Lidé v Česku si v pondělí připomněli svatého Václava, národního světce a patrona české země. Do Staré Boleslavi u Prahy, kde byl zavražděn, se sjely tisíce poutníků na Národní svatováclavskou pouť. Poutní mši, která začala v 10:00 pod širým nebem na Mariánském náměstí, sloužil pražský arcibiskup Stanislav Přibyl, který také pronesl kázání. Poutníci letos poprvé uviděli také novou stříbrnou hermu svatého Václava s jeho ostatkem.
Přibyl v kázání připomněl násilnou smrt svatého Václava. To, že bratr zabije bratra, označil za varování pro každou společnost, která dovolí, aby nesouhlas přerostl v nenávist a z protivníka se stal nepřítel. „Odolná společnost potřebuje především důvěru jednoho v druhého. Potřebuje lidi schopné spolu mluvit i tehdy, když spolu nesouhlasí,“ řekl Přibyl. Obrátil se také na představitele politické a veřejné moci. Připomněl jim, že moc je svěřována jen načas a lidé podle něj nejsou vlastníky země, v níž žijí, ale jejími služebníky a správci.
Arcibiskup mluvil také o významu křesťanství pro českou společnost. „Člověk nemusí každou neděli stát v kostele, aby chápal, že milosrdenství je víc než pomsta, že slabý člověk neztrácí svou důstojnost, že moc má být službou a že odpuštění může přerušit řetěz nenávisti,“ uvedl. Pro praktikující křesťany ale podle něj samotné kulturní křesťanství nestačí. „Církev není muzeum a křesťan není kustod minulosti. Víra musí být živá,“ řekl.
Svatováclavská pouť
K brandýskému zámku ráno dorazilo několik desítek pěších poutníků, kterým před pokračováním cesty do Staré Boleslavi požehnal pražský arcibiskup. Část cesty z pražských Kyjí šel s poutníky.
„Je dobré být mezi lidmi a jít s nimi, trošku zažívat i určité obtíže, protože nechat se dovézt na místo je sice krásné, ale myslím si, že ujít kus pěšky je ještě hezčí. Člověk vidí najednou ty skutečnosti trochu jinak,“ řekl Přibyl. Letošní svatováclavská pouť je pro něj první ve funkci pražského arcibiskupa. Úřadu se ujal letos v dubnu, kdy vystřídal Jana Graubnera.
Mezi pěšími poutníky byl i šestaosmdesátiletý Josef Beránek, který se pouti ve Staré Boleslavi účastnil asi podesáté. „Chodili jsme z Vysočiny, z Čechtic, a teď už chodíme jen z Prahy, z Újezda nad Lesy. Chodíme na pouť ke svatému Václavu, jsme katolíci, takže je to pro nás zážitek a povinnost,“ řekl Beránek. Na zhruba šestnáctikilometrovou trasu vyrazil v 05:15.
Z Prahy dorazila na svátek i Václavova lebka
Do Staré Boleslavi dorazila v neděli večer lebka svatého Václava, která je většinu roku uchovávána v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Stejně jako loni ji převezli ve speciální klimatizované schránce, která měla při loňské pouti premiéru a chrání vzácnou relikvii před změnami teploty a vlhkosti při přepravě. Lidé si lebku v pondělí mohou prohlédnout v kryptě svatých Kosmy a Damiána v bazilice svatého Václava, v 17:00 se vrátí do Prahy.
Hlavními koncelebranty poutní mše byli apoštolský nuncius v tuzemsku Eugen Martin Nugent a biskupové Josef Nuzík, Martin David a Pavel Konzbul. Přítomni byli i další představitelé církve a státu.
Součástí letošního programu je nově také modlitba chval, díků a proseb za Česko a všechny, kdo v ní žijí. Začne ve 14:00 v bazilice Nanebevzetí Panny Marie, hudebně ji doprovodí společenství Projekt ON. Před hlavní mší vedli od 9:15 na Mariánském náměstí modlitbu růžence mladí věřící. Odpoledne bude v děkanské zahradě připravené divadlo pro děti a výstava o svatém Václavu.
Svatý Václav byl podle tradičního datování zavražděn 28. září roku 935 svými odpůrci, mezi něž patřil také jeho bratr Boleslav I. Někteří historici kladou jeho smrt už do roku 929. Za věčného vládce české země byl prohlášen ve dvanáctém století, svatováclavský kult rozšířil po Evropě Karel IV. Za druhé světové války byl zneužit nacisty, komunistický režim zase vydával Václava za slabocha.
Státním svátkem je 28. září od roku 2000, v kalendáři je označen jako Den české státnosti. Jde také o vybraný svátek, kdy podle zákona o prodejní době musí zůstat obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních zavřené.
