Všech osm děkanů ČVUT vyzvalo rektora Petra Kovalinku, aby odstoupil. Chtějí, aby vyvodil osobní odpovědnost za své podivné jednání. Vyčítají mu, že se jeho pravou rukou stal Miroslav Elfmark odsouzený za daňový podvod, který navíc stojí za řadou podezřelých rozhodnutí. Nejdůležitější z nich je milionový projekt na úložiště radioaktivního odpadu. Elfmark ho chystal bez vědomí odborníků, kteří jsou přitom v projektu zmiňovaní jako jeho garanti. Podrobnosti zjišťovala Aneta Snopová z Reportérů ČT.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uskladněny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, by mělo v Česku vzniknout do roku 2065. ČVUT nyní získalo od Správy úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) zakázku za bezmála 80 milionů korun, ve které má zkoumat, za jakých podmínek by mohlo být vyhořelé palivo uloženo.
Zakázku za ČVUT od samého počátku řídil Miroslav Elfmark, člověk, kterého si na univerzitu přivedl rektor Konvalinka a který velmi rychle začal budit vášně. Podnikatel a především bývalý vysoký úředník měl na ministerstvu průmyslu a obchodu na starosti evropské i národní dotace za desítky miliard korun. Na ministerstvu ale skončil ze dne na den v roce 2010 poté, co na něj bylo podáno trestní oznámení kvůli podezření z korupce při přidělování dotace.
Letos v říjnu byl Elfmark pravomocně odsouzen za daňový podvod. Pravou rukou rektora ČVUT se stal po jeho nástupu do funkce v roce 2014. „Poznal jsem, že je to velmi šikovný člověk, který dokáže velmi dobře psát evropské projekty,“ odůvodnil rektor jeho přijetí.
Ze stejného důvodu rektor Konvalinka souhlasil i s projektem na jaderné úložiště. Elfmark tvrdí, že si projekt sám vyhledal na veřejných zakázkách a rektor následně oslovil pracovníky ke spolupráci. „Byl to projekt na evropské úrovni. Jeho schopnosti se vyjadřovat a určitým způsobem analyzovat situaci v tom projektu byly nadprůměrné,“ řekl na adresu svého poradce.
Odborný vedoucí projektu o své účasti neví
Podle smlouvy vzešlé z veřejné soutěže se zakázky účastní 59 lidí z ČVUT. Ukázalo se ale, že ve smlouvě je seznam řešitelů, kteří vůbec netuší, že jsou pod projektem napsaní. Rektor přitom popírá, že by něco takového bylo možné: „Že ty osoby nedaly nikdy souhlas? Jsem přesvědčený o tom, že všichni klíčoví spolupracovníci byli osloveni a že věděli o tom, že budou jako klíčoví pracovníci uvedeni v projektu SÚRAO.“
Jako hlavní odborný garant za ČVUT je v projektu uvedený profesor Jaroslav Pacovský ze stavební fakulty. Na žádost o rozhovor nereagoval, v několika e-mailech ale upozorňoval, že vedoucím není: „Prohlašuji, že jsem se na řešení této zakázky nepodílel, žádnou zpracovanou výzkumnou zprávu jsem nepodepsal … Pokud bylo mé jméno použito jako jméno zodpovědné osoby (řešitele) této zakázky, učinil tak někdo bez mého vědomí.“
Způsob vedení projektu zaráží i předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou. „Pokud máte uvedené řešitele, kteří nevědí o tom, že jsou řešitelé, nebo ještě hůře nesouhlasili s tím, aby řešitelé byli, tak to je dokonce v rozporu se zákonem,“ upozornila.
Děkan strojní fakulty ČVUT Michael Valášek proto požádal rektora, aby projekt převedl do pravomoci jedné ze tří fakult, které se na něm podílí: „Okamžitě odpověděl, že to možné není, že to neudělá.“
Elfmark byl odsouzený, přichází manželka
Efmark po svém pravomocném odsouzení minulý měsíc na ČVUT oficiálně skončil. Projekt má nyní na starosti Odbor pro řízení projektů a transfer technologií, který vznikl teprve před několika měsíci a je přímo podřízený rektorovi. Šéfkou odboru jmenoval Konvalinka Darju Elfmarkovou – manželku Miroslava Elfmarka. „To je běžná praxe,“ odpověděl na otázku, proč byla jmenovaná bez výběrového řízení.
Elfmarková rozhovor na kameru odmítla, ale odpověděla písemně: „Vyzdvihování údajné role mého manžela vnímám jako záminku pro politický souboj proti současnému rektorovi, který zahájil řadu kontrolních činností v rámci ČVUT. Činností mého manžela nevznikla ČVUT žádná finanční újma. Naopak, odborné dovednosti mého manžela měly jednoznačně pozitivní vliv na hospodaření ČVUT. Podmíněné odsouzení mého manžela za skutek starší více než 10 let nemá žádnou souvislost s činností pro ČVUT.“
Sám Elfmark ale na ČVUT neřídil pouze projekt hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. V létě museli skončit ve svých funkcích i dva z nejvýše postavených úředníků – správce financí univerzity Tomáš Pelikán a ředitelka Správy kolejí a menz Markéta Kabourková. Oba tvrdí, že se tak stalo poté, co odmítli plnit Efmarkovy příkazy. Ten přitom neměl žádné pravomoci.
„Naznačil mi, že on je tady mozek, on to řídí a že já budu podepisovat. Podepisovat určitě tyto věci nebudu,“ konstatoval Pelikán, který podle svých slov striktně trval na tom, že jeho jediným nadřízeným je rektor.
Podobné zkušenosti má i Kabourková, které měl Elfmark nadiktovat jména lidí, které má zaměstnat: „To jsem radikálně odmítla a šla jsem za rektorem, že odmítám tuto spolupráci.“
Pojďme si vychovat dalšího rektora
Jako důkaz, jak Elfmark z pozice poradce jednal s funkcionáři školy, pořídila Kabourková skrytou nahrávku, ve které jí sděluje své požadavky. „Mám tam doktorku, kterou bych chtěl, abyste si ji vzala taky. Už jen kvůli tomu, že s ní mám nějaké kšefty… Máme člověka na výběrové řízení… Pojďme si vytipovat dalšího rektora po rektorovi a pojďme ho vychovávat,“ říká Elfmark mimo jiné v nahrávce.
Rektor přesto dál svého bývalého poradce hájí. „Je to člověk, který si rád otevírá pusu a vykládá různé věci. Nikdy jsem ho ale nepověřil ničím jiným než tím, čím byl pověřen. Takže nemám dojem, že by ovlivňoval něco dalšího,“ tvrdí Konvalinka.
Pelikán i Kabourková ovšem chtějí své odvolání řešit u soudu. Děkani všech osmi fakult ČVUT pak po Konvalinkovi požadují, aby všechny podivné události vysvětlil a vyvodil z nich patřičnou odpovědnost. Odchod rektora chtějí i studenti, kteří kvůli tomu na začátku listopadu i demonstrovali. Petici, která požaduje Konvalinkovu rezignaci, podepsalo už více než tisíc lidí.
