Na integraci ukrajinských dětí do škol bude do srpna potřeba více než pět miliard, řekl Gazdík

Nahrávám video
Události ČT: Pomoc uprchlíkům v Česku (27. 3. 2022)
Zdroj: ČT24

Na začleňování ukrajinských dětí do škol v Česku bude do konce srpna potřeba asi 5,2 miliardy korun, řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou nutné na zajištění většího počtu pracovníků ve školství, adaptačních skupin, kurzy češtiny nebo jazykové tábory o prázdninách. Resort by chtěl peníze čerpat z rozpočtu státu, rezerv krajů, Evropské unie či norských fondů. Česko zatím lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu udělilo přes 233 tisíc víz. V sobotu jich přibyly tři tisícovky.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Gazdík už dříve uvedl, že pro integraci uprchlíků bude zapotřebí asi 17 miliard korun. Tato suma podle něj vychází ze současných průměrných nákladů na jednoho žáka a z předpokladu, že by do českých škol nastoupilo 120 tisíc ukrajinských dětí.

Podle posledních odhadů je v Česku asi 300 tisíc uprchlíků, z toho asi polovina jsou děti. Ministr upozornil, že teď ale není možné odhadnout, jak se situace bude vyvíjet dál. „Jaká bude situace v květnu, nikdo neví. V červnu tu může být uprchlíků už jen polovina, nebo jich může být dvojnásobek,“ řekl. Schválený rozpočet ministerstva je 249,6 miliardy korun.

Peníze mají jít na adaptační kurzy nebo výuku češtiny

„V tuto chvíli víme, že do konce srpna potřebujeme částku 5,2 miliardy korun,“ uvedl. Jde podle něj o peníze pro adaptační kurzy, asistenty pedagoga a další pracovníky nebo výuku češtiny pro cizince. Pro financování adaptačních skupin chce ministerstvo využít zjednodušených žádostí o dotace, takzvaných šablon. Vláda by o nich měla jednat příští týden.

 „V tuto chvíli to musí být národní peníze (nikoli evropské dotace). Jestli nám je v budoucnu Evropská unie proplatí, to je možné, ale my musíme reagovat rychle. Evropské mechanismy jsou přece jen poněkud pomalejší,“ řekl. Z rezerv krajů by se podle ministra měli platit dodateční asistenti pedagoga nebo ukrajinští učitelé.

Na kurzy češtiny nebo prázdninové volnočasové aktivity pro uprchlíky by ministr chtěl využít i peníze ze zahraničí. „Třeba norský velvyslanec mi při schůzce nabídl pomoc z norských fondů v tomto směru v řádu milionů eur. Zároveň vyjednáváme v Bruselu,“ uvedl ministr. Za jakých podmínek by se mohly konat letní jazykové kurzy pro běžence, by se podle něj mohlo vyjasnit v květnu.

Zřejmě dojde i na úpravu financování škol

Gazdík připomněl, že ministerstvo také na konci března bude zjišťovat, jak se ve školách změnil počet žáků. Statistikám chce přizpůsobit financování škol. Podobný sběr dat se podle něj pravděpodobně bude opakovat ještě v květnu. „Způsob řešení dlouhodobého začlenění ukrajinských dětí do českých škol v září budeme řešit v květnu a červnu podle situace, která se bude vyvíjet,“ dodal.

Jak avizoval už před vypuknutím války na Ukrajině, chtěl by ještě letos jednat i o možnosti přidání peněz pro nepedagogy ve školství. Zda se to podaří, si ale není jistý. „Státní rozpočet jsme skutečně zdědili ve vybrakovaném stavu a do toho v těch časech hojnosti jsme nešetřili ani na špatné časy. A my teď nejsme ve špatných časech, my jsme v extrémně špatných časech,“ uzavřel.

Česko už vydalo 233 tisíc víz

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou agresí doposud přes 233 tisíc víz. V sobotu jich přibylo téměř tři tisíce. Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se od počátku války zaregistrovalo téměř 127 tisíc uprchlíků. Ministerstvo vnitra o tom v neděli informovalo na Twitteru.

Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší. Podle úterního vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) přišlo od začátku války na Ukrajině do České republiky kolem tří set tisíc běženců. Téměř polovinu uprchlíků tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.

Počty udělených víz v posledních dnech klesají. V pondělí vnitro udělilo přes sedm tisíc víz, v úterý a ve středu okolo 5 tisíc, ve čtvrtek necelé čtyři tisíce a v pátek zhruba 3600. Snižuje se i počet lidí, kteří se registrují na cizinecké policii. V sobotu se jich nahlásilo přes 1500. Svůj pobyt nemusí hlásit děti do 15 let, kterých je podle posledních údajů ministerstva vnitra mezi uprchlíky přes 35 procent.

Nejvíce běženců zůstává stále v Praze, jejich počet se podle statistik ministerstva vnitra blíží 57 tisícům. Pražské asistenční středisko, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, dosud odbavilo 56 600 lidí, za sobotu více než osm set, uvedli hasiči na Twitteru. 

Další středočeská centra – v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami – za sobotu odbavila 202 lidí, minulý týden ve stejný den jich bylo více než pět set, před dvěma týdny přes šest set. Ubytování centra zprostředkovala 83 uprchlíkům z Ukrajiny. Od začátku fungování středočeská krajská centra pomoci mimo Prahu odbavila 17 807 lidí a ubytování zajistila 2635 z nich.

Uprchlíci před válkou dostávají od úterý nově víza za účelem dočasné ochrany. Mohou tak pobývat na území Česka až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování. Kvůli přílivu uprchlíků chce vláda prodloužit nouzový stav zhruba o dva měsíce. Nyní platí od 4. března na 30 dnů. Žádost poslanci posoudí na mimořádné schůzi v úterý.

Desítky tisíc Ukrajinců by mohly v Česku zůstat

Vláda počítá s tím, že možná až dvě stě tisíc uprchlíků z Ukrajiny by mohlo nakonec v Česku zůstat natrvalo. Pro to, aby mohli v Česku i pracovat, je ale nezbytné naučit se jazyk. „Je teď opravdu obrovskou výzvou v řádu příštích několika týdnů rozjet masivní jazykové vzdělávání, aby lidé, kteří mají třeba i poměrně vysoké odbornosti, mohli pracovat v těch svých odbornostech,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).  

Resort také počítá s tím, že v ideálním případě bude mít většina příchozích zaměstnaneckou smlouvu. Pak by byli nejen kryti pojištěním, ale zároveň by přispívali do státního rozpočtu. „Teď po té krizové fázi, ve které jsme, přecházíme do krize strategie. A právě i v té formulované strategii je role obcí s rozšířenou působností čím dál tím větší,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).  

Podle návrhů resortu práce by mělo v dlouhodobém výhledu dojít na dotační programy na další rekonstrukce obecních bytů. Podpořit by se mohly také soukromé objekty, a to v případě, že u nové výstavby poskytnou část pro ubytování uprchlíků. Zvažuje se také odpuštění daně z pronájmu nemovitostí.

„Vzhledem k tomu, jak je válka vedena a jak se vyvíjí, je třeba počítat s tím, že uprchlíci tady nebudou pár měsíců. Pak možná nastoupí i jakási cirkulární výměna, kdy ti, kteří tu najdou práci, zůstanou pracovat,“ řekl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pilot, který se u Křivoklátu dostal nízko nad zem, ignoroval opakovaná varování

Kapitán portugalského letadla, které letos v lednu za špatné viditelnosti málem narazilo do země u Křivoklátu, ignoroval varování leteckých dispečerů i druhého pilota. Přístroje na palubě během letu z Lisabonu do Prahy fungovaly správně, ukázalo vyšetřování Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod, napsal web Novinky.cz.
před 22 mminutami

ŽivěPoslanci mají znovu schvalovat zákon k regulaci cen pohonných hmot

Poslanci by měli v pátek znovu schvalovat možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením. O cenách benzinu a nafty by tak už nerozhodovalo ministerstvo financí cenovými výměry. Návrh zákona vetoval v týdnu Senát. Kritici návrhu poukazují mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Sněmovna horní komoru vzhledem ke koaliční většině patrně přehlasuje.
03:08Aktualizovánopřed 49 mminutami

VideoPraha a Středočeský kraj diskutují o vzniku kampusu pro tisíce středoškolských studentů

Zastupitelé pražského magistrátu a Středočeského kraje opět otevřeli, po třech letech, debatu o vybudování kampusu pro tisíce středoškolských studentů. Například v pražských Letňanech je pro něj připraveno přes 80 hektarů rozvojového území. Podle některých hlasů by mohl vzniknout do šesti let a být zaměřen hlavně na technické obory. Vybudování kampusu by znamenalo investice v řádech miliard korun. O financování se Praha chce dělit se Středočeským krajem a také se státem. Letňany jsou zmiňovány i jako místo pro novou nemocnici. Pro ni už ministerstvo zdravotnictví zahájilo kapacitní studii.
před 3 hhodinami

VideoTo opatření mělo přijít mnohem dřív, míní Šlachta o cenových stropech paliv

„Je to nástroj, který vláda potřebuje,“ reagoval senátor z klubu ANO a předseda Přísahy Róbert Šlachta na dotaz, proč hlasoval pro zákon o vládní regulaci pohonných hmot. Vadila mu však reakční doba vlády, než zavedla cenové stropy pohonných hmot. „To opatření mělo přijít mnohem dřív,“ domnívá se. Podle Šlachty by měla Evropa urychlit svůj odklon od fosilních paliv. „Když se budeme k Rusku přiklánět a budeme se bavit o ruské ropě, tak Rusku to bude jenom pomáhat,“ vysvětlil. Dále v Interview ČT24 odpovídal na otázky Jiřího Václavka ohledně dostavby dálnice z Brna do Vídně či budoucnosti hnutí Přísaha.
před 13 hhodinami

Babiš a Pavel se sejdou ohledně účasti na summitu NATO 8. května, řekl premiér

Prezident Petr Pavel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) sejde 8. května ráno. Termín schůzky, na které mají hovořit o účasti na summitu NATO, sdělil ve čtvrtek Babiš během tiskové konference před odletem na neformální jednání premiérů Evropské unie. Ke sporu o to, kdo bude Česko v létě reprezentovat na aliančním summitu, se Babiš blíže nevyjádřil. Pavel naopak reagoval, že nevidí alternativu k dosavadnímu postupu, kdy se účastnil summitů NATO a prezentoval mandát vlády.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ošetřenky pomáhají hradit zdravotní péči lidem bez domova v ordinacích Armády spásy

Lidé mohou od začátku dubna opět přispět na zdravotní péči pro bezdomovce a další lidi ze sociálně vyloučených skupin zakoupením takzvané Ošetřenky od Armády spásy. Peníze z poukazů pomáhají hradit ošetření, léky nebo vyšetření pro pacienty, kteří kvůli absenci pojištění či kvůli sociálním problémům zůstávají mimo běžný zdravotní systém.
před 15 hhodinami

Pozvěte do pracovní skupiny k ČT a ČRo i opozici, vyzval Rakušan Babiše

Předseda opozičních Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby do pracovní skupiny k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby pozval i zástupce opozice. Mělo by to tak podle něj být za předpokladu, že skupina nebude řešit pouze parametry nového systému financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), ale také možnost, zda současný systém poplatků financování není lepší.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Podle Vystrčila Rutteho potěšila Babišova slova, že Česko splní závazky vůči NATO

Vyjádření českého premiéra Andreje Babiše (ANO), že Praha splní své závazky vůči Severoatlantické alianci, potěšilo generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, prohlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) po svém jednání s Ruttem v Bruselu. Teprve v příštích týdnech a zejména na červencovém summitu NATO v Ankaře se ale podle Vystrčila ukáže, zda to, co šéf české vlády prohlásil, bylo skutečně myšleno vážně.
před 16 hhodinami
Načítání...