Praha – Zatímco prezident je připraven novelu služebního zákona zavrhnout, v Senátu současný návrh projde pravděpodobně bez problémů. Ukázal to průzkum ČT mezi většinou členů Horní komory. Na otázku odpovědělo 65 senátorů – jen deset z nich uvedlo, že pro návrh ruku nezvedne. Dalších 14 pak zatím neví, jak se k zákonu postaví. Čas mají přitom do 1. října, poté už novela zamíří na Hrad. Největší rozepře stále budí pozice tzv. politických náměstků, tedy těch, které si mohou na úřad přivést sami ministři.
Bitva o profesionalizaci státní správy dál pokračuje. Sám premiér Bohuslav Sobotka chce služební zákon prosadit co nejdříve, už nyní má přitom jednání zpoždění. Nejvíce času zabralo vyjednávání koalice s opozicí- a také čekání na postoj prezidenta. Ten při nástupu na Hrad zmínil, že s vety bude velmi šetřit. A pokud k nim sáhne, bude o důvodech předem informovat.
To, co naznačoval dlouho předtím, Sněmovně přímo do očí oznámil začátkem září. Pokud zůstane v zákoně možnost přivést si do vedení resortu své náměstky, hodlá zákon nejen vetovat, ale podat stížnost k Ústavnímu soudu. V úsilí by mu ostatně mohla pomoct právě část senátorů. Jenže sami přiznávají, že sehnat potřebných 17 hlasů pro posouzení ústavní stížnosti je téměř nereálné. „V současné době jsme v situaci, kdyby pro návrh na podání stížnosti zvedlo ruku 8 až 9 senátorů,“ tvrdí senátor Jan Veleba, v otázce zákona jeden z blízkých spojenců Zemana.
Samotnou novelu tak Senát s největší pravděpodobností pošle dál. Nejen proto, že v něm má sociální demokracie jasnou většinu. „Podle názoru právníků, kteří to zatím studovali, tam žádný vážný problém není a je možné to schválit,“ tvrdí předseda Senátu Milan Štěch. Své hlasy přidají také zástupci lidovců. Podle senátora Jiřího Čunka by totiž jakoukoliv změnu Sněmovna automaticky přehlasovala.
Hlasování v Senátu proběhne 1. října. Prezident má na jeho vetování 15 dnů. Pokud ho vrátí Sněmovně, jsou její členové připraveni hlavu státu přehlasovat.
FAKTA O SLUŽEBNÍM ZÁKONU:
Pokud projde současné znění služebního zákona, stane se nejvyšším úředníkem ve státě náměstek pro státní službu podřízený ministru vnitra. Mimo jiné dostane pravomoc jmenovat a odvolávat státní tajemníky, podílí se na výběru šéfů státních úřadů a také připravuje jejich služební hodnocení.
Státní tajemníci budou na každém ministerstvu. Budou odpovědni za personálie a další otázky spojené s prací ministerských úředníků. Státní tajemník bude vybírán politicky. Ve čtyřčlenné výběrové komisi bude mít hned tři zástupce ministr.
Služební zákon počítá s omezením statisícových odměn k platu pro vysoké úředníky. Nově se bonusy zastropují na maximálně 25 procent ročního platu a maximální výši osobního příplatku v daném tarifu a třídě.
