Navrhovaný rozpočet je inflační, ale méně než návrh Schillerové, řekl bývalý ministr financí Kalousek

28 minut
Miroslav Kalousek hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Bývalý ministr financí a dlouholetý poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) v Interview ČT24 řekl, že navržený rozpočet vládou Petra Fialy (ODS) je inflační. Upozornil však, že je méně inflační než ten, který navrhovalo předchozí vedení resortu financí. K obstrukcím SPD kvůli novele pandemického zákona řekl, že jde o legitimní politický nástroj, který využívá každá opozice. Zároveň ale řekl, že předseda SPD Tomio Okamura se chtěl obstrukcemi hlavně zviditelnit.

K návrhu státního rozpočtu Kalousek řekl, že jde o zásadní signál, že se mění rozpočtová politika a že se šetří každá koruna. „V rámci časového a zákonného omezení, která vláda měla, udělala maximum možného. Samozřejmě že z makroekonomického hlediska to není zásadní změna,“ řekl a odmítl prohlášení vlády, že jde o protiinflační rozpočet. „Rozpočet s deficitem 280 miliard je samozřejmě inflační,“ míní. Dodal ale, že je méně inflační než ten původní navrhovaný.

Snížení schodku o necelých osmdesát miliard korun oproti rozpočtu, který navrhla bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO), označil Kalousek za „krok nula“. „Teď ji (vládu) čeká to zásadní – snížení povinných výdajů. Nechce-li vláda zvyšovat daně, což se dušuje, že nechce, musí najít 200 miliard v povinných výdajích, a to není jednoduché,“ sdělil.

Pokud bude chtít vláda snížit povinné výdaje o desítky miliard, aby konsolidovala veřejné rozpočty a směřovala k vyrovnaným rozpočtům, tak to nemůže nebolet lidi. Bavíme se o penzích, zdravotnictví i o platech pro státní zaměstnance.
Miroslav Kalousek

Bývalý šéf státní kasy také řekl, že na rozpočet není možné se dívat pohledem daného roku. „Vždycky se musíte dívat na to, co bylo předtím a co bude. Výdaje do zdravotnictví za poslední dva roky rostly obrovským tempem. Na rezervách zdravotních pojišťoven je dnes 56 miliard korun. Je zbytečné půjčit si 14 miliard, abych držel na účtech ty samé rezervy, které mi bude užírat inflace. To si radši nepůjčím a zapojím rezervy,“ uvedl a doplnil, že pojišťovny to určitě zvládnou.

Hodnocení vlády

Kalousek, člen jedné z koaličních stran, také zhodnotil dosavadní působení vlády. Strany se podle něj dopustily chyby v tom, že nedokázaly zkoordinovat postup mezi svými ministry, poslanci a senátory. „Je to neprofesionalita. Strana, pokud chce prosadit své názory, musí si uvnitř vydiskutovat společný postup. Přijde mi nefér, když to někdo hází na ministra zdravotnictví, protože ten měl přirozené legitimní očekávání, že strany, jejichž ministři a poslanci návrh (pandemického zákona) podpořili, si to také odpracují ve svých senátních klubech,“ reagoval na nedávný vývoj ohledně pandemické novely spolustraník ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09). 

„Já si vzpomínám, že ještě před volbami byl velký apel společnosti na společný postup demokratických stran na to, aby se netříštily síly. Utečou čtyři měsíce, a některé politické strany se dokážou tříštit uvnitř mezi vlastními poslanci a senátory,“ řekl bývalý ministr financí s tím, že doufá v lepší práci. „Je to viditelná chyba nikoliv vlády, ale některých vládních stran,“ rýpnul si.
 

Kalousek také řekl, že se vláda bude muset naučit žít s obstrukcemi opozice. „My jsme to (obstrukce) společně s kolegy z ODS nejvíce použili v případě snahy o oddálení zákona o elektronické evidenci tržeb, což bylo skutečně zbytečné obtěžování, a byl důvod se tomu bránit,“ řekl s tím, že jde o legitimní politický nástroj. „Dnes obstrukce dělá zejména SPD Tomia Okamury za podpory hnutí ANO. Myslím si, že to je legitimní politický nástroj. Varuji před urychlenou změnou jednacího řádu,“ doplnil. 

Podle Kalouska Okamura moc dobře ví, že hlasování nemůže oddálit o více než týden nebo čtrnáct dní. „Je to zákon, který se stejně stihne do konce února schválit. On (Okamura) to nepoužil proto, aby něčemu zabránil, on to zneužil proto, aby sám sebe zviditelnil,“ myslí si bývalý poslanec a označil to za sobecké.

Rusko versus Ukrajina

Kalousek také s obavami sleduje současný vývoj konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. „Nepřeji si válku. Já jsem se vždy klonil spíš k názoru bezpečnostních analytiků, kteří tvrdí, že (Vladimir) Putin chce upoutat pozornost, chce si něco vymoct, ale nechce zaútočit. Na druhou stranu nemůže nikdo garantovat, že pan prezident Putin uvažuje racionálně. A proto, že je to show jednoho muže, a rozhodne jenom on, tak nikdo neví, co se zítra stane,“ komentoval současnou situaci na východě. 

Konflikt označil za „válku nervů“ a „válku dezinformační“. „Všichni si přejeme, aby se nevedla válka skutečná, aby se nestřílelo, aby neumírali lidé. Nedá se to ale zařídit tak, že budete ustupovat agresorovi. Musíte ukázat pevný postoj, což si myslím, že Západ v rámci možností dělá,“ řekl Kalousek. 

Bývalý ministr financí si také myslí, že diplomatická jednání mají v tomto sporu velký smysl. „Dokud se jedná, tak se nestřílí,“ sdělil. Každé jednání, i to, které nemá konkrétní výsledek, má podle Kalouska smysl. „To, co mě trochu mrzí je, že Evropská unie nemá jednotný postoj,“ míní a naráží například na postup Francie a Německa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...