V prezidentských volbách bude mít šanci kandidovat maximálně devět lidí. O zbylých jedenácti již ministerstvo vnitra ví, že zjevně nesplňují zákonné předpoklady, oznámila Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra. Oficiální seznam kandidátů, kteří podmínky splnili, i těch vyřazených však ministerstvo vyhlásí až 24. listopadu.
Na ministerstvo vnitra přišlo před prezidentskými volbami celkem dvacet kandidátních listin. V případě jedné z nich bylo ihned zřejmé, že uchazeč do voleb nezasáhne, protože byla podána až po zákonem stanovené lhůtě.
Ze zbylých devatenácti chyběly u osmi kandidatur jak podpisy zákonodárců, tak občanské petice. Ze čtyř uchazečů, kteří se zaštítili poslaneckými podpisy, získal jeden podporu pouze jediného zákonodárce. Pět kandidátů předložilo petici s podpisy občanů. „Z toho dva se zjevně nedostatečným počtem jen několika podpisů,“ upozornila však Klára Pěknicová.
Dostatečnou podporu tedy zjevně nemá celkem jedenáct uchazečů o prezidentský post. „Je to, jako byste si poslal papír na vnitro, že chcete být prezident, něco na ten způsob,“ poznamenal náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.
Zbývá tedy zatím devět kandidátů, z nich tři, kteří předložili občanské petice s vyšším počtem podpisů, tři s podporou poslanců a tři, které nominovali senátoři. „Jsou předmětem správního řízení, jejichž výsledkem bude rozhodnutí o registraci nebo neregistraci,“ uvedl náměstek Mlsna.
U kandidátů s podporou senátorů se ve středu objevila kontroverze, kdy někteří právní experti upozornili na možnou interpretaci volebního zákona, podle které může jeden senátor podpořit pouze jednoho kandidáta. To se letos nestalo, někteří senátoři podpořili více uchazečů. Ministerstvo vnitra však tvrdí, že je to v pořádku.
Topolánkův účet měl zpoždění, hrozí mu pokuta
Problém se senátorskými podpisy se týká i expremiéra Mirka Topolánka, není to ale jediná jeho potíž. Někdejší občanskodemokratický politik, který ohlásil kandidaturu na poslední chvíli, nestihl včas zaregistrovat svůj volební transparentní účet, upozornil server iRozhlas.cz. Topolánkovi proto hrozí pokuta.
Topolánek si sice založil transparentní účet v úterý, kdy podal kandidaturu, ale Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran ještě v pátek žádost o registraci neměl. „Nejzazší termín pro dodání transparentního účtu byl v úterý. Tedy zároveň s koncem lhůty pro podání přihlášky na ministerstvo vnitra, a to pouze pokud do té doby kandidát reálně neprojevil vůli kandidovat,“ řekl rozhlasu člen úřadu Jiří Navrátil.
Česká spořitelna během dne číslo Topolánkova účtu zveřejnila. Krátce po spuštění na něm bylo zhruba 120 tisíc korun, z toho 100 tisíc si Topolánek poslal sám, zbytek dostal od dárců. Vzhledem ke zpoždění však přesto hrozí expremiérovi sankce. Jakou podobu bude mít, zatím dohledový úřad neví.
„Osobně to vidím minimálně na zveřejnění toho, že kandidát nesplnil svou povinnost. Měla by tam být podle mě nějaká sankce, ať už symbolická, nebo ne,“ míní Navrátil. Podle zákona o prezidenské volbě hrozí za to, že kandidát nezřídí nebo nevede volební účet, až půlmilionová pokuta. Povinnost ovšem nesplnili i další kandidáti, podle ČTK zatím dohledový úřad registruje třináct transparentních účtů dvaceti, resp. devatenácti zájemců o Hrad.
Kdo jde a nejde do voleb, oznámí vnitro koncem měsíce
Konečný seznam kandidátů včetně jmen slibuje ministerstvo vnitra oficiálně vyhlásit 24. listopadu. Proti případnému vyřazení z prezidentského pelotonu bude moct každý uchazeč podat správní žalobu.
- Jiří Drahoš na svoji podporu sehnal více než 140 tisíc podpisů občanů. Bývalý předseda Akademie věd studoval chemii, v roce 2003 byl jmenován profesorem.
- Pavel Fischer pro svoji kandidaturu získal podpisy 17 senátorů. Bývalý velvyslanec ve Francii a v Monaku pracoval také jako poradce prezidenta Václava Havla. Dnes je ředitelem neziskové organizace STEM, která se zabývá průzkumy veřejného mínění.
- Jedenasedmdesátiletý Petr Hannig je hudebník, producent a také politik. Podpořila ho dvacítka poslanců. Hannig v roce 2002 založil Stranu zdravého rozumu, která teď nese název Rozumní.
- Nejmladším známým zájemcem o post prezidenta je lékař a aktivista Marek Hilšer. Pracuje jako pedagog a vědecký pracovník. Hilšer chtěl být občanským kandidátem, pod svou petici ale nezískal dostatek podpisů. Obrátil se proto na senátory a 11 z nich jeho kandidaturu podpořilo.
- Potřebnou hranici 50 tisíc podpisů naopak překonal Michal Horáček. Textař a podnikatel odevzdal petici s 86 tisíci podpisy. Původním zaměřením antropolog se proslavil svými hudebními texty. Po revoluci také spoluzakládal sázkovou kancelář a na jejím řízení se podílel až do roku 2004, kdy ji prodal.
- Dostatek podpisů mezi poslanci získal také Jiří Hynek. Šestapadesátiletý rodák z Ústí nad Labem působí jako prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky. Založil stranu Realisté.
- Ekonom a bývalý šéf společnosti Škoda Auto Vratislav Kulhánek je členem obnovené strany ODA. Podpořilo ho 23 poslanců. Kulhánek podal registraci na ministerstvu vnitra v první polovině října.
- O nejvyšší ústavní funkci má zájem také bývalý premiér, a to Mirek Topolánek, který vedl vládu v letech 2006 až 2009 a byl také předsedou Občanské demokratické strany. Do politiky vstoupil už v roce 1989, v současnosti je ale nestraník a působí jako manažer v energetickém průmyslu. Kandidaturu oznámil před několika dny a podpořilo ji 10 senátorů.
- O další funkční období se bude ucházet i současný prezident Miloš Zeman. Je mu 73 let, v letech 1998 až 2002 byl premiérem a osm let až do roku 2001 i předsedou strany ČSSD. Je jedním z kandidátů, které podpořili občané, celkem získal 113 tisíc podpisů.
Prezidentské volby proběhnou 12. a 13. ledna. Pokud žádný z kandidátů nezíská v prvním kole nadpoloviční počet hlasů, bude ještě druhé kolo o dva týdny později. Již od 28. srpna, kdy byl termín voleb vyhlášen ve sbírce zákonů, oficiálně volební kampaň. Před prvním kolem může každý kandidát utratit nejvýše 40 milionů korun. Před případným druhým kolem může postupující dvojice utratit po dalších deseti milionech.
