Praha – Akademická obec vysokoškolskou reformu potřebuje a s věcným záměrem zákona o vysokých školách se shodne v deklaratorní rovině – například že systém nutně potřebuje zvýšit kvalitu. Obsah věcného záměru je ale neprovázaný, nejasný a chaotický. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce to uvedl rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Václav Hampl. Odmítl zároveň názor, že akademická obec vysokoškolskou reformu ve skutečnosti vůbec nechce. „Zatím nebylo předloženo nic, s čím by se souhlasit dalo,“ upřesnil.
Hampl souhlasí, že jedním z význačných problémů českého vysokého školství je kvalita systému. Za jednu z chyb návrhu proto označil například fakt, že se zabývá hodně veřejnými vysokými školami a naopak se téměř nevěnuje vysokým školám soukromým, kterých je většina.
Poradce ministra školství Rudolf Haňka ovšem v Otázkách označil věcný záměr zákona za dobře propracovaný. Domnívá se, že z něj lze udělat perfektní paragrafové znění. Nicméně připustil, že zákon o finanční podpoře studentů potřebuje podstatně předělat. Tento postoj uvítal také Předseda Studentské komory Akademického senátu Masarykovy univerzity Zdeněk Ručka.
Profesor práva Jiří Přibáň z univerzity v Cardiffu v diskusi v Otázkách vyslovil názor, že v české společnosti probíhá kontrarevoluce průměrnosti. Ta se podle něj projevuje nejen ve způsobu, jakým politické elity jednají s akademickou obcí, ale týká se to i univerzit samotných. Podle něj je univerzit příliš a je třeba postavit špičkové univerzity, na nichž se bude dělat špičková věda, a oddělit je od ostatních vysokoškolských institucí.
Proti věcnému záměru zákonů o vysokých školách a finanční pomoci studentům se už ve středu postavili zástupci studentských komor akademických senátů šesti největších brněnských vysokých škol. Svolali na 1. února protestní pochod proti připravované reformě. Chtějí tak dát najevo nejen svůj nesouhlas s její podobou, ale chtějí také ministra školství Josefa Dobeše přimět k většímu respektu k názorům akademické obce.
