Praha – Legislativa nedokáže dostatečně flexibilně reflektovat proměny na trhu s novými syntetickými drogami. Česko by mohlo začít uvažovat o vytvoření pre-kategorie, která by definovala tyto látky předtím, než se dostanou na seznam nelegálních drog. V Hyde Parku ČT24 to uvedl vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti Viktor Mravčík.
„Fenomén nových drog je tak masivní a novou výzvou, že se ukázalo, že naše zákonné mechanismy jsou na to pomalé,“ konstatoval Mravčík.
„V Česku se v poslední době vede intenzivní debata o tom, zda není potřeba proces zavádění nových látek na seznam zakázaných drog zefektivnit a zrychlit, případně zda nevytvořit speciální kategorii těchto nových syntetických drog a neregulovat ji nějakým způsobem zvlášť,“ informoval Mravčík. V popsaném případě by pak byla nová droga na seznam zakázaných drog zapsána až poté, co by se prokázala její nebezpečnost.
Podle Mravčíka je jedním z hlavních problémů nových drog neznámé složení. „Není jasné, co přípravky obsahují, jakou látku, jaké příměsi, v jaké koncentraci a s jakými riziky,“ upozornil šéf monitorovacího střediska. To je podle něj také zásadní rozdíl od psychotropních látek dostupných v podobě léků. „To, co se dostává na trh ve formě léků, je ve srovnání s nelegálními drogami mnohem bezpečnější v tom smyslu, že je známo, jaké látky obsahuje, jak se chová v interakci s jinými látkami, jaké jsou nežádoucí účinky - navíc je to lék.“
Poslední zákonný krok proti novým typům drog realizovala Česká republika 22. dubna, kdy začala platit novela zákona o návykových látkách. Ta doplnila do seznamů omamných a psychotropních látek celkem 33 položek. Mezi 30 látkami, které zakazuje, jsou například butylon, flefedron, mefedron, methylon, nafyron a salvinorin A.
Syntetické drogy se prodaly i dětem
V České republice do začátku platnosti novely existovaly ve 20 městech více jak tři desítky obchodů, tzv. Amsterdam shopů, kde se daly nové drogy koupit. „Látky byly prodávány jako sběratelské předměty, hnojivo, sůl do koupele. To byl podvod směrem ke státu, snaha oklamat jej a prodávat formálně něco jiného, i když zákazníci pravděpodobně ve většině případů věděli, o co se jedná. Tento model je špatný,“ upozornil Mravčík.
Šéf Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti také upozornil na to, že v několika případech prodejci u zákazníků nedodrželi hranici 18 let. „V několika případech pravděpodobně došlo k prodeji těchto přípravků i dětem,“ doplnil Mravčík.
Viktor Mravčík:
„Pokud by k legalizaci dosud nelegálních látek došlo, bylo by jejich distribuce a užívání regulovány podobným způsobem jako u alkoholu a tabáku. Velmi pravděpodobně by na ně byla uvalena spotřební daň a tímto by se regulovala jejich cena, což je velmi důležitým faktorem poptávky.“
