Na integraci ukrajinských dětí do škol bude do srpna potřeba více než pět miliard, řekl Gazdík

Nahrávám video
Události ČT: Pomoc uprchlíkům v Česku (27. 3. 2022)
Zdroj: ČT24

Na začleňování ukrajinských dětí do škol v Česku bude do konce srpna potřeba asi 5,2 miliardy korun, řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou nutné na zajištění většího počtu pracovníků ve školství, adaptačních skupin, kurzy češtiny nebo jazykové tábory o prázdninách. Resort by chtěl peníze čerpat z rozpočtu státu, rezerv krajů, Evropské unie či norských fondů. Česko zatím lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu udělilo přes 233 tisíc víz. V sobotu jich přibyly tři tisícovky.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Gazdík už dříve uvedl, že pro integraci uprchlíků bude zapotřebí asi 17 miliard korun. Tato suma podle něj vychází ze současných průměrných nákladů na jednoho žáka a z předpokladu, že by do českých škol nastoupilo 120 tisíc ukrajinských dětí.

Podle posledních odhadů je v Česku asi 300 tisíc uprchlíků, z toho asi polovina jsou děti. Ministr upozornil, že teď ale není možné odhadnout, jak se situace bude vyvíjet dál. „Jaká bude situace v květnu, nikdo neví. V červnu tu může být uprchlíků už jen polovina, nebo jich může být dvojnásobek,“ řekl. Schválený rozpočet ministerstva je 249,6 miliardy korun.

Peníze mají jít na adaptační kurzy nebo výuku češtiny

„V tuto chvíli víme, že do konce srpna potřebujeme částku 5,2 miliardy korun,“ uvedl. Jde podle něj o peníze pro adaptační kurzy, asistenty pedagoga a další pracovníky nebo výuku češtiny pro cizince. Pro financování adaptačních skupin chce ministerstvo využít zjednodušených žádostí o dotace, takzvaných šablon. Vláda by o nich měla jednat příští týden.

 „V tuto chvíli to musí být národní peníze (nikoli evropské dotace). Jestli nám je v budoucnu Evropská unie proplatí, to je možné, ale my musíme reagovat rychle. Evropské mechanismy jsou přece jen poněkud pomalejší,“ řekl. Z rezerv krajů by se podle ministra měli platit dodateční asistenti pedagoga nebo ukrajinští učitelé.

Na kurzy češtiny nebo prázdninové volnočasové aktivity pro uprchlíky by ministr chtěl využít i peníze ze zahraničí. „Třeba norský velvyslanec mi při schůzce nabídl pomoc z norských fondů v tomto směru v řádu milionů eur. Zároveň vyjednáváme v Bruselu,“ uvedl ministr. Za jakých podmínek by se mohly konat letní jazykové kurzy pro běžence, by se podle něj mohlo vyjasnit v květnu.

Zřejmě dojde i na úpravu financování škol

Gazdík připomněl, že ministerstvo také na konci března bude zjišťovat, jak se ve školách změnil počet žáků. Statistikám chce přizpůsobit financování škol. Podobný sběr dat se podle něj pravděpodobně bude opakovat ještě v květnu. „Způsob řešení dlouhodobého začlenění ukrajinských dětí do českých škol v září budeme řešit v květnu a červnu podle situace, která se bude vyvíjet,“ dodal.

Jak avizoval už před vypuknutím války na Ukrajině, chtěl by ještě letos jednat i o možnosti přidání peněz pro nepedagogy ve školství. Zda se to podaří, si ale není jistý. „Státní rozpočet jsme skutečně zdědili ve vybrakovaném stavu a do toho v těch časech hojnosti jsme nešetřili ani na špatné časy. A my teď nejsme ve špatných časech, my jsme v extrémně špatných časech,“ uzavřel.

Česko už vydalo 233 tisíc víz

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou agresí doposud přes 233 tisíc víz. V sobotu jich přibylo téměř tři tisíce. Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se od počátku války zaregistrovalo téměř 127 tisíc uprchlíků. Ministerstvo vnitra o tom v neděli informovalo na Twitteru.

Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Podle úterního vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) přišlo od začátku války na Ukrajině do České republiky kolem tří set tisíc běženců. Téměř polovinu uprchlíků tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.

Počty udělených víz v posledních dnech klesají. V pondělí vnitro udělilo přes sedm tisíc víz, v úterý a ve středu okolo 5 tisíc, ve čtvrtek necelé čtyři tisíce a v pátek zhruba 3600. Snižuje se i počet lidí, kteří se registrují na cizinecké policii. V sobotu se jich nahlásilo přes 1500. Svůj pobyt nemusí hlásit děti do 15 let, kterých je podle posledních údajů ministerstva vnitra mezi uprchlíky přes 35 procent.

Nejvíce běženců zůstává stále v Praze, jejich počet se podle statistik ministerstva vnitra blíží 57 tisícům. Pražské asistenční středisko, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, dosud odbavilo 56 600 lidí, za sobotu více než osm set, uvedli hasiči na Twitteru. 

Další středočeská centra – v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami – za sobotu odbavila 202 lidí, minulý týden ve stejný den jich bylo více než pět set, před dvěma týdny přes šest set. Ubytování centra zprostředkovala 83 uprchlíkům z Ukrajiny. Od začátku fungování středočeská krajská centra pomoci mimo Prahu odbavila 17 807 lidí a ubytování zajistila 2635 z nich.

Uprchlíci před válkou dostávají od úterý nově víza za účelem dočasné ochrany. Mohou tak pobývat na území Česka až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování. Kvůli přílivu uprchlíků chce vláda prodloužit nouzový stav zhruba o dva měsíce. Nyní platí od 4. března na 30 dnů. Žádost poslanci posoudí na mimořádné schůzi v úterý.

Desítky tisíc Ukrajinců by mohly v Česku zůstat

Vláda počítá s tím, že možná až dvě stě tisíc uprchlíků z Ukrajiny by mohlo nakonec v Česku zůstat natrvalo. Pro to, aby mohli v Česku i pracovat, je ale nezbytné naučit se jazyk. „Je teď opravdu obrovskou výzvou v řádu příštích několika týdnů rozjet masivní jazykové vzdělávání, aby lidé, kteří mají třeba i poměrně vysoké odbornosti, mohli pracovat v těch svých odbornostech,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).  

Resort také počítá s tím, že v ideálním případě bude mít většina příchozích zaměstnaneckou smlouvu. Pak by byli nejen kryti pojištěním, ale zároveň by přispívali do státního rozpočtu. „Teď po té krizové fázi, ve které jsme, přecházíme do krize strategie. A právě i v té formulované strategii je role obcí s rozšířenou působností čím dál tím větší,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).  

Podle návrhů resortu práce by mělo v dlouhodobém výhledu dojít na dotační programy na další rekonstrukce obecních bytů. Podpořit by se mohly také soukromé objekty, a to v případě, že u nové výstavby poskytnou část pro ubytování uprchlíků. Zvažuje se také odpuštění daně z pronájmu nemovitostí.

„Vzhledem k tomu, jak je válka vedena a jak se vyvíjí, je třeba počítat s tím, že uprchlíci tady nebudou pár měsíců. Pak možná nastoupí i jakási cirkulární výměna, kdy ti, kteří tu najdou práci, zůstanou pracovat,“ řekl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 6 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 8 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 15 hhodinami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
před 17 hhodinami

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
před 19 hhodinami

VideoKlíšťata jsou velmi aktivní, experti nabádají k očkování

Konec zimy ve znamení slunečných a teplých dnů probudil klíšťata. Podle parazitologů jsou aktivní od konce února. Ve městech jsou přitom infekční častěji než v přírodě. Lymské boreliózy je letos už 916 případů – oproti loňsku trojnásobek. Experti radí nechat se očkovat proti encefalitidě, u boreliózy vakcína neexistuje. Klíčové je proto klíště odhalit co nejdřív a bezpečně ho odstranit.
před 20 hhodinami

VideoPropagace jádra se změní, řekl nástupce Drábové Kochánek

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.
před 21 hhodinami
Načítání...