Praha – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových začal revidovat všechny převody nemovitostí ze státu na města a obce od roku 1991. Pokud by došlo k nesrovnalostem, požadoval by úřad od radnic vrácení majetku. Desítkám měst a obcí by tak hrozilo, že přijdou o své pozemky. Na některé už dokonce stát podal žaloby na určení vlastnictví.
Sedmasedmdesátiletý důchodce Miroslav Kovál stojí za rozvířením debaty o vlastnictví stovek pozemků. Už od roku 2005 totiž vede válku s brněnským magistrátem. Všechno přitom začalo, když si chtěl s lidmi ze svého bytového družstva zlepšit úroveň bydlení. Koválovi se podařilo prokázat, že město nabylo pozemky nezákonně.
Města se o své pozemky občas nestarají
Město totiž nesplnilo základní podmínku. O nabytý pozemek se totiž, na rozdíl od družstva, nestaralo. Když pak jménem družstva podal pan Kovál stížnost, dal mu Ústavní soud za pravdu. „To právo hospodaření nespočívá jen ve faktické evidenci toho majetku, ale i v povinnosti o ten majetek pečovat, chránit ho a starat se o jeho údržbu,“ vysvětlil mluvčí Ústavního soudu Vlastimil Göttinger.
Rozhodnutí Ústavního soudu spustilo lavinu reakcí. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových začal vyzývat jednotlivé radnice, aby prokázaly, jakým způsobem získaly a pak spravovaly původně státní majetek. Jen na Vysočině a jižní Moravě se to týká přes 300 pozemků. „V případě, že obce doloží splnění podmínek, zůstává jim majetek. V případě, že nedoloží, navrhujeme jim podpis souhlasného prohlášení, že majetek se vrací státu,“ vyjádřila se ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v Brně Lenka Taie Kolaříková.
Jenže hodně sporných pozemků už radnice buď prodaly, nebo na nich staví. Jen brněnská pobočka úřadu pro zastupování státu podala dosud deset žalob na určení vlastnictví k 38 pozemkům. Postupné revidování převodů státního majetku toto číslo určitě rozšíří.
