Fiala jednal v Drážďanech o lithiu. Můžeme přispět k energetické bezpečnosti Evropy, říká

Nahrávám video

Česká republika má v lithiu jedinečnou příležitost přispět k energetické bezpečnosti státu a celé Evropy, řekl v úterý premiér Fiala (ODS) nedaleko ložiska na Cínovci na Teplicku, kde se zastavil po cestě do Drážďan. Tam se setkal se saským premiérem Michaelem Kretschmerem, společně podepsali memorandum o spolupráci.

Fiala s Kretschmerem podepsali memorandum o spolupráci na projektech strategického významu, mimo jiné při získávání strategických surovin, jako je lithium. Dokumentem se Česko a Sasko hlásí ke spolupráci při posílení surovinové, energetické a palivové bezpečnosti a soběstačnosti, ke spolupráci v oblasti vědy a výzkumu, k utužení přeshraniční spolupráce při ochraně klimatu, snižování emisí a ke spolupráci při transformaci průmyslu a získávání strategických surovin, zejména lithia. 

Setkání obou premiérů se uskutečnilo při příležitosti dvoudenní mezinárodní vědecké konference Building Bridges for the Next Generations (Stavění mostů příštím generacím), která se v saském hlavním městě koná do 17. května.

„Věda a výzkum, to jsou věci, které staví mosty budoucím generacím. Máme-li znásobit šance pro příští generace, tak musíme budovat mosty i mezi námi, mezi našimi národy,“ řekl Fiala při následné debatě s účastníky vědecké konference. „Jeden z takových mostů jsme s panem saským premiérem začali budovat dnes,“ uvedl o podepsaném memorandu.

„Na naší společné hranici je významné naleziště lithia, největší evropské naleziště. Je to kov, který má zásadní význam pro budoucnost právě třeba elektromobility, při výrobě baterií, při zajištění naší nezávislosti. Naším společným zájmem je, abychom toho dokázali rychle využít. A právě to nám podepsané memorandum umožní,“ prohlásil premiér.

Fiala se zastavil na Cínovci

Fiala se po cestě do Drážďan zastavil na Cínovci, kde je největší evropské ložisko lithia, které Evropská unie zařadila mezi takzvané kritické materiály. „Jsme na prahu lithiové revoluce, protože využití lithia významně poroste a Evropa bude produkci kritických surovin na vlastním území intenzivně podporovat,“ prohlásil Fiala. Lithium je hlavní surovinou pro výrobu baterií do elektromobilů a baterií pro obnovitelné zdroje.

Hlubinnou těžbu na Cínovci připravuje společnost Geomet, většinově vlastněná Severočeskými doly, které patří do Skupiny ČEZ. Finální studie proveditelnosti, která odpoví na základní otázky spojené s možnostmi produkce krušnohorského lithia, bude hotová do konce letošního roku, řekl v úterý novinářům místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Těžba by mohla začít na přelomu roku 2026 a 2027

Samotná těžba by mohla začít na přelomu roku 2026 a 2027 za předpokladu, že v druhé polovině roku 2025 bude mít Geomet stavební povolení. Náklady na celý projekt se podle Cyraniho odhadují na patnáct miliard korun. Část by mohla pokrýt dotace z Fondu spravedlivé transformace.

„Jedná se o minoritní část nákladů, a to zejména na průzkumné práce, kdy se ještě bude rozšiřovat průzkum a bude se otevírat těžba. Jinak předpokládáme komerční financování, kombinace akcionářského financování a financování ze strany bank,“ sdělil Cyrani.

Se starosty okolních obcí ČEZ o těžbě jedná. „Snažíme se vysvětlovat, že to je jiný typ těžby, než na který si mohou někteří pamatovat z doby před rokem 1989, věřím, že všechny přesvědčíme,“ doplnil.

V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia, naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 7 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled