Sněmovna věnovala pandemické novele druhou noc, hlasovat o ní bude v pátek

Sněmovní debata o novele pandemického zákona zatím trvala více než 37 hodin. Začala v úterý po poledni, teprve ve středu večer se poslanci dostali k úspěšnému hlasování o podobě programu schůze, která normu projednávala do noci na čtvrtek. Rokování po celou dobu prodlužovaly obstrukce opozičních hnutí ANO a SPD a aby se nedotkly i jednání o státním rozpočtu, politici pro něj vyčlenili samostatnou mimořádnou schůzi. Koalice navzdory opoziční kritice prosadila, že o novele bude sněmovna znovu hlasovat v pátek ve 13:00.

Novelu pandemického zákona, který pomáhá řídit epidemii covidu-19 bez potřeby nouzového stavu, vrátil poslancům Senát, a aby ji schválila, musí nyní sněmovna horní komoru přehlasovat. Vláda je navíc v relativní časové tísni, protože bez novelizace vyprší pandemický zákon na konci února – a v tu chvíli by podle dřívějších vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nezbývalo než se vrátit k nouzovému stavu.

„Situace v České republice se sice zlepšuje, ale pandemie trvá, může nás čekat jakákoliv další vlna a může se kdykoliv objevit krizový stav, kdy bude potřeba zavádět mimořádná opatření. Nouzový stav je těžká zbraň, ta správná je právě pandemický zákon,“ řekl poslancům. Zaručil se, že v žádném případě neomezuje občany.

Bez předlohy by přestala platit například pravidla pro návštěvy v domovech seniorů a dalších zařízeních, ale třeba i regulace počtu účastníků na hromadných akcích. Jedním z mála nařízení, která naopak budou moci platit i v případě, že pandemický zákon poslanci do konce měsíce neschválí, je povinné nošení respirátorů ve všech vnitřních prostorách.

Průlom po třiceti hodinách

Na stávající schůzi sněmovny se novela projednává jako první bod. Poslanci se ale už od úterý přeli o to, jak bude program schůze vůbec vypadat, a aby opoziční SPD zabránilo schválení pandemické normy, zahájilo obstrukce, jimž v první jednací den dominovala šestihodinová řeč šéfa hnutí Tomia Okamury – a zasedání pléna běželo i přes noc.

Ve středu se k tématu vyslovovali hlavně zástupci hnutí SPD a ANO. Poslanec Radek Vondráček (ANO) odpoledne kritizoval fakt, že má být pandemická novela schvalována ve stavu legislativní nouze, ve kterém jsou podle něj krácena práva parlamentní menšiny.

Podmínky legislativní nouze podle něj již neexistují a sněmovna měla podle zákona povinnost posoudit před projednáním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá, či nikoliv. To ale v úterý neučinila, protože se slova ihned ujal Okamura se svým mnohahodinovým projevem k programu.

Seznam řečníků, kteří se přihlásili do rozpravy o projednávaných bodech (aniž by samotné projednávání ještě vůbec začalo), se nakonec podařilo vyčerpat až ve středu v podvečer. Před osmou tak začali poslanci hlasovat o konkrétním tematickém složení zahajované schůze, schválili ho ve tři čtvrtě na devět. Bez přerušení pak přešli ke druhé, tentokrát již řádné rozpravě o sporném pandemickém zákonu.

Znovu Okamura

„Pandemický zákon porušuje ústavní práva občanů České republiky. Obstrukce je legitimní ústavní demokratický prostředek opozice,“ stál si za svým i ve středu večer předseda poslanců SPD Radim Fiala - a slova na plénu se posléze znovu ujal Okamura. Jeho řeč tentokrát trvala půl druhé hodiny. „Koalice se snaží nedemokraticky a totalitně umlčet oponenty, kteří jsou v opozici,“ prohlásil, vládní většinu obvinil z opojení mocí a označil za zblázněnou.

S ohledem na dosavadní průběh jednání poslanci již dříve během dne schválili, že mohou stejně jako v úterý debatovat hluboko do noci. Současně si na lidovecký návrh odhlasovali, že každý poslanec může v rozpravě vystoupit jen jedinkrát, maximálně na deset minut. Protože  ale bez omezení zůstali řečníci s přednostními právy (předsedové stran a klubů), objemná diskuse pokračovala i o půlnoci, kdy se o slovo stále hlásily dvě desítky řečníků.

Kolem čtvrtečních 3:30 ráno vládní koalice navzdory opoziční kritice prosadila hlasy 97 ze 161 přítomných poslanců, že se sněmovna k tému vrátí v pátek po obědě - a že o normě bude finálně hlasovat ve 13:00.

Odročení hlasování navrhl předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný s argumentem, že by „nebylo vhodné hlasovat v brzce ranních hodinách“. Proti takovému postupu vystoupil Okamura. „To je totální blamáž, co tady předvádíte. To je totální fiasko pětikoalice. Poslanci vládní koalice opět nepřišli do práce,“ prohlásil. S protinávrhem, aby sněmovna o senátním vetu hlasovala hned, ale neuspěl.

Schillerová poukazovala na to, že vládní koalice prosazuje zákon proti Senátu, v němž má stejně jako v dolní komoře většinu. „A když jsme dospěli do fáze, kdy mohla prokázat, že ho prosadí, tak nemá dostatek hlasů,“ řekla. Odkladem hlasování na pátek nicméně jednání po mnoha hodinách dospělo ke svému závěru.

Spor o zveřejněné adresy

Středeční jednání již dříve během dne přerušila dvě témata. Před poslanci s přednostním právem vystoupil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a opoziční i koaliční zákonodárce oslovil s emotivní výzvou, aby se všichni vyjádřili proti zveřejnění soukromých adres poslanců, kteří posledně hlasovali pro schválení novely pandemického zákona. Adresy sedmi desítek poslanců na internetu zveřejnili odpůrci zákona, kteří protestují proti novele.

Návrh na projednání rozpočtu

Druhé téma, na kterém výjimečně zavládla shoda, byl státní rozpočet pro letošní rok. Sněmovní rozpočtový výbor už plénu doporučil, aby v úvodním kole schválilo základní parametry rozpočtu s navrhovaným schodkem 280 miliard korun a na projednání státního účtu apelovala i šéfka poslanců ANO a někdejší ministryně financí Alena Schillerová, když se díky přednostnímu právu vmísila mezi řečnící zástupce SPD.

„Tato země může být bez pandemického zákona, ale nemůže být bez státního rozpočtu,“ prohlásila a slíbila, že i když bude vládní návrh rozpočtu kritizovat, nebudou ho poslanci ANO obstruovat, ačkoli normu nepodpoří. Podotkla, že ani poslanci SPD podle veřejných vyjádření nehodlají projednávání rozpočtu brzdit.

Rozpočet nakonec ve shodě všech sněmovních frakcí projedná dolní komora na mimořádné schůzi, která začne v pátek v devět ráno. „jedná se o pouhé dva body, harmonogram projednávání rozpočtu na rok 2022 a samotný státní rozpočet v prvním čtení,“ sdělila pak šéfka dolní komory Markéta Pekarová-Adamová.

„Obavu (o schválení) nemám,“ poznamenává ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Když to nebude v pátek, tak to bude v sobotu, když to nebude v sobotu, tak to bude v neděli. Prostě to vydržíme.“ 

Úvahy o pravidlech jednání

Vleklá schůze, jejíž trvání už dalece přesáhlo čtyřiadvacet hodin, ve středu poznamenala i chod vlády. Ta měla původně po skončení pléna (plánovaném původně na druhou odpolední) zasednout ve Strakově akademii, namísto toho se kvůli opoziční obstrukci již podruhé sešla přímo v budovách dolní komory. Premiér Petr Fiala musel zrušit i svou cestu do Paříže, kde měl s lídry zemí EU a prezidentem Emmanuelem Macronem jednat o situaci v Africe.

Kvůli obstrukční blokádě uplynulých hodin také poslanci vládní koalice uvažují o úpravě jednacích pravidel – navrhuje ji zákonodárce za občanské demokraty Marek Benda.

„Pokládám situaci, kdy za čistých osmnáct hodin našeho jednání jsme se nedostali k návrhu programu, stále jednáme mimo program, za úplně absurdní, za ukázku toho, jak se zejména část opozice snaží za každou cenu zdestruovat práci Poslanecké sněmovny. A myslím, že není možné na toto přistoupit a budeme zde muset trávit noci, abychom tento nekonečný maraton vydrželi,“ řekl Benda.

Sněmovna by měla na Bendův návrh projednat usnesení, kterým nově upraví své vnitřní poměry. „Po tom, co se tady posledních osmnáct hodin odehrává, budeme možná muset nějakým způsobem zareagovat,“ uvedl. Zatím není jasné, co je obsahem zamýšleného usnesení a kdy by jej dolní komora měla projednávat, pokud jej zařadí na program. Ve hře může být omezení doby pro vystoupení poslanců k návrhům na úpravy programu schůze.

„Souhlasím s tím, že jednací řád Poslanecké sněmovny by si zasloužil úpravu, není efektivní, ale v této hysterii by to bylo to nejhorší, co bychom mohli udělat. Jestli ho upravovat, tak až pro příští volební období,“ poznamenal v 90' ČT24 bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.

Úvahy o ústavní žalobě

Dohru mohou mít poslední hodiny ve Sněmovní ulici také u Ústavního soudu. V úterý večer totiž schůzi zablokoval i spor o to, jestli vládní většina prosadila možnost nočního schůzování v souladu s jednacím řádem, když s příslušným hlasováním přerušila Okamurův projev.

Předseda SPD takový postup označil za prodemokratický puč, šéf poslanců SPD Radim Fiala za „flagrantní porušení jednacího řádu“, Schillerová coby zástupkyně ANO k tomu uvedla, že návrh měl přednést některý z poslanců, nikoli předsedající schůze. Hlasovat se o něm pak podle ní smělo do 19:00, a nikoliv kolem osmé – jak tomu v reálu bylo. Postup koalice v dolní komoře chce opozice napadnout u Ústavního soudu.

„K žádnému porušení zákona nedošlo, všechny kroky, které provedl pan místopředseda Skopeček, byly v souladu se zákonem,“ namítá předseda poslanců ODS Marek Benda.

Podle ústavního právníka Jana Kysely taková stížnost nebude úspěšná. Odkazuje na předchozí praxi Ústavního soudu, který v rozhodnutích k elektronické evidenci tržeb či daňovému balíčku konstatoval, že hodnotí dodržování ústavních principů při přijetí zákona, nikoliv aplikaci konkrétních ustanovení jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Podle Kysely je kvůli dění v dolní komoře namístě úprava jednacího řádu.

„Ústavní soud hodnotí, jestli při případném porušení jednacího řádu nebylo nepřiměřeně zasaženo do práv opozice vyjádřit se,“ uvedl. Kysela také připomněl, že pandemický zákon se v úterý ani nezačal projednávat, mluvilo se jen o programu schůze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči měli kvůli bouřkám 715 zásahů, vyjížděli hlavně ke spadlým stromům

Hasiči měli kvůli bouřkám od pátečního odpoledne 715 zásahů, nejvíce jich bylo ve Středočeském kraji. Čerpali především vodu ze zatopených sklepů a odklízeli popadané stromy, informovali na síti X. Někde voda podemlela železniční trať. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ojediněle napršelo až kolem 100 milimetrů za posledních 24 hodin. Někde toky dosáhly povodňových stupňů, to už by v sobotu podle ČHMÚ nemělo nastat.
10:28Aktualizovánopřed 16 mminutami

V Chorvatsku zahynuli při pádu letadla mířícího z Česka dva lidé

V Chorvatsku zahynuli při pádu malého letadla mířícího z Česka dva lidé. Podle českého ministerstva zahraničí to ale nebyli čeští občané. Stroj byl registrovaný v Německu, napsala agentura DPA. K nehodě došlo poblíž přístavního města Zadar, těla byla nalezena v pátek ve večerních hodinách, uvedla agentura AFP.
01:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Česko zasáhly bouřky, kvůli dešti měli hasiči stovky výjezdů

Česko zasáhly v pátek a v noci na sobotu bouřky s vydatným deštěm. Hasiči měli od 15:00 do 22:00 hodin 370 výjezdů. Nejvíce jich měli ve Středočeském a Jihočeském kraji a v Praze. Na hranicích s Německem a Rakouskem je doprovázely nárazy větru až sedmdesát kilometrů za hodinu. Na Benešovsku a v okolí Slap meteorologové evidovali úhrn srážek okolo 50 milimetrů za hodinu. Pražské potoky Botič a Rokytka dosáhly prvního povodňového stupně. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chystaný zákon o předkupním právu podle kritiků přihrává agrokoncernům

Ministerstvo zemědělství podle šéfa resortu Martina Šebestyána (za SPD) předloží návrh zákona o předkupním právu pro zemědělské pozemky. Ve hře jsou teď dvě podoby – jedna z nich by zavedla předkupní právo těch, co na pronajatých pozemcích hospodaří. Podle kritiků jde o prolomení vlastnického práva a pomohlo by to hlavně velkým holdingům.
před 7 hhodinami

Počet mladých podnikatelů se v Česku za deset let více než zdvojnásobil

Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) podnikalo na konci roku 2025 celkem 17 270 lidí do dvaceti let, jejich počet se tak od konce roku 2016, kdy jich bylo 8243, více než zdvojnásobil. Nejvíce se mladí podnikatelé věnují oblastem jako stavebnictví, sport, zábava, doprava nebo IT, sdělila ČT Finanční správa ČR.
před 8 hhodinami

VideoZásobníky plynu jsou plné ze dvou třetin, stát zasahovat nebude

České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze dvou třetin, což je o čtrnáct procent méně než loni touto dobou. Hlavní příčinou je vyšší cena plynu, roli hrají i menší zbylé zásoby po loňské zimě. Česko však bude mít komodity dostatek, ujišťuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška (...) není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ popsal. Kvůli vývoji cen na velkoobchodním trhu už řada dodavatelů zdražila elektřinu i plyn. Jedná se přitom o nové, fixované produkty, o které roste mezi spotřebiteli zájem.
před 18 hhodinami

VideoZamítl by je i Marťan, komentuje Vystrčil zákony vrácené sněmovně

Zákony vrácené tento týden Senátem sněmovně byly špatně připravené a podle horní parlamentní komory by fungování země škodily, řekl v Interview ČT24 předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nedostatky vrácených návrhů byly podle něj tak zjevné, že by předlohy „zamítl i Marťan“. Senátoři tento týden vrátili poslancům mimo jiné stavební novelu či znovuzavedení EET. Mezi dalšími tématy rozhovoru, který moderoval Jiří Václavek, byla třeba také role Senátu a jeho chystaná volební obměna, příprava státního rozpočtu či výročí srpnové okupace.
před 18 hhodinami

Pavel na pietě u Českého rozhlasu v Praze vyzval k obraně nezávislých médií

Nezávislá média patří k pilířům demokracie, řekl při pietním aktu u budovy Českého rozhlasu v Praze prezident Petr Pavel. Vyzval k jejich obraně, až bude potřeba. Akcí na Vinohradské třídě si obyvatelé i politici připomněli 58. výročí zahájení okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Další vzpomínkové akce byly naplánovány i v Brně a dalších městech. Invaze začala v noci z 20. na 21. srpna 1968, už první den při střetech s vojáky nebo při dopravních nehodách zaviněných okupanty zemřely desítky obyvatel Československa.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.