vyšší částka než v roce 2013, kdy lidé platili kromě péče i regulační poplatky u lékaře, v nemocnicích a za předpis.
Podle ministra Adama Vojtěcha (nestr. za ANO) je to tím, že lidé v době ekonomického růstu dobrovolně platí za služby, za které v době krize tolik neutráceli: „Nárůst je hlavně u volně prodejných léků, možná jsou to i nějaké doplňky stravy a podobně. A tam je to samozřejmě na každém, jak se rozhodne, jestli tyto volně prodejné léky využije, nebo nikoliv.“
Víc peněz ale platí lidé i za léky, a to nejen za ty na předpis. Už od roku 2013 rostou náklady na volně prodejné léky pravidelně o pět až osm procent ročně. Přestože stát v roce 2015 snížil DPH na léky z 15 na 10 procent.
Lidé platí víc i u zubařů
Češi také platí víc za péči u zubařů. V roce 2016 to bylo skoro deset miliard, tedy o dvě miliardy více než v době, kdy se hradily regulační poplatky. A růst pokračoval podle ministerstva i loni: vzrostly totiž ceny zubařských výkonů.
Přesto je o soukromé ordinace zájem. „Souvisí to s tím, že pacienti se dnes mnohem více zajímají o své zdraví. Nemají problém zaplatit si za kvalitní péči, pokud opravdu vidí, že dostanou to, co si zaplatili,“ myslí si soukromá stomatoložka Bára Malíková. Smlouvu se zdravotní pojišťovou nemá a za kvalitní bílou plombu se u ní platí od dvou do tří tisíc korun, i tak ale ošetří v průměru osm pacientů denně.
Poplatky u lékařů se v nejbližších letech nevrátí
S povinným zvyšováním spoluúčasti pacientů vláda v tomto volebním období nepočítá. Vyšší soukromé platby za péči odmítají i odbory. „Neměla by se zvyšovat spoluúčast pacientů, proto jsme prosadili do programového prohlášení tuto podmínku. Pro nás je to zásadní věc,“ zdůraznil vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Návrat poplatků naopak podporují zástupci firem nebo pravicové strany. Část politiků tvrdí, že bez vyšší spoluúčasti pacientů je současná dostupnost a kvalita péče neudržitelná. „Více osobní odpovědnosti a více osobní spoluúčasti po celou dobu našeho aktivního života,“ zdůrazňuje předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
„U okolních zemí je ta procentuální spoluúčast vyšší než u nás. Já myslím, že je to správná cesta,“ dodává předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Ve sněmovně to ale dnes – na rozdíl od roku 2007 – nemá podporu.
A poplatky odmítají podle čerstvého průzkumu CVVM i obyvatelé. Pro jejich opětované zavedení by bylo jen 12 procent respondentů, zato je ale skoro 90 procent oslovených proti.
České zdravotnictví stojí na systému veřejného pojištění. Předběžně skončil minulý rok v zisku 1,8 miliardy korun; celkové výdaje přesáhly 295 miliard korun.
Tři čtvrtiny zdravotnických příjmů zajišťují pracující lidé, zbytek hradí stát za skoro šest milionů seniorů, dětí nebo nezaměstnaných. Průměrný roční výdaj za jednotlivce dosahuje 28 190 korun.
