Vláda požádá o prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dní. TOP 09 a STAN jsou proti

Menšinová vláda ANO a ČSSD zatím nemá v dolní komoře pro pokračování nouzového stavu dojednanou podporu. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce o tom jednat s opozicí ve středu. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) věří, že se kabinet s poslanci nakonec dohodne.

„Budeme pečlivě a trpělivě vysvětlovat,“ uvedl Hamáček k plánovaným jednáním s opozicí. Systém opatření podle něj zabírá, ovšem jako celek. „Opatření jsou navzájem provázána, když jedno vyndáme, nebude celek fungovat stále stejně,“ hájil Hamáček zejména pokračování zákazu opouštění okresů. Že okresní uzávěra není zbytečná, podle něj ukázalo to, že nejvíc se situace zlepšila v okresech, které byly uzavřeny jako první. Důkazem je podle vicepremiéra i to, že do moravských krajů nedorazila nová mutace viru s takovou intenzitou jako na západ Čech.

S žádostí o delší nouzový stav vládě několikrát pomohli komunisté. Při posledním hlasování už se na ně ale kabinet spoléhat nemohl. A podporu neslibují ani teď. „Místo nouzového stavu může nastoupit pandemický zákon, může být rozhodnuto, že se bude decentralizovat rozhodnutí, protože situace v České republice není stejná v jednotlivých krajích,“ řekl šéf komunistů Vojtěch Filip.

Žádost o prodloužení nouzového stavu o celých měsíc nepodpoří TOP 09 nebo hnutí Starostové a nezávislí (STAN). „Třicet dnů je příliš dlouhá doba. Vláda by se měla pravidelně zodpovídat sněmovně, aby obhájila svá opatření, jejich efektivitu i dopady. To bohužel v nouzovém stavu nemusí. Stále to vypadá, že se vláda chce vyhnout přímé kontrole sněmovny,“ prohlásil předseda STAN Vít Rakušan. Žádost na měsíc považuje za kupování času.

Data od ministerstva zdravotnictví jsou podle ODS a Pirátů nedostatečná

ODS a Piráti podmiňují souhlas s prodloužením nouzového stavu daty od ministra zdravotnictví. Ta jsou ale podle lídrů stran zatím nedostatečná. Předseda ODS Petr Fiala tak zatím není přesvědčen, zda strana pro prodloužení nouzového stavu bude hlasovat. 

„Nějaká data máme, ona to nejsou úplně data, která by jednoznačně ukazovala, která z těch opatření platí a fungují, a která nejsou tak funkční,“ uvedl Fiala v Událostech, komentářích s tím, že data jsou souhrnná a pro něj z nich například nevyplývá, zda zákaz pohybu osob mezi okresy byl opravdu účinný.

Ani předseda Pirátů Ivan Bartoš nevidí v datech ministerstva zdravotnictví odpovědi na důležité otázky. „Čekal jsem, že když vláda zavedla omezení v regionech, testuje se ve firmách, je vyšší nemocenská, tak že ta data budou obsahovat reflexi,“ řekl Bartoš v Událostech, komentářích. Taková data tam ale podle něj vůbec nejsou. Nově prý materiál obsahuje jen data o ohniscích ve školách.

Hejtman moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) si myslí, že prodloužení nouzového stav je jediná možnost, protože zatížení nemocnic je stále vysoké. „Když to vezmu z pohledu našeho kraje, tak máme už sedm dní 182 lidí na lůžkách intenzivní péče a narážíme na strop možností našich nemocnic,“ sdělil Vondrák v Událostech, komentářích. 

Zákaz cestování mezi okresy i na Velikonoce

Prodloužení nouzového stavu navrhuje ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) kvůli tomu, že chce udržet přísné protiepidemické restrikce včetně zákazu cestování mezi okresy i o Velikonocích, tedy nejméně do prvního dubnového pondělí. 

Čísla podle Blatného napovídají, že situace se začíná postupně lepšit. Na konci dubna by podle ministra mohlo být v nemocnicích kolem tří tisíc lidí s covidem-19, z toho 500 z nich ve vážném stavu na jednotkách intenzivní péče. „Pořád je to hodně. Kdybych je říkal v říjnu nebo listopadu, považovali bychom je za hrozivá,“ dodal. 

Podle ministra zdravotnictví je v Česku minimálně od poloviny ledna kvůli šíření nakažlivější britské mutace „jiná“ epidemie. „Chová se jinak, je nakažlivější. Je to i vysvětlení toho, proč jsou platná ta nejpřísnější opatření,“ dodal.

Blatný trvá na tom, že Češi musejí s opatřeními počítat po několik následujících měsíců, prioritou vlády zůstává podle Blatného návrat žáků a studentů do škol.

Testování bude povinné i pro nejmenší podniky

Ministři zároveň schválili povinné testování pro podniky do deseti zaměstnanců. Změny se od 6. dubna dotknou i živnostníků, kteří se při práci setkávají s třetími osobami. Každý týden se tak podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) testům podrobí až čtyři miliony lidí, průměrně půl milionu denně, šéfka financí to uvedla na Twitteru.

Možnosti častějšího testování ve firmách vláda v pondělí neprojednala. S případným nařízením chce ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) počkat ještě na vyhodnocení jednoho kola testů. Jde podle něho o mimořádně logisticky náročný proces a řada firem by to nezvládla. Už nyní si totiž testování rozkládají na všechny dny. S profesními svazy se poté Havlíček domluví, jak vše organizovat i s ohledem na kontrolu a kompenzace.

Podle Schillerové existují dvě varianty. Povinné testy jednou za pět dní, nebo zvýšení frekvence testování z jednoho testu týdně na dva. Vicepremiér Hamáček se kloní k jednomu testu za pět dní, druhý návrh by podle něj mohl znamenat pro některé větší firmy kolaps.

Podniky s více než 250 zaměstnanci musely první kolo testování dokončit do 12. března, středně velké firmy měly na otestování všech pracovníků čas do 15. března. Zapojeny už jsou i společnosti s deseti až 49 lidmi, které musejí první cyklus testování skončit do 26. března. Testování je závazné i pro státní úředníky.