Nouzový stav může platit do konce května, schválila sněmovna

3 minuty
UDÁLOSTI: Nouzový stav v Česku bude kvůli uprchlické krizi platit až do konce května
Zdroj: ČT24

Vláda smí prodloužit nouzový stav o 58 dnů až do konce května. Povolila jí to Poslanecká sněmovna, i když opozice – ANO i SPD – byla proti. Poslanci vybírali ze dvou návrhů, vláda požádala o prodloužení do konce května, předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová přednesla protinávrh, aby se nouzový stav prodloužil o 30 dnů. Poslanci také usneseními zavázali vládu, aby do Velikonoc připravila dokumenty shrnující její plány na zvládnutí uprchlické situace, aby se zasadila o diplomatické řešení situace na Ukrajině a aby předložila seznam zakázek, které se při nouzovém stavu zadaly bez výběrového řízení.

Pro prodloužení nouzového stavu až do konce května zvedli ruce všichni přítomní koaliční poslanci – celkem 82 ze 148 přítomných – a proti bylo 62 zástupců opozice. Čtyři poslanci ANO se zdrželi. Přijetím této verze již bylo vyloučeno hlasování o protinávrhu, který by zřejmě našel podporu u poslanců ANO, nikoli SPD, která avizovala, že odmítá jakékoli prodlužování nouzového stavu.

Trojici doprovodných usnesení navrhl opoziční poslanec Jiří Mašek (ANO), ale první z nich, zavazující vládu, aby předložila strategii zvládání uprchlické krize, prošlo v upravené verzi, kterou si přál ministr vnitra Vítr Rakušan (STAN). Díky tomu má kabinet čas na přípravu dokumentu až do Velikonoc, Mašek jej chtěl mít již ve čtvrtek.

Další dvě Maškova usnesení prošla již beze změn. Ta vyzývají vládu, aby podnikla diplomatické kroky s cílem rychlého ukončení válečného konfliktu na Ukrajině a aby předložila seznam všech zakázek vypsaných za nouzového stavu bez výběrového řízení. Poslední usnesení navrhl předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. Sněmovna by podle něj měla za měsíc dostat zprávu o opatřeních, k nimž využila nouzový stav.

Podstatná část debaty před hlasováním se točila kolem toho, zda je správné jednorázově prodloužit nouzový stav více než o měsíc, jak to dělala předchozí vláda v době pandemie. Žádost ve sněmovně přednesl Vít Rakušan z pozice prvního vicepremiéra, protože předseda vlády Petr Fiala (ODS) je v izolaci po pozitivním testu na koronavirus.

„Žádost o prodloužení nouzového stavu o dva měsíce je možná neobvyklá. Pro vládu a všechny policisty, hasiče i hejtmany, kteří v tomto režimu už dva měsíce pracují, je ovšem nezbytná,“ prohlásil Rakušan před poslanci. Podle něj není důvod předpokládat, že by počet obyvatel Ukrajiny v Česku „výrazně klesl v horizontu dvou měsíců“.

Rakušan dále uvedl, že kvůli ruské agresi proti Ukrajině muselo své domovy opustit už zhruba deset milionů lidí, z nichž 3,9 milionu odešlo za hranice. V Česku dosud dostalo dočasnou ochranu podle ministra vnitra na 236 tisíc ukrajinských uprchlíků. „Na počet obyvatel jsme jednou z těch nejpostiženějších zemí. Zažíváme největší evropskou migrační vlnu od druhé světové války,“ sdělil Rakušan.

Nouzový stav platí v Česku kvůli migrační vlně z Ukrajiny od pátku 4. března. Vláda ho vyhlásila na 30 dnů. Rakušan původně chtěl, aby vláda žádala poslance o souhlas s jeho prodloužením o tři měsíce do neděle 3. července. Kabinet nakonec schválil žádost do úterý 31. května, což byl podle ministra vnitra kompromis.

Rakušan slíbil odměny hasičům a policistům pracujícím přesčas

Ministr Rakušan ve sněmovně také řekl, že policisté a hasiči dostanou mimořádnou odměnu za přesčasovou práci při zvládání uprchlické vlny v době nouzového stavu. Všechny přesčasy odpracované v nouzovém stavu spojeném s migrační krizí se podle ministra evidují. „Policistům budou formou mimořádné odměny proplaceny stejně tak jako hasičům,“ zdůraznil Rakušan.

Proplacení přesčasů formou mimořádných odměn je jediný způsob, protože v současnosti zákony předpokládají, že bezpečnostní složky nedostanou náhradu až za 150 přesčasových hodin za rok. Podle Rakušana by se legislativa měla změnit a pravidlo o přesčasech zmírnit, návrh míří do připomínkového řízení. „Hledáme systémové řešení, které je bude motivovat i v těch krizových stavech k tomu, aby pracovali i s nějakým, řekněme, drobným nadšením a finanční motivací,“ poznamenal šéf resortu vnitra.

Rakušan již dříve řekl, že usiluje o rychlou novelu, která by měla být schválena zrychleně ve stavu legislativní nouze. „Aby v nouzovém stavu všem ozbrojeným složkám byly propláceny přesčasové hodiny,“ uvedl.

Senátní komise odmítla prodlužování o víc než třicet dní

K vládní žádosti se mimo jednací sál Poslanecké sněmovny vyjádřila i část senátorů. Podle  ústavní komise horní parlamentní komory není dvouměsíční prodloužení nouzového stavu, jehož cílem je usnadnit pomoc uprchlíkům z Ukrajiny kvůli ruské agresi, v souladu s ústavním zákonem o bezpečnosti Česka. Sněmovna, která na rozdíl od Senátu o žádosti rozhoduje, by proto měla nouzový stav prodloužit nanejvýš o třicet dnů, řekli novinářům předseda senátní komise Zdeněk Hraba (STAN) a místopředseda Michael Canov (SLK).

„Odůvodnitelné je prodloužit nouzový stav vždy pouze o třicet dnů,“ řekl Hraba. Podle něj se pravidla musí dodržovat, uvedl na Twitteru. Jeho komise se proto neztotožnila s vládním výkladem, který by umožňoval prodloužit nouzový stav o více než třicet dnů.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) reagovala na závěry senátního výboru slibem, že vznikne právní rozbor, který by odpověděl na to, o jak dlouhé prodloužení nouzového stavu může vláda poslance požádat.

„Určitě stojí za větší právní rozbor, který předpokládám, že si vypracujeme, ať už z mé iniciativy tady v Poslanecké sněmovně, nebo třeba dohodou s vládními představiteli a jednotlivými ministerstvy, která s nouzovým stavem nejvíce pracují, respektive ho nejvíce potřebují pro současnou práci,“ řekla. Rozbor by podle ní měl přinést větší přehled a jistotu, jak by měla vláda postupovat.

Senátní ústavní komise nemá podle šéfa poslanců Marka Bendy (ODS) autoritativní výklad ústavního zákona o bezpečnosti, to přísluší jen Ústavnímu soudu. Za absurdní považuje, aby se vycházelo ze zvyklostí minulého volebního období a menšinové vlády. S postojem komise se neztotožňují také šéf klubu lidovců Marek Výborný či předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob.

Vlády se zastal také poslanec ODS Karel Haas. Mimo jiné varoval před tím, aby se z praxe z doby pandemie vytvořila ústavní zvyklost. Tehdy vláda ANO a ČSSD žádala o prodloužení nouzového stavu vždy nanejvýš o 30 dní, sněmovna jí navíc v některých případech nevyhověla a odsouhlasila kratší dobu, jednou odmítla prodloužení nouzového stavu úplně.

Alena Schillerová v rozpravě ve sněmovně připustila, že principiálně nejde o to, zda je konkrétní lhůta uvedena v ústavě. „Voláme po jediném – po parlamentní kontrole,“ řekla. ANO se podle ní kvůli výsledku hlasování neobrátí na Ústavní soud.

Nemůžeme dát vládě bianco šek, shodli se Schillerová a Okamura

Podle Schillerové nemůže dát ANO vládě bianco šek ke skoro dvouměsíčnímu prodloužení nouzového stavu. Poslanci ANO byli ochotni hlasovat pro 30 dnů navíc, podle Schillerové je hrubá chyba, když koalice nedbá na postoje opozice. „Hnutí ANO je nejsilnějším klubem ve sněmovně a prodloužení nouzového stavu i našimi hlasy by byl velký vzkaz do rozdělené společnosti. Nemůžeme dát vládě bianco šek na téměř dva měsíce,“ podotkla Schillerová.

Schillerová kvůli prodloužení nouzového stavu očekávala, že kabinet představí plány pro školství, zdravotnictví, bydlení, trh práce, sociální věci či finance. Žádná strategie ale podle ní zřejmě neexistuje. Když se rozprava blížila do finále, kritizovala, že podle ní nezazněly odpovědi na otázky, které poslanci ANO kladli členům vlády.

Předseda opoziční SPD prohlásil téměř dvouměsíční prodloužení nouzového stavu za nelegální. „Odmítáme dávat vládě bianco šek na další dva měsíce,“ prohlásil Okamura podobně jako Schillerová. Situace v Česku není v souvislosti s uprchlickou vlnou podle něj tak kritická, aby vyžadovala nouzový stav, při němž vláda může podle něho například nařizovat hoteliérům ubytovávat běžence nebo zadávat zakázky bez výběrových řízení. Okamura také poukazoval na to, že v jiných evropských zemích nouzový stav kvůli uprchlické vlně z Ukrajiny vyhlášen není.

Rozdmýchávání závisti je nestoudné, řekla Kovářová

Místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) reagovala na vystoupení šéfa SPD, který kritizoval vládu za formy pomoci ukrajinským uprchlíkům. Stejně jako předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítla Kovářová tvrzení opozice, že by vláda nemyslela na české občany.

„Ten, kdo rozdmýchává závist, ten je opravdu nestoudným člověkem,“ prohlásila Kovářová. Uvedla to po projevu Okamury, který mimo jiné prohlásil, že se vláda chová k ukrajinským uprchlíkům jako k vlastním občanům, zatímco k českým občanům se chová jako k cizím. „Snaha pomoci jedné skupině ohrožených osob vede k poškození a diskriminaci jiných sociálně slabých, v tomto případě našich vlastních českých občanů,“ prohlásil také šéf SPD.

Proti Okamurovým tvrzením se ohradili rovněž Rakušan i Jurečka. Ten uvedl, že „pokud na sociálních sítích někdo cíleně lže a manipuluje s fakty, je to naprosto něco jiného než to, že má jiný názor“. Jurečka zároveň připomenul, že Okamura měl na svých sociálních sítích donedávna příspěvky podporující ruského prezidenta, který vládne zemi, kde na rozdíl od Západu neplatí, že je zaručena svoboda projevu i po přednesení tohoto projevu.

Výborný: Zažili jsme hodinu hnoje z chléva SPD

Podle lidoveckého poslance a šéfa klubu této strany Marka Výborného šéf SPD opakovaně lže. „Zažili jsme hodinu hnoje z chléva předsedy SPD. Zažili jsme lži a poštvávání lidí proti sobě,“ podotkl Výborný.

Okamurovy „výkřiky“ o tom, že vláda nic nedělá, je podle něj zbytečné komentovat. „I vy jste hlasoval pro některé zákony, které vláda předložila několik dní po ruské agresi. Pokud chceme brnkat na struny strachu a nenávisti, tak to je přesně to, co škodí české společnosti,“ dodal Výborný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslední druhoválečná bitva vzplanula na Příbramsku

Ačkoli Německo kapitulovalo ve druhé světové válce 8. května 1945, na mnoha místech se bojovalo i v následujících dnech. Poslední bitva se odehrála před 80 lety ve Slivici u Milína na Příbramsku, kde se odmítl vzdát německý generál jednotek Waffen-SS Carl von Pückler-Burghaus. Tvrdé boje, do kterých se zapojily také tanky, se odehrály 11. a 12. května.
před 16 mminutami

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
před 46 mminutami

Nejen vojáci či hasiči. Platy by letos mohly růst i celníkům a dozorcům

Výdělky bezpečnostních sborů by mohly vzrůst ještě v tomto roce. V případě, že by se vláda na zvýšení platů vojáků, policistů a hasičů dohodla, obdobně by měla zvednout i výplaty vězeňských dozorců a celníků, sdělili ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitel celní správy Marek Šimandl. Právě na celníky se přitom v současných rozpravách o platech bezpečnostních složek podle něj trochu zapomíná.
před 9 hhodinami

Zájem o dálniční známky vzrostl

Řidiči mají vyšší zájem o dálniční známky. Do konce dubna si je pořídilo zhruba o sto tisíc šoférů více než za stejné období loni. To přitom kupovali kupony ve velkém kvůli blížícímu se výraznému zdražení. Znovu si přitom připlatili řidiči i letos. Populární jsou i jednodenní známky. Za chybějící elektronické viněty celníci za první čtyři měsíce při kontrolách uložili na místě pokuty bezmála za čtrnáct milionů.
před 9 hhodinami

Systém financování zdravotnictví se musí změnit, vyzývají ekonomové

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.
před 10 hhodinami

Pokrok, míní o Putinově návrhu k jednání Vondráček. Podle Vondry nestačí

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
před 12 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...