Česká vláda svůj odmítavý postoj k relokacím uprchlíků nemění ani poté, co se Francie rozhodla, že kvóty podpoří. České televizi to řekl premiér Bohuslav Sobotka. Postoj bude proti sílící podpoře kvót bránit ministr vnitra Milan Chovanec příští týden na schůzce ministrů vnitra Evropské unie. Ministři přitom dali najevo, že by bylo Česko ochotné uprchlíky přijmout bez kvót – dobrovolně. Museli by však o život azylantů v zemi stát.
- Od zvýšení kontrol chytila policie 2848 lidí, kteří byli v Česku nelegálně.
- V téže době zadrželi policisté 57 lidí, které podezírají z nelegálního převádění běženců. Byl mezi nimi i jeden český občan, nejvíce jich bylo z Maďarska, Švédska a Sýrie.
- Od počátku roku do konce srpna zajistila policie na českém území 6092 cizinců, což je o 3214 více než loni. Migrace tak vzrostla o 109 procent.
Rakousko o půlnoci dočasně obnovilo kontroly na všech svých vnitroschengenských hranicích s výjimkou německé – kde ale již několik dnů kontrolují Němci – a dále švýcarské a české. Jediná volná vnitroschengenská cesta z Maďarska do Německa tak vede přes Slovensko a Česko. Na hraniční přechody na jihu Moravy a Čech se proto přesunuly stovky policistů, kteří pokračují v namátkových kontrolách projíždějících aut.
Policie zostřila dohled i na zelené hranici. Kde přesně policisté hlídkují a kolik lidí mají v terénu, ale nechtějí z taktických důvodů prozradit. V noci na středu potom zadržela cizinecká policie 34 běženců ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, z nich 13 cestovalo po silnici v autech a autobusu. Zbytek cestoval vlakem.
Největší problémy působily v minulých dnech kontroly na přechodu v Dolním Dvořišti – ve špičce se čekalo až 45 minut. Právě tento přechod si přitom vybraly k podvečernímu protestu hnutí Úsvit - Národní koalice a Blok proti islámu. Asi stovka jeho příznivců přechod večer na několik minut zablokovala. Mělo jít o protest proti tomu, že vláda nepřistoupila na požadavek Úsvitu, aby na ochranu hranic poslala armádu. Celkem trvala protestní akce půl hodiny, kromě symbolické blokády ji zaplnily projevy. „Chceme, aby naše vlast zůstala naší vlastí, aby naše děti nechodily v burkách a nevyznávaly islám,“ řekla Jana Volfová, která mítink moderovala.
Francie otočila, ale česká vláda kvóty stále odmítá
Zatímco policie hledá způsob, jak přehradit migrační toky přes Českou republiku, politici se stále snaží zabránit povinnému přijímání pevně stanoveného počtu uprchlíků, kteří podali žádost o azyl. Systém označovaný jako uprchlické kvóty sice v červnu odmítla Rada EU, ale nyní je návrh Evropské komise znovu na stole – a má mnohem větší podporu než na počátku léta.
I když původní odmítavý postoj změnila i Francie, český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ujistil, že Česko kvóty nadále jednoznačně odmítá. „Pro Českou republiku je nepřijatelný jakýkoli trvalý povinný přerozdělovací mechanismus,“ podotkl. Milan Chovanec (ČSSD) pojede příští týden na jednání ministrů vnitra, kde by se mělo o kvótách hlasovat, s tímtéž zadáním jako na posledním jednání. „Platí mandát vlády pro ministra vnitra, protože to není nějaké nové jednání, ale je to pouze přerušené jednání, které nedospělo k závěru,“ upřesnil předseda vlády. Chovanec přitom upozornil, že eventuálníí zavedení kvót by vyžadovalo splnění podmínek kladených na Itálii či Řecko. Jihoevropské státy však podle českých úřadů nejsou připraveny. „Mimo jiné je tam podmínka, že oni dopraví migranta do země, kde s ním má být vykonáno azylové řízení. To se zatím nikam neposunulo,“ podotkl ministr.
Ministři vnitra zemí EU se tento týden v otázce rozdělování žadatelů o azyl mezi jednotlivými unijními státy podle kvót neshodli, i když plán přerozdělení 120 tisíc osob podpořila podle lucemburského předsednictví velká většina členských zemí. Schůzka bude pokračovat příští úterý, dojít by mohlo i na hlasování, které žádný stát nebude moci vetovat. Čeští politici se obávají, že zavedení kvót zabránit nedokáží a hovoří o možném rozkolu v EU. „Přehlasovat jakoukoliv členskou zemi v této otázce by narušilo spolupráci,“ podotkla místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Podle Milana Chovance přitom ani případné přehlasování Česka, Slovenska a Maďarska, které se proti kvótám stavějí nejhlasitěji, nebude mít bezprostřední efekt. „Pokud se některé státy obrátí k soudním orgánům Evropské unie, tak k naplnění usnesení stejně nedojde,“ podotkl.
Dienstbier: Pomoci lze i bez kvót
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) přitom upozornil, že odmítání kvót neznamená, že Česká republika nemůže žádné žadatele o azyl přijmout. Podstatné však je, aby do země chtěli přijít, zatímco návrh EK počítá s povinnou relokací do konkrétního státu. Ministr míní, že by se Česko dokázalo postarat i o násobný počet navrhovaných čtyř tisíc migrantů. „V tuto chvíli bychom byli s pomocí průmyslových podniků schopni přijmout a integrovat sedm až patnáct tisíc lidí a nebyla by to vůbec nezvladatelná záležitost. To jsou čísla, která ČR i v 90. letech, kdy jsme čelili různým migračním vlnám, bez problémů zvládala,“ řekl Dienstbier.
S tím, že by stát byl ochotný a schopný případné uprchlíky přijmout, souhlasí i další členové vlády, dodávají však, že se do Česka nehrnou. „Na našem území prostě zůstat nechtějí. Vysněný cíl migrantů je Spolková republika Německo,“ shrnul ministr vnitra. Ten však zpochybnil čísla, se kterými přišel Dienstbier. Serveru iDnes.cz sdělil, že číslo 15 tisíc považuje za „osobní iniciativu pana kolegy“. „Ani nevím, jak k tomu číslu došel. Toto není pravda, vláda o tom neuvažuje,“ doplnil později Chovanec.
Dienstiber v Událostech, komentářích dodal, že číslo 15 tisíc nemělo být návrhem nějaké dobrovolné kvóty: „V posledních dnech několikrát opakovali zástupci průmyslu, že jsou ochotni nabídnout migrantům minimálně pět tisíc pracovních míst. Ale nejde pouze o pět tisíc míst – ti lidé by přišli s rodinami, takže pokud by bylo zajištěno i ubytování pro pět tisíc pracovníků, tak to otevírá potenciál pro přijetí sedmi až patnácti tisíc lidí.“
Podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka je však podstatné zaměřit se na zažehnání problémů v zemích, odkud nyní migranti přicházejí. „Bavit se teď o počtech je podle mě sekundární. (… ) Než se budeme skutečně bavit o nějaké redistribuci, tak se pojďme bavit o tom, jak zabezpečíme schengenský prostor, jak budeme odrazovat uprchlíky, aby chodili do Evropy,“ řekl místopředseda vlády. Jiří Dienstbier však míní, že v dohledné době nelze ukočení konfliktů očekávat: „Realita je taková, že celou řadu let se nám tohoto cíle nemusí podařit dosáhnout. Důvod, proč lidé prchají v obavě o život, bude nadále trvat.“
Nevládní organizace kritizují péči o migranty
Stát ovšem kvůli svému dosavadnímu přístupu k migrantům čelí kritice nevládních organizací. Ty tvrdí, že jsou podmínky, které panují v českých zařízeních pro uprchlíky, nehumánní a ponižující. Vyzvaly proto ministerstva vnitra, školství, spravedlnosti a práce, aby společně s odborníky z nevládního sektoru vydaly společnou instrukci, která by nastavila bezpečné a humánní podmínky pro všechny fáze kontaktu s migranty.
Zástupci neziskovek na tiskové konferenci upozornili například na to, že byly zaznamenány případy, kdy byly rodiny běženců umístěny do různých zařízení. „Jakékoli umísťování dětí a rodin s dětmi do detenčních zařízení přitom hrubě odporuje nejlepšímu zájmu dítěte a v konečném důsledku může vyústit až v nelidské či ponižující zacházení,“ uvedla právnička Ligy lidských práv Anna Hofschneiderová.
Ministr vnitra Milan Chovanec však odmítl, že by se Česko dostalo do sporu s mezinárodním právem. Upozornil, že pravidla naopak porušují nelegální migranti. „Porušili zákon a my se k nim takto chováme. Je tam teplo, sucho, mají dost jídla,“ shrnul. Naopak jeho kolega z resortu spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) připustil, že by na námitkách mohlo něco být. „Je nutné se ujistit o tom, zda tento režim vyhovuje našim mezinárodním závazkům, zejména Evropské úmluvě o lidských právech, která mimo jiné stanoví minimální standardy zacházení s osobami zbavenými svobody a jejímž je resort spravedlnosti na vnitrostátní úrovni ochráncem,“ uvedl Robert Pelikán. Například nevidí důvod, proč u sebe zadržení uprchlíci nemohou mít mobilní telefony. Za další problém označuje nedostatek tlumočníků.
Změnu v péči o zadržené migranty požaduje i vládní výbor pro práva cizinců. Chce, aby se od uprchlíků v zajišťovacím zařízení přestal vybírat poplatek za ubytování a jídlo. Podle členů výboru nemá vybírání 242 korun za den žádný právní základ. Naopak vládní výbor doporučil ministerstvu vnitra, aby propuštěným lidem, kteří zůstanou zcela bez prostředků, dalo kapesné na další cestu. „Není humánní pustit lidi úplně bez prostředků,“ podotkla předsedkyně výboru Magda Faltová. Podle Milana Chovance je takový návrh již ve sněmovně. „Každý migrant, který odchází, obdrží od státu nevratný dar 400 korun. Jak s tím naloží, je na něm. Pravděpodobně si za to koupí jízdenku,“ podotkl ministr vnitra.
- Na česko-německých hranicích se od příštího týdne naskytne příležitost přímo srovnat podmínky, které nabízí Německo a Česko žadatelům o azyl. Německo totiž začne stěhovat žadatele o azyl do bývalé celnice na německé straně Cínovce, ze které je nyní ubytovna s kapacitou 124 osob. Ubytovna na německé straně hranic bude fungovat ve volném režimu. Cizinci tady umístění budou už prověření a budou mít možnost volného pohybu. Přes hranice do Česka ale nesmí. „Když ubytované osoby překročí hranici do České republiky, může se stát, že v Německu azyl nedostanou,“ vysvětlil starosta Dubí Petr Pípal.
Čeká Česko jiná uprchlická vlna?
Jak vyplynulo z prohlášení ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka v Událostech, komentářích, je vláda ke kvótám rezervovaná i proto, že v Česku stoupá počet žadatelů o azyl z Ukrajiny, na kterou přitom kvóty nepamatují. „Máme většinu uprchlíků z Ukrajiny a tam je přesídlených 1,3 milionu. To je skupina uprchlíků, která sem logicky jde, protože tady mají rodiny. Syřané jdou do Německa, protože tam mají rodiny, a tady je to podobné,“ shrnul ministr.
Pro další vývoj bude klíčová schůzka unijních ministrů vnitra příští úterý a mimořádný summit lídrů evropských států, který na ni naváže. Tam by měli předsedové vlád hovořit především o způsobech, jak zastavit migrační vlny v zemích původu. Jak se s výsledky obou jednání vyrovnat, bude poté rozhodovat Bezpečnostní rada státu. Ta se sejde 30. září.
