První dávku vakcíny proti covidu-19 dostal už milion lidí a stát zvažuje prodloužení intervalu mezi dávkami, aby se alespoň první dávkou podařilo rychleji naočkovat víc lidí. V zemi trvá tvrdá uzávěra, ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) odmítl žádost Prahy a středních Čech, aby okresy Praha-východ a Praha-západ směly nad rámec omezení přejíždět do Prahy. Stát se ale již připravuje i na budoucnost, předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr řekl, že na testy do škol přišlo 47 nabídek v ceně zhruba od 20 do 120 korun.
Milion lidí už dostalo jednu dávku vakcíny. Podle HN jich vláda objednala méně, než mohla
On-line přenos
Koronavirus – březen
- 22:34
Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.
- 21:52
Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie.
- 21:51
Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.
Správa státních hmotných rezerv shání testy pro školy, zájem o zakázku jejího předsedu Pavla Švagra překvapil. V Událostech, komentářích řekl, že přes velmi krátký čas na odevzdání nabídek jich přišlo 47. „Nejvyšší ceny se pohybují kolem 110, 120 korun. Nejnižší mezi 30 a 40 korunami,“ dodal. Upřesnil, že jde o antigenní testy se stěrem z přední části nosu. Stát zatím nakoupí pět milionů těchto testů.
Úvodní dodávka 1,5 milionu testů by se měla uskutečnit do konce března. Kdo nakonec testy dodá, rozhodne správa rezerv podle Švagra velmi rychle. „Budeme chtít soutěž, pokud tam nebudou komplikace, uzavřít během několika dnů, ideálně zítra (ve středu),“ podotkl.
Události, komentáře: Kolik firem může dodat testy pro školy? (zdroj: ČT24)
8167 nakažených za den
Školy jsou od počátku března téměř všechny zavřené, předtím byly otevřené pouze školky, první a druhé ročníky základních škol a několik dalších výjimek. Jejich uzavření zdůvodnila vláda rapidně se zhoršující epidemickou situací. Nyní se však pozvolna zlepšuje. Podle ministerských statistik v pondělí prokázaly testy 8167 případů covidu, což je o 2500 méně než před týdnem, a v nemocnicích s covidem leželo 8545 lidí (z toho 1953 v těžkém stavu).
V mezitýdenním srovnání klesl počet hospitalizovaných o devět set případů. Kvůli viru zemřelo 25 055 lidí, z toho 13 115 osob od začátku roku – v přepočtu na sto tisíc obyvatel jde o nejhorší bilanci v celé Evropské unii, ve světě má horší výsledek jen San Marino.
Zdravotnicí sledují i možnost reinfekce. Zatímco v únoru Státní zdravotní ústav evidoval 158 případů opakované nákazy, za poslední měsíc toto číslo devítinásobně vzrostlo. Nárůst podle SZÚ souvisí s velkým počtem nakažených v podzimní vlně i rozšířením nových mutací. Zatímco dříve se za reinfekci považovalo opakované příznakové onemocnění, kdy mezi první a druhou epizodou uběhlo více než 90 dnů, nyní se interval (pro potřeby zdravotnické definice) zkrátil na 60 dnů.
Pozornost se proto soustřeďuje i na rizikovou jihoafrickou mutaci, která se vyskytla v Libereckém kraji – v současnosti jde o čtyřiadvacet potvrzených případů, mimo jiné u pracovníků celní správy.
„Podle ředitele Krajské hygienické stanice Libereckého kraje Vladimíra Valenty nákazu do kraje zavlekl nejspíše turista, který se vrátil ze Zanzibaru. Shodou okolností letadlo, které kontrolovali celníci na ruzyňském letišti, pomáhali kontrolovat také kynologové z Heřmanic, kteří jsou také z Libereckého kraje. Ti se nakazili a od nich pak jejich rodinní příslušníci a od těch následně i zaměstnanci jedné liberecké firmy,“ popsala situaci redaktorka ČT Jana Šrámková. Nákaza je podchycená a dál se nešíří.
Události: Školy se připravují na testování (zdroj: ČT24)
O prodloužení intervalu mezi očkováním se bude dále jednat
Tématem v Česku tak nadále zůstává očkování. Alespoň jednu dávku vakcíny dostalo k pondělnímu večeru očkováno přesně 1 007 422 lidí, obě potřebné dávky má 371 235 obyvatel. Přednostně nyní dostávají vakcínu senioři, u nichž je vyšší riziko vážného průběhu nemoci a úmrtí. Očkují se také zdravotníci, záchranáři, další pracovníci kritické infrastruktury a učitelé.
Od středy se budou moci přednostně přihlašovat pacienti s vážnými chronickými onemocněními – například ti s těžkou cukrovkou, obezitou nebo astmatem. Kódy k registraci obdrží zájemci od ambulantních specialistů, platit budou do konce dubna.
V pondělí zdravotníci aplikovali 33 331 dávek očkovací látky, to je zhruba o 2800 méně než ve stejný den předchozího týdne. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) předpokládá, že v tomto týdnu by mohl počet očkování stoupnout na šedesát až sedmdesát tisíc denně, na víc zatím nejsou podle něj vakcíny. Dosavadní maximum podaných dávek za jeden den činí téměř 52 tisíc.
I jedna dávka očkování podle odborníků prokazatelně snižuje riziko těžkého průběhu, hospitalizace a smrti. Rada vlády pro zdravotní rizika se proto na svém úterním jednání shodla na tom, že by se mohl interval mezi první a druhou dávkou prodloužit, aby se podařilo rychleji naočkovat větší počet lidí alespoň napoprvé – definitivní rozhodnutí ale nepadlo a o tématu se bude jednat za týden.
Podle předsedy Asociace krajů Martina Kuby (ODS) bude nyní na ministerstvu zdravotnictví, aby rozhodlo, který z intervalů mezi podáním první a druhé dávky bude optimální. Případné úpravy se mají týkat až nových očkovacích běhů (čili nikoliv těch, kteří už na prvním očkování v tuto chvíli byli).
Podle vakcinologické společnosti může být odstup u očkovacích látek od firem Pfizer/BioNTech a Moderna až šest týdnů. V současné době je u Pfizeru druhý termín přidělovaný zhruba po 21 dnech a u Moderny po 28 dnech. U AstraZenecy by měl zůstat interval 12 až 13 týdnů.
Objednalo se dost?
Vakcinace je i předmětem kritiky vlády. Česko má celkově objednané vakcíny pro asi jedenáct milionů lidí. Cílem je proočkovat asi 70 procent dospělé populace, což by se mělo podle vlády stihnout do konce letošního léta. Hospodářské noviny ale přišly s informací, že Česko objednalo jen 81 procent dávek vakcín z toho, na co mělo od Evropské komise nárok. Česko tak má mít vakcíny na to, aby do konce června očkovalo 44 procent dospělých, méně to bude jen u Bulharska, Chorvatska, Slovenska a Lotyšska.
„Jednalo se o rozhodnutí tehdejších ministrů zdravotnictví s ohledem na nastavenou očkovací strategii v dané době,“ sdělilo novinám ministerstvo zdravotnictví. Odkázalo tak na kroky bývalých ministrů Adama Vojtěcha a Romana Prymuly (oba za ANO).
Vojtěch, který byl ministrem do 21. září, HN napsal, že řešil pouze objednávku od AstraZenecy. „Na začátku září nebylo vůbec zřejmé, jaké všechny vakcíny budou nakonec úspěšné. Proto jsme nechtěli vsadit vše na jednu kartu,“ uvedl Vojtěch. Smlouvu podle něj podepsal až jeho nástupce Prymula. Ten na dotaz HN nereagoval.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že informaci Hospodářských novin nevěří, kabinet prý objednal vakcín tolik, kolik mohl. Blatný uvedl, že hned, jak se stal koncem října ministrem, rozhodl o zvýšení dodávek vakcín od firem Moderna a Pfizer. „Máme tak objednáno o osm milionů dávek více než na podzim, celkem 26 milionů dávek. Tlačíme na dodavatele, stejně jako ostatní evropské země, aby vakcíny přišly co nejdříve,“ doplnil.
Celkem Česko obdrželo podle nedělního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) 1 513 370 dávek vakcíny, v úterý se očekává dalších 124 020 dávek od Pfizeru, ve středu 88 800 dávek od firmy Moderna a ve čtvrtek 9600 od AstraZenecy.
Podle přehledu, se kterým pracuje Středočeský kraj, by tento týden mělo přijít do Česka celkem 262 tisíc vakcín. V dubnu pak přes jeden a půl milionu, včetně první zásilky vakcíny Johnson a Johnson, která je jednodávková.
Vláda požádá o prodloužení nouzového stavu
V Česku souběžně dál trvá tvrdá uzávěra; nouzový stav aktuálně platí do 28. března, vláda už ale avizovala, že požádá sněmovnu o prodloužení o dalších 30 dní – a TOP 09 nebo hnutí Starostové a nezávislí prodloužení o měsíc nepodpoří, ODS a Piráti se rozhodnou až poté, co zhodnotí data získaná od resortu zdravotnictví, podle předsedů obou stran jsou ale zatím nedostatečná.
Komunisté, kteří vládu ve sněmovně obvykle podporují, se k prodloužení nouzového stavu předběžně staví záporně. Sněmovna se má tématem zabývat v pátek na mimořádné schůzi.
Spor se vede i o dosavadní nastavení lockdownu. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) v pátek požádali vnitro, aby považovalo Prahu a okresy Praha-západ a Praha-východ za jeden okres – a umožnila tak pohyb mezi periferií a centrem. Žádost vznikla po vzoru okresů Brno-město a Brno-venkov, které jsou považovány za jeden.
Ministr vnitra Jan Hamáček žádost po konzultaci s resortem zdravotnictví zamítl. „Podle odborníků by to znamenalo příliš vysoké riziko v době, kdy se trend epidemie obrací a je naděje na rychlé zlepšení,“ uvedl Hamáček. „Jestli to epidemiologové nepodpořili, tak já to za Středočeský kraj akceptuji. Nebudeme to nějak více rozporovat, byť nám to příliš logiku nedává, protože některé ty oblasti jsou propojené víc, než si možná myslíme, a denně přes tu hranici proudí tisíce lidí do práce,“ reagovala Pecková.