Nejdelšího života by se měly dočkat pražské ženy. Jejich naděje na dožití je 82,7 let, což je o 3,2 roku více než u žen z kraje Ústeckého. Ten se s předpokládanou délkou života u obou pohlaví zařadil na poslední příčku seznamu. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který se zaměřil na vyhlídky dětí narozených v letech 2015 a 2016. Podle odborníků hraje zásadní roli životní styl, typ zaměstnání i dostupnost lékařské péče.
Nejdelší život čeká Pražany. Prospívá jim životní úroveň i kvalita služeb
Ačkoliv se říká, že ruch a shon velkoměst neprospívá lidskému zdraví, statistiky ukazují, že právě obyvatelé Prahy mají největší šanci vést dlouhý život. Chlapci narození v letech 2015 až 2016 by se podle statistiků měli dožít 78 let, dívky dokonce 82,7. Dostávají se tak do čela pomyslného žebříčku napříč celou českou populací.
Prostředí, ve kterém člověk žije, má přitom podle sociologa Josefa Bernarda na zdraví a délku života značný vliv. „Kromě rozdílů mezi muži a ženami lze zaznamenat výrazně vyšší střední délku života u skupin s vyšší životní úrovní a vyšším vzděláním,“ uvádí Bernard.
Právě tyto podmínky jsou vlastní Praze a Jihomoravskému kraji, kde se lidé dožijí nejdelšího věku. Výjimečně příznivé životní prostředí zase napomáhá dlouhověkosti u obyvatel Vysočiny.
Podle odborníků je jedním z nejdůležitějších faktorů také kvalitní životní styl ve stáří a dostatečné zázemí v místě, kde se člověku dobře žije. Pokud někomu chybí rodina, měli by ji ve stáří nahradit přátelé. Kluby seniorů se tak pro své klienty snaží organizovat různé volnočasové aktivity a podporovat je v zájmech, které jsou jim blízké.
Mluvčí České lékařské komory Michal Sojka doplňuje další faktor, který délku života v různých regionech může ovlivnit. Jde o rozdílnou kvalitu a dostupnost lékařské péče napříč kraji.
Vysoká nezaměstnanost a znečištěné životní prostředí
Oproti hlavnímu městu mají nejnižší naději dožití lidé v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Právě na Ústecku by se muži narození v letech 2015–2016 měli průměrně dočkat 74 let, ženy by se pak měly dožít o 5,5 roku více.
„V Česku mají nejnižší střední délku života kraje, v nichž se kombinuje zhoršená kvalita životního prostředí s koncentrací sociálních skupin s nižší životní úrovní,“ popisuje sociolog Bernard.
Právě tyto problémy jsou charakteristické pro zmíněné kraje. Zároveň se jedná o regiony s nejvyšší nezaměstnaností a relativně vysokou mírou chudoby. „Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší hodnotou naděje dožití tak v letech 2015 a 2016 dosáhl v případě mužů 4,04 roku,“ konstatuje autor statistiky Pavel Hájek.
Ženy žijí déle než muži. Nejvíce je to znát v Moravskoslezském kraji
Ženy se obecně dožívají vyššího věku než muži. Rozdíl mezi délkou života opačných pohlaví se napříč republikou také různí. Největší je v Moravskoslezském kraji, kde se blíží 6,8 roku. Na druhé příčce od konce skončil Zlínský kraj s 6,7 roku. Nejméně se doba dožití liší v Praze a ve Středočeském kraji, a to o zhruba 4,7 roku a 5,1 roku.
Od roku 2000 se ale rozdíly v naději dožití mezi muži a ženami snížily ve všech krajích kromě Pardubického. Nejvýraznější zmenšení propasti mezi pohlavími bylo zaznamenáno ve Středočeském kraji. Naděje na dožití mužů a žen si tam nyní jsou o 1,27 roku blíže.
V celkovém měřítku se od počátku tisíciletí protáhl mužům život o víc než čtyři a půl roku a ženám o tři roky a osm měsíců. Podle statistické databáze tak doba dožití mužů v Česku loni dosáhla 76,2 roku a u žen se blížila 82,1 roku.
