Praha - Lisabonská smlouva končí svou pouť parlamentem. Poté, co ji v únoru schválili poslanci, má dnes k ní své stanovisko vyjádřit i Senát. Podle posledních informací je nejméně 49 senátorů rozhodnutých smlouvu podpořit. V Senátu by se tak pravděpodobně měly najít potřebné tři pětiny příznivců k tomu, aby Lisabonská smlouva prošla. A to je přesně ústavní většina, kterou smlouva pro schválení potřebuje. Podporu Lisabonské smlouvě již deklarovalo 42 senátorů, k nim tak musí přibýt minimálně sedm senátorů ODS, aby smlouva prošla. Konečná ratifikace by pak závisela jen na prezidentu Václavu Klausovi. Ten však s podpisem chce čekat až na to, jak dopadne opakované referendum v Irsku. Senátoři nakonec smlouvu schválili. Jak probíhalo hlasování, si můžete přečíst zde:
Základ prolisabonské koalice v Senátu bude tvořit 29 senátorů ČSSD. Smlouvu deklarovalo podpořit i sedm lidovců a pět senátorů Klubu otevřené demokracie. Ty doplní hlas komunistického senátora Vlastimila Balína.
Senátoři za ODS, na nichž schválení smlouvy závisí, si dali jako podmínku ratifikace schválení prováděcích novel, které mají zavedením takzvaného vázaného mandátu zabránit vládě v převodu pravomocí na EU bez souhlasu obou komor parlamentu. Senát je má na rozdíl od sněmovny projednávat ještě před smlouvou a podle všeho je hladce schválí.
Pokud však skutečně část senátorů ODS ruku pro Lisabon nakonec zvedne, může dojít k vnitřnímu štěpení občanských demokratů. Část politiků ODS totiž již dříve deklarovala, že stranu pravděpodobně opustí, pokud její zákonodárci pomohou schválit Lisabonskou smlouvu. Nicméně sám předseda ODS Mirek Topolánek se všemožně snaží přesvědčit senátory, aby i přes výhrady, které ke smlouvě mají, pro ni nakonec hlasovali.
Senátor Oberfalzer:
„Pan premiér nás systematicky přesvědčuje o tom, že vzdor všem kazům a nedostatkům je potřeba tu smlouvu přijmout, některé přesvědčil, mě osobně ne,“ řekl ČT senátor ODS Jiří Oberfalzer.
Podle předsedy senátorského klubu ODS Jiřího Stříteského ale nakonec bude pro smlouvu hlasovat víc než sedm senátorů ODS. Mezi nimi například předseda Senátu Přemysl Sobotka: „Buďto zůstaneme v demokratickém světě Evropské unie, anebo se dostaneme tam, kde jsme byli před mnoha lety a byli jsme tam 40 let. Takže já budu hlasovat pro Lisabonskou smlouvu.“
Zastánci smlouvy si od ní slibují jednodušší fungování unie, která je nyní se 27 členy trochu těžkopádná. Proto by místo rotujícího předsednictví měl vzniknout post evropského prezidenta, jednotlivé státy by v mnoha případech přišly o právo veta a zmenšila by se Evropská komise.
Kritici smlouvy, mezi nimiž je často slyšet český prezident Václav Klaus, varují, že státy přijdou o velkou část své suverenity a že vzroste moc nevolených bruselských byrokratů. Část senátorů dokonce dokument napadla u Ústavního soudu, který posuzoval slučitelnost smlouvy s Ústavou ČR. Soud rozpor mezi Lisabonskou smlouvou a českým právem neshledal. Sněmovna pak letos v únoru smlouvu i přes odpor části poslanců ODS schválila.
Senátor Kubera:
„Uděláme všechno proto, aby Lisabonská smlouva neprošla. Pokud začne platit, budeme mít brzy jedny daně, jednu policii a jeden občanský zákoník. A s tím se smířit v žádném případě nehodláme.“
Česká republika je s výjimkou Irska, které v referendu řeklo smlouvě „ne“, poslední zemí unie, kde se parlament ještě nevyjádřil. Dokument, který již uspěl v Poslanecké sněmovně, předloží senátorům ke schválení šéf ODS Mirek Topolánek ještě jako premiér. Bude to taková tečka ze jeho premiérováním a nyní záleží jen na senátorech, zda bude zachráněno renomé evropského předsednictví v režii odcházejícího Mirka Topolánka.
„Jako předseda ODS i jako člověk mám k té smlouvě celou řadu výhrad a budu je samozřejmě prezentovat i při svém vystoupení v Senátu,“ komentoval lisabonský dokument Topolánek s tím, že již v minulosti dával najevo, že smlouvu i přes její nedostatky chápe jako daň plnoprávnému českému členství v evropském společenství.
V Evropě se očekává, že Lisabonská smlouva Senátem projde. „Kdyby český Senát smlouvu odmítl, poškodilo by to reputaci země ještě více,“ napsal britský list Financial Times.
Dienstbier:Smlouva není dokonalá, ale je nutná
„Lisabonská smlouva je kompromis, na kterém se dohodlo 27 členských států, takže každý musí v něčem ustoupit. Pokud jde o detaily, není ta smlouva dokonalá, ale to ani být nemůže,“ vyjádřil se Jiří Dientsbier, předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu PČR. „Je tady spor o to, co opravdu chceme, zda chceme opravdu silnou Evropu, která bude významným hráčem na světové scéně nebo ne,“ dodal.
Podle vyjádření Dientsbiera je souhlas s Lisabonskou smlouvou stejně dobrovolný jako vstup do Evropské unie. „Není to projev nesouhlasu s nějakou konkrétní politikou, byl by to projev nesouhlasu se základním dokumentem, na kterém se 27 členských zemí dohodlo. Naše názory nemůžeme prosazovat jako malá Česká republika v tomto globálním světě, můžeme je prosazovat jenom tehdy, když budeme mít silný hlas uvnitř silného světového bloku,“ upřesnil. Dientsbier je podle svých poznatků přesvědčen, že Lisabonská smlouva projde.
- Přemysl Sobotka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/761/76023.jpg
- Podpora Lisabonské smlouvy v Senátu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/845/84406.jpg
- Jaroslav Kubera autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/545/54440.jpg
- Premiér Mirek Topolánek v Senátu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/548/54711.jpg
