Janeček rezignoval, jeho Pravá frakce ODS má údajně stovky členů

Praha - K nové frakci v ODS, kterou před deseti dny založil Jiří Janeček - do dnešního  předseda ODS v Praze 11 - se prý hlásí stovky členů. Janeček chce proto v regionech založit pobočky. Někteří členové ODS se od Janečkovy iniciativy distancovali, podle nich vznik frakce stranu oslabí. Aby se mohl Janeček tzv. Pravé frakci ODS věnovat, rezignoval dnes na post šéfa ODS v Praze 11.

Na sociální síti Facebook se k frakci hlásí kolem tří set lidí. Podle informací uvedených na profilu frakce „umožní registraci a komunikaci členů ODS se shodnými názory, hlásících se ke konzervativnímu proudu“.

Podle Janečka by si tak členové ODS mohli vyříkat odlišné názory mezi sebou a nemuseli je říkat do médií. Připomněl nedávný střet o zvyšování DPH, kdy se tzv. rebelové dohadovali s vedením strany takřka v přímém přenosu televizních kamer, což podle něj ODS nesvědčí. Naopak existence frakcí by jí podle něj pomohla. V závislosti na počtu členů by bylo možné stanovit i sílu podpory jednotlivých názorů. "Navenek musí být ODS jednotná a zástupci jednotlivých frakcí musí striktně respektovat většinové stanovisko," píše se dále na Facebooku s tím, že v žádném případě nejde o štěpení ODS. 

Pravá frakce ODS se opírá o takzvané poděbradské artikule, které strana přijala v roce 1998 a které jsou jedním ze základních programových dokumentů ODS. „Po týdenní registraci členů do této frakce jsem velmi mile překvapen, jak mnoho opravdu pravicových členů ODS podporuje tuto myšlenku a chce se aktivně zapojit a pomoci ODS,“ uvedl Janeček. Doplnil, že chce vytvořit pravicový program, který by pomohl ODS vyhrát v příštím roce volby.

Vedením buňky v Praze 11 bude pověřen místopředseda Jan Gabriel, který se od Janečkovy iniciativy už dříve distancoval. Janeček zůstává v oblastní radě.

V ODS už v minulosti vznikaly podobné iniciativy - v prosinci 1997 oznámili členové ODS Ivan Pilip a Jan Ruml ustavení názorové platformy ODS. Důvody jejího vzniku tehdy shrnuli do manifestu „Otevřená ODS, otevřená společnost - šance pro českou pravici“. Názorová platforma se posléze z ODS odštěpila a lidé s ní související pak založili Unii svobody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 5 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 8 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 8 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 8 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 9 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.