Praha – Český národní registr ocenil skoro tři desítky svých dárců. Při této příležitosti také proběhlo jedno dojemné setkání. Jedenáct let po transplantaci se vůbec poprvé sešla bývalá pacientka s mužem, který jí daroval život. Nikdy před tím se neviděli, přesto je navždy spojil malý kousek kostní dřeně.
Podobná setkání nejsou vůbec běžnou záležitostí. Jen v Česku se uskuteční tak jedno ročně. Odtajnění totožností má totiž velmi přísná pravidla. „Ten pacient by měl být zdráv a už musí být jasné, že se ta nemoc nevrátí, protože dokud se ti lidé neznají, tak to tolik nebolí,“ vysvětluje lékařka hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň Mája Švojgrová.
V českém registru dárců dřeně je přes třicet tisíc lidí a na celém světě více než čtrnáct milionů. „Kupodivu také hodně shodných dárců a příjemců se nachází v registrech v Americe, což se vysvětluje migrací obyvatelstva,“ říká výkonná ředitelka Nadace pro transplantaci kostní dřeně Renata Jenšíková.
Pro dárce to zpočátku znamená jen dát krev a pak čekat, zda se registr ozve a požádá o jejich typ kostní dřeně. Stejně tak, jak to udělal Milan - a Blance tím zachránil život.
