Drogově závislých rodiček za poslední rok rapidně přibylo, v některých ústavech je jejich dětí o pětinu více. Někteří zákonodárci proto volají po změně zákonů, tak aby bylo možné poslat do vězení narkomanky, které nedokáží přestat s drogami během těhotenství. Jinou možností by bylo jim alespoň sebrat porodné. Otázkou ale zůstává, jak určit a prokázat, co všechno nenarozenému dítěti škodí. „Nějaká forma trestu v případě těžkého poškození zdraví plodu a novorozence by byla asi logická, především u maminek, kterým je poněkud lhostejné zdraví a život jejich vlastního dítěte,“ domnívá se neonatolog z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí Ivan Berka.
Přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Marek Orko Vácha
„Která žena může říct, že opravdu prožila těhotenství dobře? Máme tady příklady, že je to diabetička, která třeba konzumuje sladkosti. Samozřejmě že žena, když pije alkohol nebo bere drogy, může dítě výrazným způsobem poškodit. Potom ale zakažme potraty, protože potratem žena taky dítě poškodí, a to dosti výrazně.“
Počet drogově závislých rodiček, a dokonce novorozenců roste, potvrdily nemocnice a kojenecké ústavy napříč republikou. „Určitě se zvyšuje počet dětí, které se ocitnou u nás v ústavu jenom proto, že matka bere drogy. Není to jenom kvůli jejich zdravotnímu stavu, ale kvůli tomu, že matka není kompetentní vychovávat,“ potvrdila ředitelka Kojeneckého ústavu v Mostě Lucie Milada Šilhanová. Děti narkomanek podle senátorky Aleny Dernerové často trpí neurologickými poruchami, hyperaktivitou nebo třeba epileptickými záchvaty.
Jenže chtějí-li zákony tyto děti chránit, musí řešit otázku, kdy končí svoboda ženy a začíná právo dítěte. Dle současného zákona totiž může být dítě chráněno až od okamžiku jeho narození. Právě to chce Dernerová změnit a ženy hnát k trestní odpovědnosti, tedy klidně i do vězení. „Matka by porodila a pak by musela jít na odvykací kúru v rámci pobytu v žaláři,“ popsala Dernerová.
Nejde ale jen o okamžik, odkdy dítě chránit, ale také o to, do kterých činností má stát právo matkám mluvit. „Ptám se, má se to týkat jenom uživatelek nelegálních drog, nebo budeme postihovat i matky kuřačky, kde víme, že kouření prokazatelně poškozuje plod, a také je budeme trestně stíhat,“ táže se ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).
Psycholog kojeneckého ústavu v Mostě Pavel Weiss:
„Pochybuji, že by někdo, kdo by měl možnost odborně posoudit naše malé klienty, dovedl vytřídit ty, kteří byli nějakým způsobem ovlivnění tím, že matka brala drogy. Syndrom poruchy pozornosti a hyperaktivity se může projevit bez jakéhokoliv vlivu drogy.“
A jsou tu i další problémy, například jak rozlišit matky, které – třeba i neúspěšně – dělají maximum pro to, aby svému dítěti neškodily, od těch, kterým na zdraví dítěte nezáleží. „Jestli stačí snaha té maminky, anebo jestli v té snaze ukončit užívání návykových látek musí být stoprocentně úspěšná,“ doplnil Berka.
„Často vidíte matky, nad kterými byste během těhotenství zlomili hůl, a po porodu dojde k úplné změně,“ potvrdil lékař Zdeněk Veselý z Drop Inu, podle něhož navíc strach z trestu nemusí vždy vést jen k polepšení. „Spíš by se to snažily řešit tak, aby se to úřady nedověděly,“ myslí si Veselý. „Aby se nevystavily trestnímu stíhání, budou odkládat děti třeba do babyboxů,“ obává se také ministr zdravotnictví.
Debatě se ovšem nebrání část poslanců a senátorů ze zdravotních výborů parlamentu. Ve hře tak zůstává i varianta, že drogově závislé ženy vymění těhotenské oblečení za vězeňské.
