ČSSD odmítá ve vedení sněmovních výborů a komisí členy SPD. Podle statutárního místopředsedy Jiřího Zimoly (ČSSD) jde o ty výbory a komise, které se týkají bezpečnosti: tedy bezpečnostního výboru, který vede Radek Koten, stálé komise pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu, v jejímž čele stojí Miloslav Rozner, a také komise pro kybernetickou bezpečnost, které předsedá Pavel Jelínek. Sociální demokraté teď vyjednávají s hnutím ANO o případné koalici.
Jiří Zimola České televizi řekl, že sociální demokracie pochybuje o odborné kompetentnosti členů SPD. Možným nástupcem Kotena v čele bezpečnostního výboru by mohl být podle představ strany exministr vnitra Milan Chovanec: „Já nebudu vylučovat nominaci Milana Chovance. Je to člověk, který se dlouho pohyboval v této oblasti,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová.
Zástupci vedení ANO a SPD oponují, že na předsedech jednotlivých orgánů dolní komory se shodly všechny sněmovní strany. „Předsedové výborů vznikli dohodou politických stran podle poměrného výsledku voleb a já si myslím, že by se to nemělo měnit, protože by se naboural celý systém,“ tvrdí šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Během úterního jednání slevila ČSSD ze svého požadavku, aby ve vládě neseděl trestně stíhaný premiér Andrej Babiš (ANO). „Požadavek, aby pan Babiš nebyl ve vládě, se pro nás stává určitým folklórem. Jasně jsme řekli, že pro nás je to nepřekročitelná podmínka,“ prohlásil po jednání místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek.
Předseda ČSSD Jan Hamáček po této schůzce připustil, že pokud za to sociální demokraté dostanou některý z resortů vnitra nebo financí, jsou ochotni o své účasti ve vládě uvažovat.
Mezi ČSSD a ANO podle Hamáčka stále zůstávají rozpory ohledně daňové politiky a proplácení prvních dnů nemocenské. Naopak se prý podařilo vyřešit dalších deset sporných bodů.
Hamáček zmínil například to, že by vláda neprivatizovala státní majetek, garantovala nezávislost veřejnoprávních médií, garantovala, že se nebude zvyšovat spoluúčast pacientů nebo se přihlásila k závazku zvýšit výdaje na obranu do konce svého funkčního období na nejméně 1,4 procenta HDP.
