Soud zprostil obžaloby bývalého předsedu pražské muslimské obce Vladimíra Sáňku. Státní zástupkyně ho vinila z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod v souvislosti s vydáním kontroverzní knihy o islámu Základy tauhídu – Islámský koncept boha. Soud však nenalezl žádné hnutí, které by kniha podporovala. Verdikt není pravomocný a státní zástupkyně se proti němu na místě odvolala.
Soud se podle předsedy trestního senátu Vladimíra Hermanna zabýval zásadní otázkou, zda je salafismus hnutí nebo ideologie. Nakonec konstatoval, že jde o myšlenkový směr, kniha tedy nepropaguje žádné hnutí.
„Trestní zákon tohoto státu nestíhá někoho za propagaci ideologie, nýbrž za propagaci konkrétního hnutí. Žádné hnutí v této knize propagováno není. To je v zásadě jediný důvod, na jehož základě soud dospěl ke zprošťujícímu rozsudku,“ shrnul.
Soudce přitom zdůraznil, že „salafismus jako takový je zločinná ideologie“. „Dokonce to uznává i obhajoba,“ poukázal.
Spor o podstatu knihy Základy tauhídu se točí zejména kolem jednoho odstavce na straně 27, kde se píše, že „je nutné své neislámské vlády upřímně nenávidět“. Vladimír Sáňka však tvrdí, že jde o nepřesný překlad, odstavec se podle něj týká vlád, které nekonají v souladu s vůlí občanů.
Závěr prvního kola soudu uvítal. „Soud tentokrát trefil spravedlnost osvobozujícím rozsudkem. Po celou dobu jsem neočekával nic jiného,“ uvedl. Jinak reagovala státní zástupkyně, která se odvolala. Případ tak půjde před Městský soud v Praze.
Sáňkovi hrozilo až deset let
U soudu hrozilo Sáňkovi za trestný čin založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka až deset let vězení. Státní zástupkyně však již dříve dala najevo, že by trest mohl být podstatně mírnější a ani by nemusel být nepodmíněný.
V závěrečné řeči prohlásila knihu Základy tauhídu – Islámský koncept boha, o kterou v případu jde, za salafistickou propagandistickou příručku. S odkazem na řadu autorit i české ministerstvo vnitra a jeho zprávu o extremismu označila salafismus za směr, který propaguje šíření nenávisti vůči jiným náboženstvím a netolerance. Upozornila, že Sáňka je v knize uveden jako odpovědný redaktor, což podle žalobkyně dokládá, že věděl, oč v knize jde.
Obhájce kritizoval celé řízení
Sáňkův advokát však zpochybnil celé trestní řízení. Je přesvědčen, že bylo několikrát porušeno právo bývalého předsedy muslimské obce na spravedlivý proces. Podle něj se čin nestal a stát nemohl.
Sám Sáňka vždy důrazně odmítal, že by se dopustil trestného činu. Knihu Bilala Philipse, která je v některých zemích zakázaná, bránil. V závěrečné řeči řekl, že nevyzývá k šíření nenávisti a není v rozporu s českým právním řádem. Salafismus navíc nepovažuje za hnutí, nýbrž za myšlenkový proud.
Navíc ale zpochybňoval, že by stál za překladem, vydáním a distribucí knihy, jak tvrdila policie. Jako administrativní pracovník islámské nadace sice měl na starost její vydání, odmítal však, že by zodpovídal i za její překlad nebo ji distribuoval. „Policie od začátku vycházela z nepravdivých tvrzení,“ prohlásil Sáňka i před soudem.
Státní zástupkyně však v závěrečné řeči uvedla, že Sáňka knihu propagoval na webu, kde ji označil za povinnou četbu pro ty, kdo by chtěli pochopit islám.
Je salafismus nebezpečné hnutí?
Během soudu a předcházejících fází trestního řízení vznikla řada posudků a odborných vyjádření. Experti na islám a Blízký východ také vystoupili jako svědci přímo u soudu.
Orientalista Bronislav Ostřanský však zpochybnil, že by „byl obsah knihy natolik nebezpečný, aby kvůli němu musela zasahovat policie v modlitebně“, ačkoli Základy tauhídu považuje za velmi rigidní text. V Česku však podle něj vyšly i kontroverznější knihy.
Salafismus podle Ostřanského nicméně představuje sociální riziko. „Ta kniha nabízí výklad islámu v podání osobnosti, která je kontroverzní. Je to salafistická propaganda“, uvedl orientalista. Dodal ale, že podle něj nepodněcuje k nenávisti a k rasismu. Ostřanský se přiklání k tomu, že salafismus je spíš ideologie než hnutí.
Knize a současné trestní kauze se loni věnovala i výroční zpráva ministerstva vnitra o extremismu. Na něj v závěrečné řeči odkázala i státní zástupkyně. Ministerstvo ovšem také vyjádřilo pochybnosti, zda „předmětná kniha propaguje salafijský směr islámu, a zda tento náboženský směr lze považovat za hnutí ve smyslu § 403 trestního zákoníku a pokud ano, pak jaké v knize reálně šířené ideje směřují k potlačení práv a svobod člověka či hlásají rasovou, náboženskou (či jinou) zášť“.
Salafismus je myšlenkový směr, který prosazuje návrat k raným formám islámu a dodržování přísného islámského práva šaría. Kořeny má salafija na konci 19. století, směr se konstituoval v Egyptě.
Na počátku byla razie v muslimských objektech
Kauza odstartovala policejním zásahem v objektech Ústředí muslimských obcí, Muslimské obce Praha a Islámské nadace nedaleko Václavského náměstí a na Černém Mostě v roce 2014. Kritiku vyvolalo načasování razie na dobu páteční modlitby, která má pro muslimy zvláštní význam.
Na zásah si stěžovala řada účastníků modlitby včetně zahraničních diplomatů. Nelíbilo se jim například to, že museli ležet obličejem k zemi, podle výpovědí svědků na ně také policisté mířili zbraněmi.
Ministerstvo vnitra po prověření případu oznámilo, že zásah byl v pořádku. Soud se potom odmítl zabývat žalobou Ústředí muslimských obcí, které se chtělo domoci rozsudku, že policejní zásah modlitbu narušil.
