Neznámý Čech koupil nejslavnější známky na světě

Nahrávám video

Dvě nejslavnější známky, Modrého a Červeného Mauritia, koupil dosud utajený investor z Prahy. Obě známky koupil nejspíše v Londýně za cenu kolem sta milionů korun. U Modrého Mauritia jde o nejspíše jediný exemplář, který je aktuálně v soukromých rukách. V roce 1847, kdy vznikly, stály pár pencí. Aktuálně stojí desítky milionů korun. Jde o vůbec první známky britské koloniální říše vydané mimo Velkou Británii.

Nový majitel obou známek slíbil, že je vystaví na plánované světové výstavě Praga 2018 v českém hlavním městě. Expert na filatelii František Beneš bere prodej známek jako nový trend. „Známkám se nejlépe daří v nejistých dobách a zde vidím signál, že se chystáme do nejistých vod, protože cena známek stoupá již několik let,“ řekl.

Modrý Mauritius je známka modré barvy, která má hodnotu 2 pence. Její sestrou je Červený Mauritius s nominální hodnotou 1 pence. Obě známky byly vydány 20. září 1847 na ostrově Mauritius pouze v počtu 500 kusů. Mnoho z nich bylo využito na pozvánky k plesu, které posílal tehdejší mauricijský guvernér Sir William Maynard Gomm.

Nahrávám video

Jejich největší vzácnost spočívá v tom, že pouze malý počet z nich je s nápisem Post Office (v překladu poštovní úřad). O rok později vznikly obdobné, ty ale měly nápis Post Paid, a protože jich bylo vyrobeno více, nemají takovou hodnotu. V současné době existuje 14 červených mauritiů a 12 modrých. Dva z nich jsou ve sbírce královny Alžběty II., další dva jsou ve sbírce berlínského muzea.

Cena modrého mauritia se v posledních aukcích pohybovala kolem 1,6 milionu švýcarských franků (39,84 milionů korun). Nejcennější jsou ale ty obálky, na kterých jsou nalepené obě známky. Jde o tzv. Bordeaux cover. Za tento dopis byly na aukcích zaplaceny i 4 miliony amerických dolarů (95,67 milionu korun).

Další vzácné známky pochází z Británie a Švédska

Mezi nefilatelisty jsou známé ještě další tři známky. Jednou z nich Chalonova hlava. Známka, která zobrazuje výřez akvarelového portrétu královny Viktorie od malíře Alfreda Edwarda Chalona. Série byla vytištěna na počátku 50. let 19. století a používaly se v Kanadě a dalších britských koloniích. Řada z těchto známek patří mezi první na světě a jsou velmi ceněné. Například známka ze série pro Kanadu s původní hodnotou 12 pencí byla v aukci prodána za 116 tisíc liber (3,6 milionu korun).

Další z nejznámějších známek je Penny Black. Černá jednopennyovka je vůbec první poštovní známkou světa. Byla vydána ve Velké Británii 1. května 1840 s oficiálním zahájením platnosti od 6. května téhož roku. V roce 2013 byl šestiblok těchto známek vydražen v Praze na aukci za 1,9 milionu korun.

Tříšlinková žlutá je název švédské poštovní známky z roku 1855. Jde o světový unikát, znám je totiž pouze jeden jediný kus. Do června roku 2014 šlo o nejdražší známku na světě, v roce 2010 byla vydražena za více než 2,3 milionu dolarů (55 milionů korun). Její vznik je velmi zajímavý. Žlutou barvou se totiž ve Švédsku tiskly pouze osmišilinkové známky. Dodnes není jasné, jak se povedlo vytisknout tříšilinkovou známku žlutou barvou.

V roce 2014 se prodala v aukci v New Yorku další velmi vzácná známka. Pocházela z britské Guyany a byla vytištěna v roce 1856. Neznámý kupec za ni utratil 9,5 milionu dolarů, tedy v přepočtu 192 milionů korun. Je jednou z nejcennějších na světě. Je to totiž jediný známý exemplář svého druhu, který původně neměl vůbec existovat. Vytištěna byla z nouze, když se v roce 1856 zpozdila dodávka poštovních známek z Velké Británie do Jižní Ameriky. Půl druhého století poté se známka s nominální hodnotou jednoho centu (tzv. Jednocentová karmínová) stala vůbec nejdražší na světě. Aukční síň Sotheby's ji tehdy dokonce nazvala „svatým grálem“ sběratelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 24 mminutami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 9 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 10 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 12 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.