Dočasnému pěstounství se chce věnovat rekordně málo lidí. Děti u nich zůstávají „přesčas“

Zájemců o přechodnou pěstounskou péči je nejméně od roku 2015, kdy se o ní vede samostatná statistika. Vyplývá to z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Ubývá jich setrvale. Zatímco v roce 2015 evidovalo ministerstvo 395 žádostí o zprostředkování pěstounské péče na přechodnou dobu, vloni jich bylo jen 146. Náhradním rodičům totiž vadí zdlouhavá administrativa, kvůli které u nich děti zůstávají delší dobu, než by měly, a nové zájemce o péči se oslovit nedaří.

Práci pěstounů zkomplikoval nový občanský zákoník. Podle něj mohou biologičtí rodiče dát souhlas s osvojením až po šesti týdnech a navíc u soudu, kam řada z nich nedorazí. Poté začíná další lhůta tří měsíců, během které si rodiče mohou své rozhodnutí rozmyslet. A proces se prodlužuje i při předání dítěte zpět do biologické rodiny. To ale může proběhnout až po rozhodnutí soudu, které se také většinou protahuje.

Během celé této doby je dítě v jedné pěstounské rodině. Často tam pak musí zůstat i déle než rok. Podle zákona se to přitom stát nesmí. „Ti pěstouni jsou pak vyčerpaní, protože jsou zvyklí pracovat intenzivně, ale v krátkém režimu. Léčí traumata, chodí s dítětem k lékaři. Často jsou to miminka, která nespí. Není tam časové zalícování, které tam být musí,“ říká Alžběta Hlásková, metodička pěstounské péče pro přechodnou dobu z Dobré rodiny, společnosti, která s náhradními rodiči pracuje.

Dočasná pomoc dítěti v krizové situaci

Náhradní rodičovská péče na přechodnou dobu zabraňuje tomu, aby dítě odebrané biologické rodině skončilo v kojeneckém ústavu nebo dětském domově. Během doby, co se pěstouni o dítě starají, si biologická rodina může upravit své poměry tak, aby byla znovu schopna o potomka pečovat, nebo se pro něj najde nová stabilní náhradní rodina.

Nedodržená doba péče znamená pro pěstouny vyčerpání a pro děti problém v tom, že si vytváří vazby na rodinu, od které budou muset odejít. „Děti by ve své trvalé rodině měly být co nejdříve. Čím je dítě mladší, tím je předávání pro dítě a rodinu snazší,“ vysvětluje ředitel Dobré rodiny Zdeněk Soudný.

Řada pěstounů pak kvůli tomu skončí. A nových zájemců je málo. „Vyčerpaly se kapacity lidí, kteří si k pěstounské péči na přechodnou dobu našli cestu sami, a teď je potřeba velká a dlouhodobá kampaň, díky které by se o možnosti pečovat o děti dozvěděli další,“ podotkl ředitel.

A navíc dodává, že zatímco dříve pěstouni na přechodnou dobu pečovali o tři až čtyři děti ročně, po prodloužení lhůt je to jen jedno nebo dvě děti.

Pěstounů ubývá po celé Evropě

Ministerstvo práce a sociálních věcí ale upozorňuje na nedostatek zájemců o výkon pěstounské péče ve všech evropských zemích. „Z tohoto důvodu jsou též realizovány nejrůznější informační a náborové aktivity s účelem informovat širokou veřejnost o potřebách dětí žijících mimo péči své rodiny, tak též samotném institutu pěstounské péče,“ říká mluvčí ministerstva Barbara Hanousek Eckhardová.

Podle Hláskové by stávající pěstouny udržela vyšší finanční podpora. Ta je v současné době 15 tisíc korun čistého. Částka, která byla schválená v roce 2013, se od té doby nezměnila. „Když je například pěstounka sama, tak nemůže pracovat, musí se starat o dítě. A pokud nemá jiný příjem, tak se z těch peněz nemůže zabezpečit,“ dodává metodička.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 5 hhodinami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 10 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 10 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 11 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...