Praha – Porušování mezinárodních dohod, boje v blízkosti hranic Evropské unie, ale také rozsáhlá migrace z nestabilních států jsou v současnosti hlavními hrozbami pro Českou republiku. Vyjmenovala je aktualizovaná bezpečnostní strategie, kterou schválila vláda. Slibuje, že se v příštích letech budou zvyšovat peníze pro armádu i tajné služby. Současně však bezpečnostní strategie zdůrazňuje, že Česká republika není bezprostředně vojensky ohrožena.
Uplynulý rok byl ve světě nadmíru ožehavý – někdejší demonstrace na Ukrajině přerostly v občanskou válku a na území Sýrie a Iráku se prohlásil tzv. Islámský stát. Letos boje neutichají, spíše naopak. Ministerstvo zahraničí proto upravilo dosud platnou bezpečnostní strategii z roku 2011. Podle ministra Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je současně možné uvažovat o vytvoření zcela nové strategie. Aktualizace sice dokáže na nové hrozby reagovat pružněji, je jich ale mnoho. „Jako kdyby přestala platit pravidla hry, respektování hranic, mezinárodních závazků, u nichž se ještě nedávno zdálo, že jsou nezpochybnitelné. Jsme svědky takových věcí, kterým se říká hybridní válka – neoznačení vojáci. Z druhé strany jsme svědky takových věcí, jako jsou zahraniční bojovníci – foreign fighters – nebo osamělí vlci,“ uvedl ministr.
Kromě vnějších hrozeb poukazuje strategie také na možné hrozby vnitřní. K nim patří například hospodářská kriminalita, ale také migrace obyvatel ze zemí, kde vypukly války. „Je důležité, že vláda schválila také to, že bychom měli vytvořit také novou strategii migrace do ČR,“ upozornil ministr zahraničí.
Co jsou hlavní hrozby pro ČR podle bezpečnostní strategie 2015:
- úsilí některých států o revizi mezinárodního uspořádání a nerespektování mezinárodněprávních závazků v oblasti bezpečnosti
- regionální konflikty v euroatlantickém prostoru a jeho okolí
- terorismus
- šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů
- kybernetické útoky
- migrace ze zemí zasažených ozbrojenými konflikty
- extremismus a napětí mezi etniky
- organizovaný zločin
- ohrožení kritické infrastruktury manipulacemi s dodávkami surovin, vstupem cizího kapitálu s potenciálně rizikovým původem, sabotážemi, kybernetickými útoky či hospodářskou kriminalitou
- přerušení dodávek strategických surovin
- přírodní a antropogenní pohromy
Analytik: Strategie hrozby nejmenuje, jsou však zřejmé
Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty aktualizaci bezpečnostní strategie ocenil. Ačkoli poukázal na její obecnost, kdy se stratégové vyhýbají „pojmenování jednotlivých nositelů hrozeb“, nepovažuje ji za problém. Z dokumentu podle něj dostatečně jasně vyplývá, že na prvním místě mezi možnými vnějšími hrozbami stanuly velmocenské ambice Ruska. „Dokument Putinův agresivní režim explicitně nezmiňuje, ale čtenáře nenechává na pochybách, když jej velmi přesně charakterizuje jako stát, který 'snaží se budovat si exkluzivní sféry vlivu prostřednictvím destabilizace sousedních zemí a využívání místních konfliktů a sporů',“ uvedl Janda. Na druhém místě potom figurují konflikty na Blízkém východě, které v předchozí verzi strategie byly až na místě čtvrtém.
Podle europoslance Jana Zahradila (ODS) by ale jasné pojmenování hrozeb v dokumentu být mělo. „Není tam příliš analyzována nebezpečná situace, která se vyvíjí na východních hranicích Evropské unie,“ řekl.
Armáda dostane 1,4 procenta HDP. Postačí jí to?
Vláda se v aktualizované strategii zavázala, že bude zvyšovat výdaje na obranu, aby v roce 2020 činily 1,4 procenta hrubého domácího produktu oproti loňským 1,08 procenta. Znamená to, že za pět let bude mít armáda o 12 miliard korun více. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) očekává, že podstatně lepší podmínky než dnes bude mít armáda již v roce 2017. „Tam se dostaneme zhruba k 50 miliardám a 50 miliard je částka, o které armáda mluví jako o hraniční, která umožňuje rozvoj,“ poznamenal. Lubomír Zaorálek dodal, že hlavním cílem pro armádu je, aby byla schopna dostát mezinárodním závazkům v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance. „Chceme dostát závazkům, které v těchto organizacích máme,“ řekl Zaorálek.
K posílení armády loni vyzval Česko i tehdejší generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Varoval, že část českých armádních jednotek je na kritické úrovni. A upozornil vládu, že pokud nepřidá peníze, nebude česká armáda v případě války spojencům příliš platná.
Více peněz chtějí i tajné služby
Přestože první desetiletí 21. století poznamenal vzestup globálního terorismu, pro Evropu šlo o období bez válek. Podle Zaorálka však již neplatí, že by se „v Evropě nepoužívalo vojenské síly na to, aby se řešily politické problémy“. Česko se podle vládní strategie musí vyrovnat s hrozbou Islámského státu a teroristických skupin, ale také s dopadem ukrajinsko-ruské krize. Strategie na jedné straně zdůrazňuje, že republice bezprostřední riziko nehrozí. Současně ale upozorňuje na zintenzivnění práce tajných služeb. Ty pozorně sledují, kdo do země míří.
Tajné služby ale chtějí rovněž přidat. Na spadnutí je posílení rozpočtu o 1,5 miliardy. Mají jít hlavně na personální posílení rozvědky a nákup techniky.
