Ústavní soud bude řešit zrušení části zákona, který policii umožnil uzavřít Hradčanské náměstí. Policejní opatření zabránilo v konání ohlášeného protestu proti porušování lidských práv v Číně při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Česku. Návrh podepsalo 18 senátorů, informoval za signatáře hlavně z klubů KDU-ČSL a STAN místopředseda senátního výboru pro lidská práva Jiří Šesták.
Mohla police vyhnat protičínské demonstranty? Případ míří k Ústavnímu soudu
Policie na základě napadeného ustanovení zákona o pozemních komunikacích rozhodla o uzavírce téměř celých Hradčan a dalších míst. Podle Šestáka tím „bylo protiústavně zasaženo do shromažďovacího práva dříve řádně povolených shromáždění“.
Napadené ustanovení umožňuje částečně nebo úplně uzavřít provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích. Nestanoví ale důvody uzavírky, okruh žadatelů, ani bližší rozsah omezení, poznamenal senátor.
„Scházejí i další podmínky, za kterých dopravní úřad posuzuje veřejný zájem na uzavírce a na tom, proč mají například bezpečnostní důvody přednost před ochranou ústavou zaručených práv. V úředním postupu dopravního úřadu tak nedochází k ochraně ústavou garantovaných práv ve správním řízení,“ uvedl Šesták.
Policisté koncem března v době návštěvy čínského prezidenta nevpustili na pražské Hradčanské náměstí účastníky ohlášené demonstrace. Náměstí uzavřela pro chodce i vozidla z bezpečnostních důvodů. Demonstrace se tak musela konat na jiném místě.
Organizátoři demonstrace podají správní žalobu. Pod žalobou budou podle advokáta Jana Kalvody podepsáni Martin Bursík a Kateřina Jacques, připojí se možná i další účastníci protestu. Podstatou žaloby podle Kalvody bude, že ohlášená demonstrace může být zakázána do tří dnů od ohlášení. „A jen z důvodů, které stanoví zákon o právu shromažďovacím, nikoliv z důvodu dopravního omezení, ani červenky, ani epidemie, ani památkové ochrany, ten zákon je pevný,“ uvedl.