Na integraci ukrajinských dětí do škol bude do srpna potřeba více než pět miliard, řekl Gazdík

Nahrávám video

Na začleňování ukrajinských dětí do škol v Česku bude do konce srpna potřeba asi 5,2 miliardy korun, řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou nutné na zajištění většího počtu pracovníků ve školství, adaptačních skupin, kurzy češtiny nebo jazykové tábory o prázdninách. Resort by chtěl peníze čerpat z rozpočtu státu, rezerv krajů, Evropské unie či norských fondů. Česko zatím lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu udělilo přes 233 tisíc víz. V sobotu jich přibyly tři tisícovky.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Gazdík už dříve uvedl, že pro integraci uprchlíků bude zapotřebí asi 17 miliard korun. Tato suma podle něj vychází ze současných průměrných nákladů na jednoho žáka a z předpokladu, že by do českých škol nastoupilo 120 tisíc ukrajinských dětí.

Podle posledních odhadů je v Česku asi 300 tisíc uprchlíků, z toho asi polovina jsou děti. Ministr upozornil, že teď ale není možné odhadnout, jak se situace bude vyvíjet dál. „Jaká bude situace v květnu, nikdo neví. V červnu tu může být uprchlíků už jen polovina, nebo jich může být dvojnásobek,“ řekl. Schválený rozpočet ministerstva je 249,6 miliardy korun.

Peníze mají jít na adaptační kurzy nebo výuku češtiny

„V tuto chvíli víme, že do konce srpna potřebujeme částku 5,2 miliardy korun,“ uvedl. Jde podle něj o peníze pro adaptační kurzy, asistenty pedagoga a další pracovníky nebo výuku češtiny pro cizince. Pro financování adaptačních skupin chce ministerstvo využít zjednodušených žádostí o dotace, takzvaných šablon. Vláda by o nich měla jednat příští týden.

 „V tuto chvíli to musí být národní peníze (nikoli evropské dotace). Jestli nám je v budoucnu Evropská unie proplatí, to je možné, ale my musíme reagovat rychle. Evropské mechanismy jsou přece jen poněkud pomalejší,“ řekl. Z rezerv krajů by se podle ministra měli platit dodateční asistenti pedagoga nebo ukrajinští učitelé.

Na kurzy češtiny nebo prázdninové volnočasové aktivity pro uprchlíky by ministr chtěl využít i peníze ze zahraničí. „Třeba norský velvyslanec mi při schůzce nabídl pomoc z norských fondů v tomto směru v řádu milionů eur. Zároveň vyjednáváme v Bruselu,“ uvedl ministr. Za jakých podmínek by se mohly konat letní jazykové kurzy pro běžence, by se podle něj mohlo vyjasnit v květnu.

Zřejmě dojde i na úpravu financování škol

Gazdík připomněl, že ministerstvo také na konci března bude zjišťovat, jak se ve školách změnil počet žáků. Statistikám chce přizpůsobit financování škol. Podobný sběr dat se podle něj pravděpodobně bude opakovat ještě v květnu. „Způsob řešení dlouhodobého začlenění ukrajinských dětí do českých škol v září budeme řešit v květnu a červnu podle situace, která se bude vyvíjet,“ dodal.

Jak avizoval už před vypuknutím války na Ukrajině, chtěl by ještě letos jednat i o možnosti přidání peněz pro nepedagogy ve školství. Zda se to podaří, si ale není jistý. „Státní rozpočet jsme skutečně zdědili ve vybrakovaném stavu a do toho v těch časech hojnosti jsme nešetřili ani na špatné časy. A my teď nejsme ve špatných časech, my jsme v extrémně špatných časech,“ uzavřel.

Česko už vydalo 233 tisíc víz

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou agresí doposud přes 233 tisíc víz. V sobotu jich přibylo téměř tři tisíce. Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se od počátku války zaregistrovalo téměř 127 tisíc uprchlíků. Ministerstvo vnitra o tom v neděli informovalo na Twitteru.

Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Podle úterního vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) přišlo od začátku války na Ukrajině do České republiky kolem tří set tisíc běženců. Téměř polovinu uprchlíků tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.

Počty udělených víz v posledních dnech klesají. V pondělí vnitro udělilo přes sedm tisíc víz, v úterý a ve středu okolo 5 tisíc, ve čtvrtek necelé čtyři tisíce a v pátek zhruba 3600. Snižuje se i počet lidí, kteří se registrují na cizinecké policii. V sobotu se jich nahlásilo přes 1500. Svůj pobyt nemusí hlásit děti do 15 let, kterých je podle posledních údajů ministerstva vnitra mezi uprchlíky přes 35 procent.

Nejvíce běženců zůstává stále v Praze, jejich počet se podle statistik ministerstva vnitra blíží 57 tisícům. Pražské asistenční středisko, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, dosud odbavilo 56 600 lidí, za sobotu více než osm set, uvedli hasiči na Twitteru. 

Další středočeská centra – v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami – za sobotu odbavila 202 lidí, minulý týden ve stejný den jich bylo více než pět set, před dvěma týdny přes šest set. Ubytování centra zprostředkovala 83 uprchlíkům z Ukrajiny. Od začátku fungování středočeská krajská centra pomoci mimo Prahu odbavila 17 807 lidí a ubytování zajistila 2635 z nich.

Uprchlíci před válkou dostávají od úterý nově víza za účelem dočasné ochrany. Mohou tak pobývat na území Česka až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování. Kvůli přílivu uprchlíků chce vláda prodloužit nouzový stav zhruba o dva měsíce. Nyní platí od 4. března na 30 dnů. Žádost poslanci posoudí na mimořádné schůzi v úterý.

Desítky tisíc Ukrajinců by mohly v Česku zůstat

Vláda počítá s tím, že možná až dvě stě tisíc uprchlíků z Ukrajiny by mohlo nakonec v Česku zůstat natrvalo. Pro to, aby mohli v Česku i pracovat, je ale nezbytné naučit se jazyk. „Je teď opravdu obrovskou výzvou v řádu příštích několika týdnů rozjet masivní jazykové vzdělávání, aby lidé, kteří mají třeba i poměrně vysoké odbornosti, mohli pracovat v těch svých odbornostech,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).  

Resort také počítá s tím, že v ideálním případě bude mít většina příchozích zaměstnaneckou smlouvu. Pak by byli nejen kryti pojištěním, ale zároveň by přispívali do státního rozpočtu. „Teď po té krizové fázi, ve které jsme, přecházíme do krize strategie. A právě i v té formulované strategii je role obcí s rozšířenou působností čím dál tím větší,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).  

Podle návrhů resortu práce by mělo v dlouhodobém výhledu dojít na dotační programy na další rekonstrukce obecních bytů. Podpořit by se mohly také soukromé objekty, a to v případě, že u nové výstavby poskytnou část pro ubytování uprchlíků. Zvažuje se také odpuštění daně z pronájmu nemovitostí.

„Vzhledem k tomu, jak je válka vedena a jak se vyvíjí, je třeba počítat s tím, že uprchlíci tady nebudou pár měsíců. Pak možná nastoupí i jakási cirkulární výměna, kdy ti, kteří tu najdou práci, zůstanou pracovat,“ řekl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Budoucí šéf armády Hlaváč představil Pavlovi své priority, prezident ho podpořil

Budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč představil ve čtvrtek prezidentovi Petru Pavlovi své priority. Patří mezi ně například dokončení těžké brigády. Novinářům po setkání řekl, že ho Pavel podpořil. Termín jmenování mu ale zatím nesdělil. Nejzazší datum převzetí funkce připadá na 30. června, respektive 1. července. Stejný termín navrhuje i vláda. Ve funkci Hlaváč vystřídá Karla Řehku.
Právě teď

ŽivěSněmovna navrhla vyznamenat mimo jiné Zemana, nyní ji čekají interpelace

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání sněmovna navrhla prezidentu Petru Pavlovi jeho předchůdce ve funkci Miloše Zemana. Mezi poslaneckými adepty na toto ocenění opět figurují také třeba spisovatel Milan Kundera či někdejší ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Opoziční a koaliční poslanci se ještě předtím přeli kvůli nepřítomnosti členů vlády při písemných interpelacích. Na projednávání poslaneckých dotazů dorazil dopoledne jen ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Odpoledne jsou pak na programu ústní interpelace.
05:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
před 1 hhodinou

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 1 hhodinou

Přesun agend už dle šéfky Úřadu vlády nelze změnit, odbory avizovanou stávku zvažují

Rozhodnutí o přesunu agend ochrany lidských práv, duševního zdraví či závislostí z Úřadu vlády na ministerstva je politické a ho už nelze změnit, řekla vedoucí Úřadu vlády ČR Tünde Bartha zástupcům zaměstnanců Strakovy akademie a tamních odborů na čtvrtečním ranním jednání. Většinu kritiky označila za neopodstatněnou. Odboráři ve středu varovali, že pokud úřad podepíše v pátek převod příslušných odborů, jsou připraveni vyhlásit stávku. Po čtvrteční schůzce řekli, že záležitost musí znovu kolektivně projednat.
10:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Soud pravomocně rehabilitoval disidenta a exministra Rumla

Pražský městský soud rozhodl o rehabilitaci disidenta a někdejšího ministra vnitra Jana Rumla. Bývalý politik strávil na počátku 80. let přes deset měsíců ve vyšetřovací vazbě kvůli organizování kurýrní kamionové pošty mezi Prahou a londýnským nakladatelstvím Palach Press. Policie ho obvinila z podvracení republiky. Již v roce 1979 ho také zadržela s tím, že je podezřelý z teroru. V cele zůstal několik dní. V obou případech postupovali policisté podle soudu nezákonně.
před 3 hhodinami
Načítání...