Změny ve vládní novele zákona, které mají omezit podnikání členů vlády, podpořil ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny. Změny, které se týkají vlastnictví obchodních korporací a také médií, mají sice širokou politickou podporu, současně ale štěpí vládní koalici. Odmítá je totiž hnutí ANO, podle kterého jsou poslanecké úpravy útokem na jeho předsedu Andreje Babiše. Další dvě vládní strany ČSSD a KDU-ČSL pozměňovací návrhy naopak podporují.
Že je třeba pozměnit zákon o střetu zájmů, se vládní strany shodly již před dvěma lety, když dávaly dohromady koalici. Nyní se ale na výsledné podobě novely neshodnou. Dvě koaliční strany podporují dvojici pozměňovacích návrhů, z nichž jeden vzešel od opozičního poslance, druhý dokonce od reprezentanta vládní ČSSD.
Hnutí ANO úpravy odmítá, vnímá je jako cílené na Andreje Babiše. Oba návrhy totiž směřují k omezení podnikání členů vlády. Opoziční poslanec Martin Plíšek (TOP 09) chce, aby společnosti spoluvlastněné členem vlády nemohly dosáhnout na veřejné zakázky či dotace. Ještě specifičtější je potom návrh Jana Chvojky (ČSSD). „Prvním bodem je, že ministr nesmí být ovládající osobou obchodní korporace, a druhý bod je, že ministr by neměl vlastnit a provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk,“ shrnul poslanec. V případě porušení pravidel by člen vlády ztratil ve firmě hlasovací práva a společnost by navíc nemohla dostat žádnou státní pomoc.
Ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka hodnotí vládní návrh jako krok kupředu například tím, že zavádí centrální evidenci oznámení. Dva pozměňovací návrhy přijaté na výboru však hodnotí jako problematické. „Dovedu si představit debatu nad vlastnictvím médií, to je velmi specifická oblast. Sporná je však ta druhá věc - absolutní zákaz být ovládající osobou v obchodní korporaci,“ řekl Ondráčka. Domnívá se, že to by nemuselo projít u Ústavního soudu.
„Proti morálce a slušnosti,“ zhodnotil návrh Komárek. Přesto prošel
Ústavně právní výbor podpořil oba návrhy. Plíškův našel větší podporu, jen těsnou většinu měl ve výboru Chvojkův návrh. Plénum sněmovny však nakonec dostane i k němu pozitivní stanovisko, i když podle Martina Komárka (ANO) odporuje „zdravému rozumu, morálce a slušnosti“. Zástupci ANO ve výboru se hlasování zdrželi, protože hnutí novelu jako celek podporuje.
Poslanci ANO ovšem v boji proti zákazu ministerského vlastnictví větších podílů v obchodních korporacích a v médiích našli spojence v ODS. Marek Benda řekl, že je to proto, že nechtějí omezovat vlastnictví. Proti Chvojkovu návrhu byla i jeho stranická kolegyně Marie Benešová.
Další členové výboru ze stran koaličních i opozičních se naopak Chvojky zastali, tvrdí, že si ministři musí vybrat, jestli jdou do vlády, aby sloužili veřejnosti, anebo proto, aby se sami obohacovali. Martin Plíšek přednesl ještě jeden pozměňující návrh, ten je však prakticky totožný s Chvojkovým, i když počítá pouze s peněžitými sankcemi. K němu výbor nepřijal stanovisko.
Neutrální postoj zaujal ke všem pozměňovacím návrhům ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). „Vnímám, že to je ostrý politický střet,“ řekl.
„Nic výjimečného,“ tvrdí ČSSD
Jan Chvojka přitom odmítá, že by šlo o lex Babiš – jak tvrdí zástupci Babišova hnutí ANO. „Pokud bude norma přijata, bude obecně závazná. Nebude platit jen pro Andreje Babiše. (…) Nejde jenom o ministry, jde i o vedoucí ústředních orgánů státní správy jako například předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ upozornil.
Podle předsedy sociálnědemokratického poslaneckého klubu Romana Sklenáka není takové omezení ve srovnání se zákony v jiných zemích „nic překvapivého a nového“. „Pokud člen vlády vlastní firmy, které berou veřejnou podporu, dotace, je to komplikovaná situace. Vlastnění mediálních domů je také obtížná situace,“ dodal první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Lex Babiš? ANO má jasno
Hnutí ANO tak zůstává ve svém odporu vůči pozměňovacím návrhům takřka osamocené. První místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek sice dal po středečním jednání koaličních špiček najevo, že se kvůli zákonu o střetu zájmů koalice nerozpadne, odpor hnutí se však nezmenšil. „Z dobrého zákona dělají lex Babiš. To znamená, aby lidé, kteří v životě něčeho dosáhli, kteří pracovali a budovali firmy, nemohli do politiky,“ tlumočil Faltýnek výhrady hnutí.
Podle Jana Chvojky ale má jeho pozměňovací návrh širokou podporu včetně opozice. „Jediný člověk, kterému tato úprava vadí, je Andrej Babiš. To je, myslím, vypovídající,“ poznamenal.
Babiš mluví o tom, že ho nutí k tomu, aby firmu převedl na manželku. „Jako to udělal (ministr zemědělství z KDU-ČSL Marian) Jurečka nebo (předseda rozpočtového výboru z ČSSD Václav) Votava, který firmu přepsal na syna, a oba se tváří, že s těmi společnostmi nemají nic společného, dělají z lidí blázny,“ řekl serveru Novinky.cz. Babiš žije s partnerkou Monikou, sezdáni nejsou.
Současné vlády by se novela netýkala
Hlasování v ústavně právním výboru ještě neznamená schválení změn. Závěrečné hlasování v Poslanecké sněmovně čeká novelu zákona o střetu zájmů i její pozměňovací návrhy 16. září. Pokud by je poslanci schválili, prošly by Senátem a obdržely podpis prezidenta, na současnou vládu by neměly vliv. Novela by byla účinná od počátku příštího roku, nebude se ale týkat lidí, kteří už ve funkcích jsou. Fakticky se tedy na ministry vztáhne až od příštího volebního období. Podle zastánců změn by mohla do budoucna jasně vymezit pravidla.
Původní vládní návrh novely zákona o střetu zájmů zavádí majetková přiznání politiků při vstupu do politiky. Ústavně právní výbor podpořil i možnou změnu, aby taková přiznání podávali i soudci a státní zástupci. Vzniknout by měl také centrální registr majetkových přiznání, který by vedlo ministerstvo spravedlnosti. Předloha zvyšuje například i možné sankce za porušení zákona.
Proti a pro
V pořadu ČT Události, komentáře řekl poslanec za ANO Radek Vondráček, že „jediný důvod, proč se přijímá tento zákon se jmenuje Andrej Babiš. Žádný jiný důvod není.“ Dodal, že to může poškozovat i jiné, kteří chtějí vstoupit do vrcholové politiky.
Ukázalo se, že střet zájmu je značný, člen vlády ovládá dění ve státě a na druhé straně jeho firmy velice hojně čerpají z veřejných peněz, poznamenal poslanec za ČSSD Lukáš Pleticha.
Poslanec Martin Plíšek z TOP 09 pak soudí, že samotná Ústava ČR klade přisnější nároky na členy vlády oproti jiným veřejným funkcionářům a politikům. Zmínil, že zákon může stanovit činnosti, které odporují povaze výkonu funkce člena vlády.
