Ministerstvo školství (MŠMT) ani po pěti letech od schválení strategie digitálního vzdělávání nestanovilo a do škol nezavedlo standard klíčových dovedností žáků v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Vyplývá to ze závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil opatření a projekty, které měly v letech 2011 až 2018 podpořit rozvoj digitalizace vzdělávání na základních a středních školách. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí a považuje je za zavádějící.
Digitalizace ve školách pokulhává, varuje NKÚ. Ministerstvo zprávu odmítá jako neaktuální a zavádějící
Od roku 2011 do poloviny roku 2018 čerpaly školy z fondů EU přes 22 miliard korun. Jen na ICT vybavení získaly základní a střední školy podle NKÚ 5,5 miliardy korun - zároveň musely školy vytvořit více jak 1,8 milionu digitálních učebních materiálů. Jenže ty jsou podle kontrolorů často nekvalitní, mají duplicitní obsah a využívají se jen minimálně.
NKÚ také upozorňuje, že peníze na rozvoj digitalizace vzdělávání jsou závislé na příjmech z evropských fondů. „Ty nepředstavují dlouhodobě stabilní zdroj financování. Po skončení programového období se mohou školy potýkat s výpadkem financí na nákup i správu ICT,“ uvedl Nejvyšší kontrolní úřad.
Ze státního rozpočtu smí totiž školy na nákup ICT použít jen část peněz. V letech 2013 až 2019 měly k dispozici celkově 1000 až 1136 korun na žáka ročně, většinu peněz ale musely použít na jiné nezbytné výdaje. Podle analýzy ministerstva školství z roku 2017 by školy potřebovaly na pořízení ICT ročně přidat 500 korun na žáka, prostředky v systému financování regionálního školství se však navýšit nepodařilo.
Resort v rámci Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 naplánoval 43 aktivit, NKÚ prověřil 18 z nich. „Ty klíčové ministerstvo stále nesplnilo,“ uvedli kontroloři. Ministerstvu vytýkají, že neurčilo, jaké znalosti by měli žáci získat a jaké kompetence by měli mít učitelé. Dále podle NKÚ nezajistilo vzdělávací materiály pro žáky ani učitele, nevznikla ani nabídka dalšího vzdělávání pro učitele.
Ministerstvo se brání, kontroloři měli zastaralé údaje
Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí. „Ač lze říci, že oblast digitálního vzdělávání měla být za minulých vlád podporována výrazněji, s hlavními závěry této kontrolní zprávy důrazně nesouhlasíme,“ uvedla v reakci mluvčí resortu Aneta Lednová.
Podle ministerstva pracuje NKÚ s čísly, která nejsou srovnatelná. Zpráva hodnotí výstupy Strategie digitálního vzdělávání, která byla v listopadu 2014 přijata na období do roku 2020. Hodnocené období 2011 až 2018 z tohoto důvodu nepovažuje za příliš relevantní.
Závěr kontrolní zprávy je podle ministerstva z velké části postaven na tematické zprávě České školní inspekce z roku 2017. „Ta je však dnes již poměrně zastaralá a nereflektuje aktuální vývoj v této oblasti,“ uvedla mluvčí.
Podle ministerstva NKÚ zcela opomíjí roli obcí a měst, které jsou v českém systému základního a středního školství nositeli zřizovatelských kompetencí. Měly by tak být primárními poskytovateli investic do ICT vybavení ve školách, jež zřizují, míní resort.
Ministerstvo připomíná, že v oblasti Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 se v posledním roce podařila celá řada kroků, což však zpráva NKÚ za období 2011 až 2018 neuvádí. „Vznikl například rámec digitálních kompetencí pedagogů, kdy plánujeme intenzivní podporu vzdělávání učitelů v oblasti digitálních technologií. Byla vytvořena řada návodů a workshopů pro školní ICT koordinátory a modernizaci vzdělávací oblasti ICT,“ vypočítává resort.
Vznikly také metodické kabinety pro učitele informatiky a ICT, a stejně tak síť krajských metodiků v této oblasti. Ministerstvo tak považuje zprávu NKÚ za neaktuální a její závěry za hrubě zavádějící, uzavřela mluvčí.
