Domy stojí na uhelném bohatství, které už zničilo řadu obcí

Praha – Surovina v dolech na severozápadě Čech dochází. Limit těžby uhlí v okolí Mostu by se mohl zvýšit jenom částečně, což by nemuselo zničit celý Horní Jiřetín. Ten by ale nebyl první obcí, která by kvůli těžbě mohla zmizet z mapy úplně. Než by se ale s novou těžbou začalo, čekalo by na těžaře ještě mnoho práce – zajištění spousty posudků a odkoupení domů, pod kterými jsou zásoby uhlí na další desítky let.

Nahrávám video

Pokud nedojde k rozšíření těžby, práce v dolech se zastaví za sedm let. Právě proto ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) jako přibližný termín, kdy by se mohlo prolomení těžebních limitů projevit v praxi, udává roky 2020 nebo 2021. Ať už by byla schválena kterákoliv varianta prolomení limitů, předcházelo by tomu vypracování řady studií a provedení řady přípravných prací. Nicméně vláda musí svoje rozhodnutí vyjádřit již brzy. Nejpozději v březnu musí ministr průmyslu a obchodu předložit vládě varianty, o kterých se bude hlasovat. Pokud vláda nerozhodne do poloviny roku, těžaři musí začít s razantním útlumem prací.

Spolu s případným stanoviskem o prolomení limitů by se rozjela série teoretických prací a další politická jednání. Jednak bude zapotřebí získat řadu odborných posudků. K věci se bude třeba vyjadřovat ministerstvo životního prostředí a také dotčené obce jako Horní Jiřetín a Černice, případně firmy. Nezbytná bude projektová dokumentace, plán sanací a rekultivací, výstavba komunikací a vynětí pozemků z půdního fondu. Po předložení všech stanovisek se bude čekat na získání povolení k hornické činnosti, které řeší orgány státní báňské správy.

Pokud by se pozitivní rozhodnutí o prolomení limitů odsouvalo, neslo by to s sebou vážné finanční potíže. Horní zákon totiž těžařům udává povinnost zahájit po skončení těžby rekultivační práce, čímž dojde k zahlazení vybudované struktury dolů. Pokud by například byla zvolena varianta zatopení, pakliže by politici změnili v budoucnu názor, vyžádaly by si přípravné práce na znovuotevření velké množství času.

Povolení k těžbě znamená stavební uzávěru

Včasné rozhodnutí je prospěšné i pro obyvatele okolních obcí. Dokud trvá nejistota, zda bude část města zničena, nebo dokonce většina, nebude velký zájem investovat zde peníze a zamrznou i jakékoliv opravy. Ale ani jednoznačné rozhodnutí o bourání domů obyvatelům příliš optimismu nepřinese. Kde je povolení k těžbě, je také automaticky stavební uzávěra. A to by znamenalo, že v těchto místech už se nadále neopraví jediná silnice, vodovod nebo nepostaví školka ani dům. Těžaře naopak čeká postupné uzavírání dohod na odkup domů, nemohou je totiž automaticky vyvlastnit.

Prolomení limitů podle odpůrců navíc přinese zhoršení životního prostředí, zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Bedřich Moldan navíc oponuje údajné potřebě udržet objem vytěženého hnědého uhlí vysoko. Podle něj je třeba vzít v potaz energetický vývoj. Hraje se zde přitom o zhruba 280 milionů tun uhlí a těžbu nejméně na dalších 50 let při částečném prolomení limitů. Při úplném prolomení by zdroje měly vystačit až na 100 let.

Most přišel o historické centrum, poslední padly Libkovice

Za oběť těžbě uhlí nebo i jiné krajinné úpravě jako třeba stavbě vodní nádrže padly desítky obcí, které tak čas vymazal z map. Dosud posledním příkladem jsou Libkovice na Mostecku, jejichž konec nastal v roce 1992. O likvidaci vesnice, v níž žilo zhruba 800 obyvatel, bylo rozhodnuto v roce 1987. Bagry do ní vjely v roce 1991. Poslední připomínka někdejších Libkovic - ruina kostela svatého Michala - byla stržena v létě 2002. Paradoxně se v místě, kde stávaly, přitom netěží dodnes. Mušov na Jižní Moravě musel zase ustoupit vodě - zaplavila ho v roce 1987. Nejsilněji takové změny krajiny zasáhnou ty, kteří si ji pamatují v původní podobě z vlastní zkušenosti. Na ty už v bývalém prostoru Mušova čeká jenom kostelík, situovaný na ostrůvku uprosřed dolní nádrže. „Je to maják minulosti, dá se říct,“ zmínil pamětník Vlastimil Binder.

Zřejmě jako první musela těžbě uhlí ustoupit v roce 1959 podkrušnohorská osada Ervěnice. Uhlí padlo za oběť i historické jádro města Most, které bránilo vytěžení 100 milionů tun této suroviny. Do začátku 90. let potkal podobný osud mimo jiné obce a osady Jezeří, Albrechtice, Čtrnáct Dvorců, Boudy, Palody, Malé Březno, Podhůří, Kundratice, Dřínov, Komořany, Holešice, Hořany, Újezd, Kyjice, Záluží, Šimperk nebo Dolní Jiřetín. Jestli se k němu připojí i jeho „Horní“ soused, by už brzy měli politici rozhodnout.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 21 mminutami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 1 hhodinou

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 7 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.