Krádeže za nouzového stavu se mají trestat přísněji jen tehdy, pokud věcně souvisí s pandemickou situací, případně pokud pachatelé zneužili mimořádné okolnosti. O výkladu trestního zákoníku v úterý rozhodl velký senát Nejvyššího soudu. Jeho postoj by se měl promítnout do posuzování tisíců krádeží spáchaných od loňského jara. Dosud odcházeli usvědčení zloději od soudů v podstatě automaticky s přísnějšími tresty.
Není nutné přísněji trestat všechny krádeže v nouzovém stavu, rozhodl Nejvyšší soud
Události: Velký senát Nejvyššího soudu rozhodl o posuzování krádeží za nouzového stavu (zdroj: ČT24)
Za běžnou krádež lze za normálních okolností uložit až dva roky vězení. Pokud se však krádež odehraje v době ohrožení státu, ve válce, při živelní pohromě nebo jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, činí trestní sazba dva až osm let. Jde o takzvanou kvalifikovanou skutkovou podstatu spojující vyšší stupeň závažnosti činu s vyšším trestem.
Podle NS je však vyhlášení nouzového stavu jen podpůrným faktorem. Soudy by měly kromě časové a místní souvislosti hledat také věcnou souvislost mezi činem a mimořádnými okolnostmi, například nynější pandemií koronaviru, a teprve pak ukládat přísnější tresty.
„Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže trestný čin pachatele bude zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení a tak dále,“ stojí v rozhodnutí NS, které je dostupné na úřední desce. Soud konkrétně zmiňuje třeba potenciální krádeže respirátorů či zdravotnických potřeb.
„Posuzovali jsme poněkud rozkolísanou praxi soudů, kdy některé rozhodovaly až příliš formalisticky,“ řekl ČT předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Potřeba je podle něj zkoumat ale i další souvislosti, za kterých byl trestný čin proveden. „Lze konstatovat, že ta společenská škodlivost je o něco nižší, i když k trestnému činu došlo v době pandemie, pokud je škoda zanedbatelná. Respektive okolnosti provedení trestného činu nejsou ničím zvyšovány a není zde přímá věcná souvislost s pandemií a opatřeními s ní souvisejícími. Potom není důvodu to posuzovat přísněji,“ vysvětlil.
Předseda nejvyššího soudu Angyalossy a nejvyšší státní zástupce Zeman k trestům za krádeže v nouzovém stavu (zdroj: ČT24)
Jednotlivé senáty NS měly dosud různé názory. Pravomoc určit, který právní názor se uplatní, má devítičlenný velký senát. Obrátil se na něj v lednu šestý senát, který zaujal liberálnější postoj, než jaký se objevil v jednom starším rozhodnutí NS. Konkrétně se šestý senát zabýval případem muže, který na čerpací stanici ukradl balíček bonbonů a pak vyhrožoval obsluze. Dostal 2,5 roku vězení nepodmíněně. Velký senát mu v úterý snížil trest na rok vězení nepodmíněně.
Lidé, kteří už byli podle přísnější kvalifikace odsouzeni, nyní budou moci případ zvrátit pomocí dovolání k Nejvyššímu soudu. To lze podat maximálně dva měsíce po doručení pravomocného verdiktu.
Rozhodnutí velkého senátu se patrně dotkne řady dosud neuzavřených případů. Za období loňského jarního nouzového stavu eviduje Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) 8354 případů krádeží, od 5. října 2020 do letošního 7. března pak 19 393 krádeží. Podle informací žalobců byly dosud většinově posuzovány v kvalifikované skutkové podstatě, tedy se zpřísněnými tresty.
„Rozhodnutí NS vítáme, jakkoliv zatím neznáme podrobnosti. Očekáváme, že toto rozhodnutí jasně vymezí podmínky pro použití přísnější kvalifikace,“ uvedl v reakci nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) přitom vloni instruovalo státní zástupce, aby navrhovali přísnější tresty v době nouzového stavu. „Bylo to nezávazné stanovisko, které pochopitělně nižší stupně státních zastupitelství sledovaly. Na základě toho musím upozornit, že také soudy postupovaly a podle tohoto právního názoru a rozhodovaly. To znamená, že se velice často používala vyšší trestní sazba,“ upřesnil pro ČT. Dodal také, že dosavadní situace nebyla zcela jasná a zasloužila si výkladu a zásahu Nejvyššího soudu.
Vliv pandemického zákona
Do budoucna výklad trestního zákoníku ovlivňuje také pandemický zákon. Zvýšená sazba se má podle něj aplikovat jen v případech, kdy je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie covidu-19.
NS ovšem tuto část pandemického zákona před jeho přijetím kritizoval, nebyla podle něj projednána s odborníky na trestní právo, navíc jde o nepřímou novelu trestního zákoníku, která omezuje soudy v individuálním uplatňování trestní odpovědnosti. NS proto avizoval, že spornou část trestního zákoníku sám vyloží, což v úterý udělal.
Fakt, že rozhodnutí Nejvyššího soudu bude mít vliv i v případě pandemického zákona, potvrdili viceprezident Unie obhájců ČR Tomáš Gřivna a vedoucí Katedry trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci Filip Ščerba v úterní Devadesátce.
„Nezáleží na tom, jaký je formální stav. To znamená, jestli je vyhlášen nouzový stav, nebo jestli to bude nazváno jinak. Rozhodující je stav faktický. I kdyby došlo ke spáchání takového činu v mezeře mezi dvěma nouzovými stavy, nic to nemění na tom, že byl spáchán v době pandemické krize,“ upozornil Ščerba.
Rozhodnutí neznamená automaticky nižší tresty, říká právník
Rozhodnutí Nejvyššího soudu oba právníci vítají. „Jasně stanovilo, že nouzový stav sám o sobě není okolností, která by podmiňovala použití vyšší trestní sazby,“ řekl Gřivna s tím, že podstatná je samotná situace. „Je třeba se zabývat tím, zda zrovna pandemický stav měl nějaký zvláštní vliv na to, jak pachatel trestný čin spáchal, jestli je tam nějaká kauzální souvislost. To se domnívám, že je správný závěr Nejvyššího soudu,“ dodal.
Právě nutnost příčinné souvislosti mezi trestným činem a pandemickou situací při přísnějším posuzování zdůraznil i Ščerba. Upozornil ale, že ne všechny trestné činy budou nyní posuzovány mírněji. „Je trochu předčasné a částečně i nesprávné prezentovat rozhodnutí Nejvyššího soudu a jeho důsledky tak, že bude docházet k uložení nižších trestů,“ řekl.
Podle prezidenta Soudcovské unie ČR Libora Vávry bude nyní situace složitější pro orgány činné v přípravném řízení, tedy pro policii a stání zástupce. „I nadále budou moci požadovat, aby soud přistupoval k té přísnější právní kvalifikaci, ale jedině tehdy, kdy se jim podaří prokázat souvislost s pandemickou situací,“ podotkl. Věří ale, že soudy mají nyní významné vodítko pro další práci. „Praxe by se měla výrazně sjednotit,“ dodal.
90’ ČT24: Tresty za nouzového stavu (zdroj: ČT24)