Lékařské odbory se chystají za Babišem. Nelíbí se jim bonusy za nasazení v první linii

Nahrávám video

Lékařský odborový klub kritizuje odměňování zdravotníků a v úterý o něm bude jednat s premiérem Andrejem Babišem. Podle šetření lékařských odborů totiž v necelé polovině ze čtyřiceti oslovených nemocnic nedostali zaměstnanci žádný bonus za své nasazení kvůli pandemii nového koronaviru. Zdravotnický resort to vysvětluje tím, že vliv má jen na své přímo řízené organizace, jinak o bonusech rozhoduje zřizovatel.

Zřizovatelé oblastních nemocnic se hájí tím, že na odměny zdravotníkům nemají dost peněz – a upozorňují, že na rozdíl od záchranných nebo sociálních služeb pro ně stát nevypsal dotační program, ze kterého by avizované desetitisícové odměny vyplatili.

Lékařské odbory se k takové argumentaci ale staví rezervovaně. „Nemůžu chtít, aby (zdravotníci) dostali méně, než kolik dostali záchranáři nebo lidé v sociálních službách. Ti už vytvořili rámec, takže není moc prostoru, kam můžeme ustoupit,“ říká předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.

Kompenzace vyhláškou a rozpočtem

Odbory s otázkou na bonusy za nasazení při pandemii koronaviru oslovily osmatřicet nemocnic. V šestnácti z nich na odměny vůbec nedošlo, Spokojenost není ale ani kvůli tomu, kolik a komu se vyplácelo v těch zbylých nemocnicích; v sedmnácti zdravotníci z první linie inkasovali až pět tisíc korun. V pěti se pak dostalo i na ty, kteří s virem do bezprostředního kontaktu nepřišli.

Ministerstvo zdravotnictví se hájí tím, že u svých nemocnic peníze na bonusy vyplatilo a že u městských nebo krajských nemocnic rozhoduje zřizovatel. Bonusové částky nicméně podle šéfa resortu zamíří i sem. „Musí to řešit ředitel,“ říká Adam Vojtěch (za ANO) a dodává: „Dáme jim peníze, které budou obsaženy jak v kompenzační vyhlášce, tak ještě částečně ze státního rozpočtu – až bude schválen.“

Pokud finance dorazí a nemocnice se nepropadnou do červených čísel, chtějí po prázdninách odměňovat i v regionech; premiér Andrej Babiš ostatně zdravotnictví už uprostřed pandemie označil za naprostou ekonomickou prioritu země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
12:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Návrat před rok 1989, komentuje Vobořil chystanou změnu protidrogové politiky

Navrhované zpřísnění protidrogové politiky představuje návrat před rok 1989. Místo prevence a léčby se posílí šikana. Neřeší se problémy se závislostmi, ale roli hraje ideologie, sdělil bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Reagoval tak na chystané změny v přístupu, které připravuje vláda.
před 2 hhodinami

V pražském Klementinu zaznamenali letos první tropickou noc

V pražském Klementinu v úterý meteorologové zaznamenali první letošní tropickou noc, naměřili tam 20,1 stupně Celsia. Jako tropická noc se označuje ta, kdy teplota neklesne pod dvacet stupňů Celsia. O tom, že Česko čeká zřejmě nejteplejší noc tohoto roku, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí v podvečer. Tropickou noc zažilo ale jen Klementinum, stanice je ve vnitřní zástavbě města.
09:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nekompetence a destrukce, popsali situaci na MŽP pro Reportéry ČT exzaměstnanci

Je to destrukce fungujících věcí, které přinášely užitek státu i jeho obyvatelům. Tak mluví experti o škrtech, které dělají přímo na ministerstvu životního prostředí (MŽP) a v celém resortu vládní Motoristé. Ti podobná nařčení odmítají. Prý jen pracují na úsporách a škrtají zbytečnosti. Nicméně faktem je, že resort opouštějí respektovaní odborníci. A Motoristé naopak najímají lidi, o jejichž kvalifikaci lze přinejmenším pochybovat. Pro Reportéry ČT o tématu natáčela Barbora Loudová.
před 5 hhodinami

Havlová jmenovala členem dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla

Dozorčí i správní rada Knihovny Václava Havla je usnášeníschopná. Dagmar Havlová jmenovala před svým odstoupením od dohody o spolupráci na projektu knihovny do dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla, někdejšího výkonného ředitele knihovny. Vyplývá to z informací ve sbírce listin a vyjádření člena správní rady knihovny Davida Duška pro agenturu ČTK. Stále ale nejsou vyřešena práva k pokračování knihovny, dodal.
před 6 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 7 hhodinami
Načítání...