Za první čtyři měsíce letošního roku došlo na silnicích v Česku k bezmála 1300 nehodám pod vlivem alkoholu. To je přibližně o 200 nehod víc v porovnání se stejným obdobím v loňském roce. Zahynulo při nich devět lidí. Policie, ministerstvo dopravy i Centrum dopravního výzkumu varují před prolomením nulové tolerance alkoholu, byť zatím jen u cyklistů nebo vodáků.
„Téměř 80 procent nehod zaviní řidiči s hladinou nad jedno promile,“ přibližuje statistiky ředitel dopravní policie Tomáš Lerch. Konkrétně šlo do konce dubna o 994 nehod, což znamená meziroční nárůst.
Poslanci mají rozhodovat o návrhu Pirátů na zrušení pokut pro vodáky za jízdu pod vlivem alkoholu. Vláda v demisi s návrhem nesouhlasila, chce jít ještě dál. Kabinet se chystá připravit vlastní novelu zákona, která má umožnit konzumaci alkoholu v rozumné míře nejen vodákům, ale i cyklistům nebo lyžařům.
Ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO) se přitom nechal slyšet, že nechce rušit nulovou toleranci nikde v dopravě. A výzkumníci mu v tom, že s prolamováním nulové tolerance k alkoholu by se nemělo koketovat, dávají nepřímo za pravdu.
„Pokud vyčíslíme následky dopravních nehod, které jsou zaviněné pod vlivem alkoholu, tak se bohužel dostáváme k hodnotě 3,14 miliardy korun právě za rok 2017,“ shrnuje škody ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič.
V Poslanecké sněmovně se uskutečnil odborný seminář, který měl zákonodárcům přiblížit data a zkušenosti ze zahraničí i vize. Jednou z úspěšných praxí na severu Evropy je alkoholový zámek vozidla jako alternativní trest pro řidiče, kteří se potýkají s problémy s alkoholem.
Pokud by před jízdou nadýchali v přístroji zabudovaném v automobilu, jednoduše nenastartují. „Tento systém u nás funguje už od roku 2012 a je součástí naší legislativy. Máme třicet procent řidičů, kteří byli potrestání za jízdu v opilosti. Díky alkoholovému zámku měli šanci auto dál řídit,“ upřesňuje švédský odborník na dopravu Par-Ola Skarviken.
Zkušební psychologické programy vykazují vysokou účinnost
Systém kontroluje řidiče i během jízdy a kdykoli dokáže auto zastavit. Kromě toho ale musí šofér absolvovat i takzvaný rehabilitační program s psychology. V Česku funguje něco takového zatím pouze zkušebně, ale s dobrými výsledky.
„Máme za sebou programy pro zhruba 350 lidí a ukazuje se, že recidiva je pod deset procent. Někdy dokonce kolem jednoho procenta,“ přibližuje psycholožka Centra dopravního výzkumu Veronika Kurečková
Pokud se podle šéfa BESIPu Tomáše Neřolda Česká republika propracuje ke společenské a politické poptávce po takových nástrojích, může se dařit je prosazovat. „Pokud tu odvahu nebo energii nebude mít vláda, potažmo ministerstvo dopravy, tak na podvýboru pro dopravu můžeme začít,“ říká předseda podvýboru Martin Kolovratník (ANO).
Zásadní ale bude zájem zákonodárců, na pondělní odborný seminář v prostorách sněmovny přišli tři poslanci.
