Otec prezidentky exekutorů má milionové dluhy. Věřitelé mají smůlu, oficiálně je bez majetku

Nejvýše postavenou exekutorku v zemi dohánějí rodinné dluhy. Reportéři ČT zjistili, že otcem současné prezidentky Exekutorské komory Pavly Fučíkové je milionový dlužník a pravomocně odsouzený podvodník Pavel Chalupa. Za činy svých rodinných příslušníků sice neneseme odpovědnost, v tomto případě jsou ale na místě pochyby. Exekutoři totiž v případě Chalupy nikdy žádný majetek nezajistili. Dluhy přitom narostly nejméně na dvacet milionů. Podrobnosti zjišťoval David Havlík.

Špatné zkušenosti s panem Chalupou má například majitelka rodinného truhlářství nedaleko Kopřivnice Dagmar Krestová. Podnikatele z Hlučína poznala v roce 2004. Tehdy ještě netušila, že už byl tou dobou obviněný v několika kauzách z podvodu.

Chalupa nabídl truhlářství největší zakázku, kterou do té doby získalo. „Řekl, že v Ghaně koupil zchátralou fabriku na boty, kterou tam vybudoval Baťa, že získal kontrakty na výrobu obuvi pro armádu, pro policii, pro školní děti a teď se stará, aby mohl ubytovat dělníky v bungalovech… Znamenalo to vybavení kuchyněk, ložnic, předsíní,“ popisuje kontrakt Krestová.

Po podpisu smlouvy se ale Chalupa omluvil, že je na tom finančně špatně a potřeboval by nejdéle asi na dva měsíce půjčit peníze. Firmě tvrdil, že je za měsíc bude opět mít. Dagmar Krestová mu důvěřovala, protože se prý prezentoval jako solidní a zkušený podnikatel s mezinárodními kontakty až v Africe. Vše dokládal i fotografiemi s místním králem a členy monarchie.

Nahrávám video

Chalupa skutečně měl podnikatelské zkušenosti. Kdysi v Ostravě založil například známou stavební firmu Tchas. Žádnou zakázku v Africe ale nakonec nezařídil. Dříve než mohlo k dodávkám nábytku vůbec dojít, si ale od Krestové půjčil 350 tisíc korun. Peníze měl vrátit do konce ledna 2005, ale nezaplatil dodnes.

Milionové dluhy, majetek žádný

Mezitím soudy nařídily proti Chalupovi a jeho firmám řadu exekucí. Dluží totiž nejenom paní Krestové. Okresní soud v Opavě od července 2005 nařídil exekuci ve třech případech. Celková částka k vymáhání byla 1 258 000. „Krajský soud v Ostravě uložil povinnost zaplatit částku ve výši téměř jeden milion korun,“ dodává mluvčí Krajského soudu v Ostravě Lucie Olšarová. Exekuci na milion korun nařídil i Okresní soud v Ostravě. Vše ale dopadlo nevalně. Exekuce byly zastaveny pro nemajetnost dlužníka.

Chalupa byl kvůli rozsáhlým finančním podvodům dokonce i trestně stíhaný. Díky amnestii prezidenta Václava Klause z roku 2013 bylo ale jeho stíhání z větší části zastaveno a za zbylé trestné činy dostal v březnu 2014 u Krajského soudu v Ostravě pravomocně podmínku. „Poškozené obchodní společnosti měl způsobit škodu ve výši přesahující pět milionů korun,“ uvedla Olšarová.

Pavla Fučíková
Zdroj: ČT24

Rozsudek měla k dispozici i paní Krestová: „Nicméně jsem věděla, že to bude problémové, protože pan Chalupa mě seznámil s tím, že veškerý majetek už převedl na manželku a jiné příslušníky, že má dceru, která ho ochrání před exekutory, protože je nějaká vyšší postavená šéfka. No a že je vlastně hornický důchodce s obstaveným důchodem, takže mu nechávají pouze 5500 korun.“

Dcerou Pavla Chalupy je exekutorka Pavla Fučíková. V současnosti prezidentka Exekutorské komory. Rozhovor o otci před kamerou odmítla. Poslala ale písemné vyjádření. „O dluzích mého otce a soudních exekucích, které jsou proti němu vedeny, samozřejmě vím. Je mi velmi líto, do jaké situace se můj otec a jeho věřitelé dostali. Na dluzích svého otce však nenesu žádnou vinu, nijak jsem se na jejich vzniku osobně ani zprostředkovaně nepodílela a jejich vzniku jsem nemohla nijak zabránit,“ napsala mimo jiné v prohlášení.

Mám se fajn, moje dcera v tom umí chodit

Dagmar Krestová ale nevěří, že jejich příbuzenský vztah nehrál v jejím případu roli. „Povykládal mi, co všecho se naučil, aby ho nikdy nechytli, a také, že jeho dcera je šéfka exekutorů na severní Moravě, takže to má také ošetřeno… Jméno nikdy nepronesl. Vždy ale říkal: ‚Já se mám fajn, že moje dcera v tom umí chodit. Vždycky s těmi, co proti mně jeli, dokázala zatočit,'“ popisuje rozhovory s Chalupou.

Opakovaně prý také narážela na to, že nikdo nebyl ochotný se jejího případu ujmout: „Exekutor mi dával najevo svoji nervozitu, že to nechce dělat. Namítala jsem, že Chalupa jezdí solidním autem, že jeho oblečení bylo asi tak v hodnotě 30 až 50 tisíc… Říkala jsem, ať mu obleky, pásky a řetízky vezmou a zpeněží. Bylo mi ale řečeno, že to není tak jednoduché, že se musí udělat dražba a že se mi může stát, že všechno zaplatím exekutorovi a stejně nedostanu nic.“

Po podnikání Pavla Chalupy zůstaly dluhy řádově v milionech korun. Vůči jednotlivcům, firmám, obcím i státu. Protože je ale údajně nemajetný, jediné, čím svoje dluhy v současnosti splácí, jsou srážky z jeho starobního důchodu.

Mravnost jako nejvyšší princip

Reportéři ČT se chtěli na celou věc zeptat i jeho osobně. V řadovém domě, který je napsaný na manželku, ho ale nezastihli. Podle manželky byl v lázních. „Pokud vím, řádně všechno platí. Odjakživa jsme to kontrolovali, jestli je všechno v pořádku. Zaplatil už spoustu. A splácí. Zeptejte se na exekučních úřadech. Stahují mu to přímo z důchodu… On nic nevlastní, není majetný. To, co tady je, je moje a syna,“ řekla Reportérům ČT.

„Podle údajů v Centrální evidenci exekucí byla ke dni 7. září 2016 vůči panu Chalupovi vedena tři pravomocná exekuční řízení na peněžitou povinnost v celkové výši 1 084 620 korun plus příslušenství. Informace o aktuální výši peněžité povinnosti či dosud vymožené částce se nezapisují do Centrální evidence exekucí, a nejsou tedy veřejným údajem,“ uvedl k dlužné částce mluvčí Exekutorské komory Petr Vorlíček.

Co říká paní Krestová na to, že Pavla Fučíková je nyní prezidentkou Exekutorské komory?: „Měli by to přeci být lidé, kteří mají mravnost jako nejvyšší princip.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 26 mminutami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 9 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 9 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 16 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 17 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.