Král se s družinou průmyslníků a výzkumníků zastavil u Nečase

Praha - Švédský král Carl XVI. Gustaf spolu se zástupci švédského průmyslu a výzkumu dnes zavítali k premiéru Petru Nečasovi. Dopoledne jednali i s českými podnikateli. Švédská delegace se zajímá mimo jiné o spolupráci v informačních technologiích, medicíně, nanotechnologiích či evropském navigačním systému Galileo.

Panovník přijel do ČR v čele mise švédské Královské inženýrské akademie (IVA). Obdobné zahraniční cesty pořádá akademie od roku 1984, každý rok se zaměřuje na jiný stát. „Mezi novými členskými státy EU je ČR druhým největším obchodním partnerem Švédska a je zde v současné době zastoupeno přibližně dvě stě švédských firem,“ vysvětluje švédské velvyslanectví zájem akademie o ČR.

Podle velvyslanectví není Carl XVI. Gustaf v ČR na oficiální státní návštěvě. „Jeho Veličenstvo je plnohodnotným členem delegace a nemá zvláštní program,“ uvedla ambasáda. Švédský panovník, který ČR oficiálně navštívil před 17 lety, se nicméně dnes na Hradě setkal s prezidentem Václavem Klausem. Kromě jednání se švédskou delegací spolu zhruba půl hodiny hovořili mezi čtyřma očima. Carl XVI. Gustaf si pak prohlédl katedrálu svatého Víta. V Česku bude pobývat do pátku.

Nahrávám video

„Máme eminentní zájem na spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje, konkrétně například v projektu Galileo,“ uvedl vedoucí švédské delegace Leif Johansson. Podle prezidenta českého Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka švédská delegace přináší řadu impulzů pro spolupráci v IT, nanotechnologiích, satelitní navigaci či zdravotnictví. Dopoledního jednání s českými byznysmeny se účastnily asi tři desítky zástupců švédských organizací.

Švédský král Carl XVI. Gustaf
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Členy švédské technologické mise jsou mimo jiné zástupci univerzit ve Stockholmu a v Lulea, Královského technologického institutu (KTH), švédské vládní agentury pro inovace (Vinnova), státního ústavu léčiv, zástupci firem zabývajících se nanotechnologiemi a představitelé švédských automobilek. Na programu mají také setkání s představiteli Akademie věd ČR a Českého vysokého učení technického. Zamíří rovněž do závodu AERO Vodochody a dalších podniků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 3 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 6 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 6 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 7 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.