Finanční sektor zůstává podle zátěžových testů ČNB vysoce odolný

Finanční sektor v Česku zůstává vysoce odolný vůči zhoršenému ekonomickému vývoji. Banky jsou dostatečně kapitálově vybavené pro absorpci i v případě déletrvajících ekonomických potíží a klimatických šoků. Nebankovní finanční sektor, tedy pojišťovny či penzijní fondy, zůstává rovněž odolný. Na středeční tiskové konferenci o tom informovali představitelé České národní banky (ČNB).

Podzimní zpráva ČNB o finanční stabilitě obsahuje rovněž výsledky zátěžového testu bankovního sektoru zohledňujícího klimatická rizika. Výsledek dokladuje jeho schopnost ustát delší období silně negativního vývoje včetně dopadů klimatických rizik a politik, které na ně reagují. Došlo by však podle ní ke značnému nárůstu úvěrových selhání a silnému oslabení ziskovosti.

„Výchozí pozice bankovního sektoru je příznivá. Jeho klíčovým rizikem nicméně zůstává další vývoj kvality úvěrového portfolia. U toho sice pozorujeme signály mírného zhoršování, prozatím ale nejsou doprovázeny zvýšenými úvěrovými ztrátami, jejichž včasné a konzervativní identifikaci bankami přikládá ČNB zásadní význam,“ uvedl ředitel sekce finanční stability ČNB Libor Holub.

Bankovní sektor jako celek by plnil regulatorní kapitálové limity v základním scénáři vývoje ekonomiky i v hypotetickém nepříznivém scénáři s klimatickými riziky. Nicméně dopad nepříznivého scénáře do kapitálového vybavení bank by byl velmi citelný a zvýraznil by význam kapitálových rezerv. Silné nejistoty ohledně dalšího vývoje domácí i světové ekonomiky a souběh řady rizik vyžadují od bank vysokou míru obezřetnosti při řízení bilancí, rizik i kapitálu, včetně dividendové politiky, doplnil.

Podzimní zpráva o finanční stabilitě, která hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům, byla pro bankovní radu východiskem pro nastavení takzvané makroobezřetnostní politiky, jejímiž hlavními nástroji jsou proticyklická kapitálová rezerva bank a limity ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů. Ty rada ponechala beze změny. „V době, kdy je náš hlavní cíl podstatné snížení inflace, musíme být velmi přísní a neslevovat v nárocích na banky i jejich klienty, aby vznikalo méně dluhů,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 2 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 9 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 10 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 10 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 10 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...