Už celý měsíc sužuje Česko nový koronavirus, který si kromě obětí na životech vyžádal mnoho opatření, včetně omezení volného pohybu v rámci republiky i přes hranice, uzavření škol, restaurací a některých prodejen. Připomeňte si dosavadní vývoj událostí ohledně nákazy.
Měsíc s koronavirem v Česku. Země se vyrovnává s mimořádnou situací
Obavy z nového typu koronaviru, který se začátkem roku začal šířit z Číny, propukly v celém Česku naplno během února. První případy, celkem tři, však testy odhalily až 1. března, tedy měsíc po prvním potvrzeném případu v Itálii. Právě odtamtud přicestovali i první pozitivně testovaní.
V dalších dnech pak počet nakažených v tuzemsku stoupal, hranici sta pozitivních případů ohlásil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) 12. března. O čtyři dny později přišla konečně dobrá zpráva – ohlášeny byly první tři případy vyléčení z nemoci COVID-19, kterou nový koronavirus způsobuje. Všichni tito pacienti byli z Děčína a patřili mezi první nakažené v ČR.
Pohledy vládních politiků ovšem nemířily jen na nemocnice a počty nakažených. Již den po prvních potvrzených případech Bezpečnostní rada státu rozhodla například o tom, že se závod Světového poháru v biatlonu v Novém Městě na Moravě bude konat bez diváků. O další dva dny později přibyla povinnost pořadatelů akcí nad 5000 lidí, aby je oznamovali hygienikům. Výraznější opatření vláda přijala 10. března, kdy zakázala akce s více než 100 účastníky a den nato ukončila výuku na základních, středních a vyšších odborných školách. K nim se přidaly i školy vysoké.
Snížení počtu účastníků na velkých sportovních a kulturních akcích se organizátoři snažili všemožně obcházet, a tak s vyhlášením nouzového stavu 12. března vláda přitvrdila a zakázala akce s účastí nad 30 osob. Následně pak na sportoviště zakázala vstup úplně.
52 minut
Události: Aktuální vývoj pandemie nového koronaviru
Restaurace nejprve mohly mít otevřeno do šesti ráno do osmi večer, později ale byl jejich provoz ještě více omezen na výdejní okénka či rozvoz. Zavřely se také prodejny s výjimkou potravin, drogerií či lékáren. Otevřeny zůstaly rovněž galanterie, a to proto, aby si lidé měli z čeho šít nedostatkové roušky. Na konci měsíce vláda prodloužila zákaz maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách do 11. dubna, minimálně do stejného dne musejí zůstat uzavřené i restaurace.
Zákazy dále přitvrzovaly
Jak počty nakažených příbývaly, narůstala i vládní opatření. Nejprve byl zakázán vstup cizincům z 15 rizikových zemí a čeští občané (s výjimkou řidičů zásobování nebo pendlerů) do nich nesměli cestovat. Od pondělí 16. března kabinet zakázal cizincům vstup do ČR a Čechům cestování do zahraničí, zároveň zakázal volný pohyb lidí ve veřejném prostoru. Ten se nevztahuje na cesty do zaměstnání, nezbytné cesty za rodinou, pro základní potřeby nebo k lékaři.
18. března počet potvrzených případů nákazy překročil pět stovek, o tři dny později už nakažených bylo více než tisíc s tím, že bylo provedeno 15 584 testů.
Koronavirus začal zabíjet
Černým dnem pro Českou republiku byla neděle 22. března, kdy na pražské Bulovce zemřel první člověk nakažený koronavirem. Jednalo se o pětadevadesátiletého muže, který zároveň trpěl řadou jiných zdravotních problémů. O dva dny později zemřeli další dva nakažení. Ve stejnou dobu začala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze podávat lék remdesivir pacientovi s těžkým průběhem COVID-19. Počet vyléčených vzrostl na deset.
Tentýž den bylo lidem nařízeno setkávat se ve skupinkách nejvýše po dvou, nařízení se však netýkalo členů jedné domácnosti, účastníků pohřbů nebo lidí vykonávajících své povolání či podnikatelskou činnost. Za pár dní přišlo další opatření, které znamenalo, že až na výjimky (lékaři či sociální pracovníci) už pendleři pracující v Německu a Rakousku nesmějí každý den přes hranice.
Odlišný přístup zvolila vláda v případě seniorů, kteří jsou považováni za nejohroženější skupinu. Už v polovině měsíce kabinet doporučil lidem nad 70 let, aby po dobu nouzového stavu nevycházeli, obyvatelům domovů pro seniory pak vláda zakázala opouštět areál těchto zařízení. Následně vyhradila dvě hodiny denně pro nákupy pouze pro lidi starší 65 let. Pro všechny také začala platit povinnost vycházet pouze se zakrytými ústy a nosem.
První oběť mezi zdravotníky
Počet nově potvrzených případů i tak nadále rostl, v posledním březnovém týdnu se nejčastěji pohyboval mezi dvěma a třemi stovkami potvrzených infekcí. Největší denní nárůst činil 373 nových případů, tento smutný rekord padl 27. března.
29. března mezi zemřelé s pozitivním testem na koronavirus přibyla zdravotní sestra z pražské Thomayerovy nemocnice. Žena je tak zřejmě první obětí nákazy mezi zdravotníky. Některá média ji označovala za roznašečku nemoci, což podle kolegů špatně nesla. „Prostě se domnívám, že ten stres byl určitě jeden z přispívajících faktorů jejího odchodu,“ prohlásila v ČT přednostka tamní pneumologické kliniky Martina Vašáková.
Ministerstvo zdravotnictví také oznámilo, že v pondělí spustilo telefonní linku poskytující psychickou pomoc pro zdravotníky.
Poslední březnový den vzrostla statistika zemřelých na 24, množství lidí vyléčených z nemoci COVID-19 stoupl na 25. Počet případů nákazy se stihl během jediného měsíce přehoupnout v Česku přes tři tisíce.
Nedostatek ochranných prostředků
Znepokojení a kritiku úřadů včetně například ministerstva zdravotnictví vyvolal nedostatek ochranných prostředků, jako jsou roušky nebo respirátory. Ty přitom chyběly nejen lidem, ale hlavně lékařům, zdravotníkům a dalším členům záchranného systému, zaměstnancům sociálních služeb nebo personálu domovů pro seniory.
Roušky, podle vládního nařízení nezbytné k pohybu venku, si tak lidé museli často šít sami. Situace se pomalu začala zlepšovat až v druhé polovině března, když dorazily první zásilky prostředků nakoupených v Číně. Ani ty však podle opozičních kritiků a samotných lékařů nestačily. „Věděli jsme, že se na nás řítí obrovský problém, a pokusili jsme se ho vyřešit. Mám čisté svědomí. Kdybychom to nepřivezli, nemají doktoři v čem chodit,“ hájil se v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Do záchrany situace se vložili i čeští výrobci respirátorů či dezinfekcí.
Ekonomické dopady
Premiér Andrej Babiš (ANO) už v polovině měsíce řekl, že situace kolem koronaviru bude stát ČR mnoho miliard až desítek miliard korun. Předseda vlády uvedl, že kabinet by mohl poskytnout na podporu podnikatelů a firem postižených šířením koronaviru až jeden bilion korun. Programy bezúročných půjček se již rozjely. Sněmovna ve stavu legislativní nouze schválila návrhy několika zákonů, včetně zvýšení schodku státního rozpočtu na letošní rok ze 40 na 200 miliard korun.
Zákony, které následně schválil i Senát a podepsal prezident, mimo jiné stanovily, že ošetřovné dostane širší okruh lidí, na dobu stavu nouze a následující tři měsíce se pozastaví elektronická evidence tržeb (EET), stát odpustí živnostníkům část zdravotních odvodů a část záloh na sociální pojištění.
Ke konci měsíce ministerstvo financí umožnilo odložit do října platby záloh u silniční daně. Zároveň vláda schválila návrh na úplné prominutí DPH na bezúplatné dodání zboží, které pomáhá zmírnit dopady šíření nákazy. Jde o roušky, respirátory a další ochranné pomůcky, ale i o dezinfekce a suroviny k jejich výrobě.
Šíření koronaviru a omezení běžného života má dopad i na fungování firem, větších i menších. Výrobu přerušila Škoda Auto, označovaná za motor českého hospodářství, a také automobilky TPCA u Kolína a Hyundai v Nošovicích. Nevyrábí ani producent autobusů Iveco ve Vysokém Mýtě, omezený provoz má firma Saar Gummi Czech z Červeného Kostelce, která patří k evropským lídrům výroby pryžových těsnění do aut, producent autodílů Bosch či liberecký výrobce klimatizací Denso Manufacturing Czech.
Omezení pohybu zasáhlo také do fungování dopravy, zejména hromadné a kamionové. Na hranicích se tvořily kolony nákladních vozů, způsobené zdravotními prohlídkami a podobnými opatřeními okolních států. Zastavila se mezinárodní doprava osob vlaky, autobusy a letadly, na vnitrostátních spojích výrazně poklesl počet cestujících. Dopravci museli rušit spoje, někteří – například FlixBus – přerušili svou činnost úplně. Firmy také zavedly opatření, aby lidé seděli co nejdále od sebe.
Osiřela divadla i stadiony
Omezení hromadných akcí výrazně zasáhlo vrcholné soutěže v hokeji i fotbale. Extraliga se zastavila krátce po rozehrání předkola play-off a hokejový svaz následně oznámil, že letos nebude vyhlášen vítěz. Český hokej bude bez mistra poprvé od roku 1945. Fotbalová asociace na konci března až do odvolání odložila všechny zápasy první i druhé ligy. O rok posunuto bylo například fotbalové Euro, na němž měl hrát i český tým, nebo olympijské hry v Tokiu. Květnové mistrovství světa v hokeji ve Švýcarsku bylo zrušeno úplně.
Nehrají divadla, nekonají se koncerty, uzavřeny jsou galerie i památkové objekty. Řada plánovaných akcí byla zrušena nebo odložena, například na březen plánovaná filmová přehlídka Febiofest by se měla konat v září. Na podzim chtějí přesunout pořadatelé také přerušený festival o lidských právech Jeden svět nebo mezinárodní festival animovaných filmů Anifilm, který se měl původně konat v květnu. Zrušeny byly také některé premiéry filmů a na ně navazující distribuce. Tento scénář hrozí i dalším blížícím se akcím.
