Praha - V souvislosti s korupčními aférami si více než dvě pětiny lidí vybaví osobnosti spojené se stranou Věci veřejné, čtvrtina dotázaných jmenuje přímo odsouzeného neformálního šéfa nejmenší vládní strany Víta Bártu, vyplývá to z výsledků průzkumu Factum Invenio. Ředitel agentury Jan Herzmann dodal ve Studiu ČT24, že v souvislosti s korupčními aférami v lidech zůstávají dlouhodobě negativní emoce.
„Když nasčítáme všechny ty odpovědi, které se do nějaké míry týkaly VV, tak 44 procent lidí spontánně řeklo v souvislosti s korupcí Věci veřejné,“ uvedl pro ČT ředitel výzkumné agentury Jan Herzmann. Dodal, že překvapením pro výzkumníky byl ojedinělý výskyt konkrétních korupčních afér z minulosti, třeba na aféru kolem pražské karty opencard, expremiéra Stanislava Grosse nebo bývalého ministra životního prostředí Pavla Drobila si vzpomnělo jen malé procento dotázaných. „Mně se zdá, že veřejné mínění funguje opravdu pod vlivem médií, že lidé si zrovna vybavují to, o čem se v médiích právě hovoří,“ dodal Herzmann s tím, že v lidech zůstává z těchto kauz dlouhodobý negativní pocit.
Těsná většina Čechů si myslí, že se proti korupčníkům nic nedá dělat, o opaku je přesvědčeno 46 procent lidí. Zhruba tři z deseti dotázaných jsou připraveni veřejně proti korupci manifestovat, další třetina je ochotna zapojit se neveřejným způsobem. Celkem 37 procent lidí doporučuje nedělat nic, protože jakékoli aktivity stejně nemají smysl, vyplývá z průzkumu.
FI uskutečnil průzkum v první polovině března. Výsledky společnost přinesla jen několik dní po nepravomocném odsouzení Víta Bárty z Věcí veřejných za úplatkářství. Bártovi soud vyměřil podmíněný trest. Stejně jako Jaroslav Škárka, který podle prvoinstančního soudu Bártu podvedl a soudce mu za to vyměřil tři roky vězení, se neformální lídr VV Bárta odvolal. Aféra vyvolala vládní krizi.
Strany podnikatelů jsou protiprávní
V souvislosti s nedávným procesem, který odkryl vnitrostranické fungování ve VV, dnes Veřejnost proti korupci představila svou právní analýzu, která se zaobírá vznikem politické strany z podnikatelských pohnutek. „Vede to k zásadní otázce, zda politická strana, která vznikla z rozhodnutí představitelů obchodní společnosti nebo firmy, splňuje vůbec parametry, jaké má na mysli zákon o sdružování v politických stranách a Listina základních práv a svobod,“ uvedla advokátka Hana Marvanová.
Ministr vnitra by měl podle Marvanové svým expertům zadat vypracování analýzy vnitřního fungování VV. Pokud nebylo demokratické, měl by podat návrh na rozpuštění strany. Podle jejích slov nejde jen o fungování VV, ale objevují se i další záměry, že by si různé podnikatelské skupiny mohly zřídit politické strany. „My jsme dospěli k právně podloženému závěru, že takto budované strany vůbec nezapadají do právního rámce právního státu,“ zdůraznila Marvanová.
