Na Plzeňsku vyjedou sezónní cyklobusy do Brd a na Šumavu

Plzeň - Během letní sezóny zavede ČSAD Autobusy Plzeň do provozu sezónní cyklobusy s přívěsy až na čtyřicet kol. Díky nim se lidé dostanou do míst, kam jiná veřejná doprava nevede. Cyklisté jsou z dřívějších let zvyklí na spoj, který jezdí na Šumavu. Letos můžou jezdit i do Brd, oblasti plánované stavby amerického radaru. Řekl to ředitel společnosti Miroslav Hucl.

„Turistický zájem o Brdy je obrovský. Táhlé sjezdy kolem turistických cílů na Plzeň nebo Rožmitál z nich dělají atraktivní destinaci,“ uvedl. Nově je v oblasti otevřena například cyklotrasa Věšín - Padrťské rybníky - Trokavec, která cyklisty zavede do vojenského prostoru a těsné blízkosti Padrťských rybníků. Přívěs za autobusem zatím poveze maximálně 12 kol, pokud by byl větší zájem, vymění firma přívěs za vlek na 25 až 40 kol.

Přeprava kola přejde cestující na 20 korun, tolik cestující zaplatí navíc k běžné jízdence. „Rezervace míst není nutná, v případě zvýšeného zájmu operativně zajistíme posílení spojů,“ dodal. Všechny cyklobusy patří mezi takzvané zelené autobusy s ekologickými motory. Brdský cyklobus pojede z Plzně do Příbrami a to od 21.6. do 14.9. v sobotu, neděli a státní svátek. Na trase staví mimo jiné ve Spáleném Poříčí, Borovně, Míšově či Rožmitále pod Třemšínem. Z Plzně odjíždí v 07:45, z Příbrami v 17:00.

Podle vedoucího dopravního úseku Josefa Forejta se požadavek na cyklobus objevil v anketě, kterou si firma nechala udělat. „Brdsko bylo hned po Šumavě druhou nejžádanější oblastí,“ uvedl.

Ve stejném období budou jezdit i autobusy směrem na Šumavu. Cyklistům jsou k dispozici víkendové spoje na lince Plzeň - Kvilda a zpět a další dvě linky, které je přepraví po Šumavě. „Cyklodoprava má na Šumavě svou tradici. Nejprve se kola vozila přímo v autobusech, kde byly vymontovány zadní sedačky, později jsme zavedli závěsné skříně,“ dodal Hucl. Speciální přívěsy jsou nejnovějším řešením. Nakládku a vykládku kol zajišťuje steward. Ranní odjezd z autobusového nádraží v Plzni je v 06:30, příjezd do Kvildy v 09:50. Odjezd z Kvildy v 16:15, příjezd do Plzně v 19:20.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 2 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 5 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 6 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.