Exjednatel Lidových domků Hric definitivně zůstane za mřížemi. Ústavní soud odmítl jeho stížnost

Ústavní soud odmítl stížnost bývalého jednatele realitní společnosti Lidové domky Pavla Hrice. Vyplývá to z justiční databáze. Hric byl pravomocně odsouzen k šesti letům vězení za zpronevěru 40 milionů korun z peněz klientů společnosti. Nástupu do vězení se Hric vyhýbal. Loni v dubnu ho ale v Praze zadržela policie. Ústavní stížnost byla poslední možností, jak se mohl Hric proti rozhodnutí justice bránit. V červnu minulého roku sice požádal o obnovu procesu, návrh ale posléze stáhl.

Odůvodnění rozhodnutí zatím k dispozici není, justiční databáze pouze uvádí, že soud Hricovu stížnost odmítl. Bývalý jednatel Lidových domků ale v minulosti se svou obhajobou neuspěl u žádné soudní instance.

Pavel Hric podle rozsudku zpronevěřil 40 milionů korun. Pražský městský soud mu za to v červnu 2016 uložil šestiletý nepodmíněný trest. Většině z 261 poškozených má také uhradit škodu. Verdikt v květnu 2017 potvrdil pražský vrchní soud. Před rokem Hric neuspěl ani s dovoláním k Nejvyššímu soudu.

Hric v červenci 2017 do vězení nenastoupil a přes devět měsíců byl na útěku. V dubnu loňského roku ho vypátral policejní tým takzvaných lovců lebek. Policisté Hrice zadrželi na pražském Masarykově nádraží. Podle policie se pohyboval bez dokladů a jezdil vlakem, aby se vyhnul silničním kontrolám.

V letech 2004 až 2007 nabízel Pavel Hric zájemcům ke koupi rodinné domky i s pozemkem za méně než 3 miliony korun. Žádný z více než 260 klientů se ale nemovitosti nedočkal.

Pozemky se nacházely nedaleko Prahy, v obci Sibiřina. Šlo přitom o ornou půdu. Na jedné straně už vybíral od klientů zálohy, na druhé ale teprve jednal se zastupitelstvem o změně územního plánu. To se nakonec neuskutečnilo a jen malá část lidí dostala zálohy zpět.

Peníze ale zmizely a policie je nikdy nedohledala. „Myslím si, že už peníze bude mít někde ulité,“ poznamenal před třemi lety u soudu jeden z poškozených. Pavel Hric i po krachu společnosti Lidové domky podnikal ve stavebnictví dál. Ve Slaném si otevřel kamenictví a na svých vizitkách si upravil jméno. K dluhům, které měl zaplatit, se ale nehlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 6 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 10 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 14 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 17 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.