Praha - Vláda dá další peníze na odstranění škod z povodní. Nebude ale kvůli tomu zvyšovat daně nebo překračovat schodek letošního státního rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl premiér Petr Nečas.
Už na počátku povodní vláda vyčlenila v rozpočtu čtyři miliardy korun a 1,3 miliardy korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury. „Ze státního rozpočtu bude muset být vynaloženo více než ty čtyři miliardy. Půjde to ale bez toho, abychom zaváděli nějaké speciální povodňové daně,“ uvedl premiér. Po povodních v roce 2010 zavedla vláda tzv. povodňovou daň, kdy se snížila sleva na poplatníka na jeden rok o stokorunu měsíčně.
Česko se dosud vzpamatovává z povodní, které udeřily před týdnem. Meteorologové ale předpovídají na dnešek a nejbližší dny silné bouřky, které může doprovázet krupobití, nárazy větru a přívalové strážky. Bouřky zasáhnou celou republiku. Rozvodnit se mohou zvláště menší toky, nebezpečí povodní je na většině území Čech extrémní.
Premiér: Počasí neovlivníme, vlastní opatrnost ale ano
V této souvislosti premiér znovu varoval lidi před zbytečným hazardem, který může končit i smrtí. Červnové povodně si vyžádaly dosud deset obětí a několik lidí se stále pohřešuje. „Velká část těch obětí jsou zbytečné oběti důsledkem neopatrnosti, někdy dokonce hazardu,“ upozornil Nečas na opilé lidi, kteří se vydají sjíždět vodu, nebo povodňové turisty stojící na kraji hrází.
Premiér zároveň podotkl, že za poslední dva roky vláda zintenzivnila investice do protipovodňových opatření. Do roku 2010 prý byly v průměru 1,2 miliardy ročně. Za poslední dva roky to byly dvě miliardy korun ročně. „Dohromady jsme od roku 2007 proinvestovali téměř 15 miliard korun,“ vypočetl Nečas.
V nejrizikovější povodňové zóně je 60 tisíc objektů
Otázkou podle něj zůstává, zda je vhodné stavět domy v místech, kde se povodně vyskytují opakovaně. Územní plány a vytyčení míst pro zástavbu jsou v rukách samospráv, uvedl Nečas. „Přísnější úpravy legislativy jsou možná namístě, ale nadále primární odpovědnost z hlediska toho, kde se bude stavět a kde ne, leží na obcích. Tam, kde jsou opakované povodně, to vypadá jako hazard s majetkem lidí,“ domnívá se premiér.
V roce 2003 vznikly tzv. povodňové mapy - v reakci na katastrofální povodně, které Česko zasáhly o rok předtím. Země je v nich rozdělena na čtyři zóny podle možného nebezpečí povodní. Většina obytných objektů, respektive 78 procent, se nachází v první zóně, kde je zanedbatelné riziko povodní. Jde o 2,3 milionu staveb. Ve druhé zóně, kde riziko povodní je stále nízké, se nachází 400 tisíc objektů. Ve třetí zóně jde pak o 180 tisíc objektů a ve čtvrté, nejrizikovější zóně je kolem 60 tisíc staveb.
